Čína chrlí zbraně ve velkém a odstraňuje slabiny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Otázka, zda by se Číně a Rusku hodilo prohloubit spolupráci dodávkami čínských smrtících zbraní, má mnoho úrovní. Cílem tohoto článku je rozebrat tu čistě praktickou, tedy odpovědět na otázku, jak silný dodavatel zbraní vlastně Čína pro Rusko může být.

To je ostatně přinejmenším jeden z nejdůležitějších faktorů, které hrají velkou roli v dilematu, před kterým teď zřejmě Peking a Moskva stojí. Pro kontext jen v krátkosti dodejme, že o možných dodávkách čínských zbraní ruské armádě válčící na Ukrajině se začalo hojně a s plnou vážností spekulovat před necelým měsícem, kdy Spojené státy varovaly, že Čína „smrtící podporu“ Rusku zvažuje.

Zrovna tento týden se tématu dotknul i nový čínský ministr zahraničí Čchin Kang. „Proč by měly Spojené státy požadovat, aby Čína nedodávala zbraně Rusku, když samy prodávají své zbraně Tchaj-wanu,“ prohlásil a dodal, že „ukrajinská krize dospěla do kritického bodu“. Kromě toho také USA varoval, před konfliktem, který může přijít, pokud Spojené státy budou pokračovat v dosavadní politice.

Teď už ale pojďme rovnou ke stavu čínského zbraňovému průmyslu.

Jeho shrnutí jedním odstavcem může vypadat třeba takto: „Čínský zbrojní průmysl v posledních 30 letech zažívá explozi, a to jak v objemu, tak v technologiích. V roce 1993 Čína mohla v nejlepším případě vyrobit stíhačku, která byla 20 let za západními letouny. Nyní jich vyrábí několik druhů včetně stíhaček páté generace, kterým mohou konkurovat jen americké a ruské stroje. Čína vyrábí tanky, polní artilerii, drony, fregaty, torpédoborce a dokonce i letadlové lodě“.

Tak čínský zbrojní průmysl popsal pro Popular Mechanics Kyle Mizokami, odborník na vojenství přispívající do řady amerických médií. Jeho slova podporují i čísla. I když mohou na první pohled působit trochu rozporuplně.

Co se týče obranného rozpočtu, patří Číně už dlouho nezpochybnitelné a nikým neohrožené druhé místo na světě.

Čína v tomto ohledu zároveň značně ztrácí na dosavadního hegemona v podobě USA. Za poslední dekády nicméně na rozdíl od USA vykazuje stabilně rostoucí trend. Za 10 let mezi roky 2011 a 2021 se čínské investice do obrany zvýšily o víc jak 130 %, zatímco Spojené státy rostly asi o 6 %.

Pro posuzování síly zbrojního průmyslu zemí se často hledí i na podíl na světovém obchodu se zbraněmi. A tím se dostáváme ke zmiňovanému rozporu. Pozice Číny na trhu totiž vůbec neodpovídá velikosti jejího obranného rozpočtu. V exportu zbraní byla v posledních letech na čtvrtém až pátém místě, daleko za USA, ale například i Ruskem nebo Francií.

Pokud se ptáme, jak silný může být potenciál Číny v dodávkách zbraní Rusku, není pro nás nicméně nejklíčovějším údajem ani dosavadní export, ani obranný rozpočet, ale samotné produkční kapacity, případně i množství nahromaděných zbraní. Něco takového ale nejde jednoduše vytáhnout z dat Světové obchodní banky. Čína nikomu nehlásí, kolik jakých zbraní vyrobila a vyrábí. Proto musíme opustit svět víceméně tvrdých čísel a přejít k odhadům.

Asi nejváženějšími a nejcitovanějšími odhady z posledních let jsou analýzy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), podle nichž je čínská produkce zbraní druhá největší na světě po USA. Rusko je až na třetím místě s velkým odstupem. Odhad se opírá o prodeje největších zbrojovek včetně těch vnitrostátních.

Až do roku 2020 SIPRI do svých pravidelných zpráv o velikosti zbrojního průmyslu v jednotlivých zemí Čínu neuváděl. První odhad pro Čínu se mu tehdy podařilo udělat díky nově získaným datům o čtyřech největších firmách vyrábějících zbraně v zemi. Ty podle zprávy v roce 2017 dohromady prodaly zbraně v hodnotě 54 miliard dolarů.

„Už to je o 16,4 miliard dolarů více než součet deseti ruských firem ve světovém žebříčku top 100 společností a o 18,4 miliard dolarů víc než 7 britských firem. Reálné číslo je s nejvyšší pravděpodobností nicméně ještě vyšší,“ stojí ve zprávě. Spojené státy podle ní v témž roce prodaly zbraně v hodnotě 226 miliard dolarů.

„Mnoho zbrojařských firem je v této době už obchodováno veřejně a zahrnuje hodně civilního byznysu, většina státem vlastněných zbrojních firem také zveřejňuje některé klíčové informace, jako jsou celkové výnosy, některé dokonce dávají k dispozici i rozlišení na vojenské a civilní výnosy,“ vysvětlil Seznam Zprávám v krátkosti důvod, proč bylo analýzu možné provést, odborník na danou problematiku ze SIPRI Xiao Liang.

V nejnovější zprávě vydané na konci loňského roku SIPRI uvádí, že osm čínských firem patřících do žebříčku těch 100 největších z celého světa prodalo zbraně za 109 miliard dolarů. Čínu SIPRI s odkazem na data z roku 2021 popisuje jako jediný stát, jehož zbrojní průmysl rostl nejrychleji ze všech velkých hráčů na světovém poli.

Na otázku, jak moc málo nebo hodně pozadu zůstává čínský průmysl za tím americkým, odpověděl Liang Seznam Zprávám následovně: „Čínský zbrojní průmysl roste rychlým tempem souběžně s navyšováním obranného rozpočtu už 28 let. Je ale potřeba říct, že americký zbrojní průmysl je pořád ještě hodně napřed. V roce 2021 bylo mezi stovkou největších výrobců zbraní 40 amerických společností, které pokryly 51 % prodeje celé stovky firem. Čína je druhá, ale daleko za USA. Na celkovém prodeji stočlenné skupiny firem se podílí 18 %. Pět největších firem je stále amerických“.

Dále Liang ještě vyzdvihl to, co už implicitně vyplývá z nerovnováhy mezi čínskou produkcí a exportem – zatímco USA kromě své armády ve velkém prodává i do světa, Čína asi 90 % produkce nechává „doma“.

O tom, že to tak nemusí zůstat, se spekuluje už delší dobu.

Například loni v listopadu dvojice amerických odborníků ve složení Vasabjit Banerjee a Benjamin Tkach ve článku pro server Foreign Affairs varovala před rizikem pro USA spočívajícím v tom, že čínské firmy mohou na světovém trhu rychle zaplnit vakuum po těch ruských a konkurovat americkým. O měsíc později zase například indický think tank Observer Research Foundation (ORF) vydal článek, v němž předvídá, že Čína použije svůj silný zbrojní průmysl jako zbraň pro dosažení svých mocenských zájmů, zejména v Africe.

Prohlášení Spojených států, že Čína zvažuje dodávat zbraně Rusku, tak bylo určitě nejhlasitějším, ale zdaleka ne prvním varováním možného využití čínského zbrojního průmyslu proti zájmům Západu.

Z výše napsaného vyplývá, že Čína definitivně má kapacity to, aby do Ruska mohla vrhnout velké množství zbraní. Další otázkou, která už však nemá tak přímočarou odpověď, zní jakých zbraní.

Podle Lianga domácí produkce Číny „pokrývá veškeré hlavní kategorie zbraní včetně téměř všech klíčových komponentů a zahrnuje i vyspělou technologii“.

Jako největší slabinu čínské zbraňové produkce Liang zmínil v posledních letech stále ještě přetrvávající a „výraznou“ závislost na importu v oblasti helikoptér a motorů. I to se ale podle něj Číně daří rychle řešit a závislost snižovat. „Například nejnovější verze letounů J-10, J-11 a Y-20 mají čínský motor a na rozdíl od starších verzí nepoužívají ruské motory,“ řekl expert. Dodal, že spolu s USA je Čína patří mezi jediné dva státy, které vyrábí stíhačky páté generace sériově.

Velmi silná je Čína v oblasti dronů. V ní jí dokonce patří prvenství ve světovém exportu. Ve vývoji a výrobě ozbrojených bezpilotních letounů je podle Lianga Čína „průkopníkem“.

Mizokami uvádí, že Čína může Rusku teoreticky nabídnout i celou řadu jiných zbraní, které by mohly být platné na ukrajinském bojišti. Za příklad dává čínské protitankové střely HJ-12, které spadají do stejné třídy jako americké Javeliny, tažné houfnice AH4, což se dá zhruba přirovnat k americkým houfnicím M777, samohybné houfnice SH-15 srovnatelné s francouzskými CEASARy a takto by se dalo pokračovat i přes tanky a stíhačky.

Tak významnou pomoc ale Mizokami nepředpokládá. „Rusko možná přijme ruční protitankové zbraně a artilerii, ale jakožto země, která je pyšná na svou vlastní výrobu tanků a letadel, pravděpodobně nebude moct přijmout například čínský tank Typ 99 nebo stíhačku J-10,“ uvedl expert.

To už jsme ale opět u politiky. Čistě z technického hlediska platí, že Čína může Rusku dodat zbraně de facto z jakékoliv kategorie.