Článek
Tálibán našel nové využití pro vojenské základny, které v srpnu roku 2021, kdy se radikální hnutí chopilo moci, spěšně opustily zahraniční jednotky. Oznámil, že v nich zbuduje speciální ekonomické zóny pro podnikání.
O rozhodnutí o budoucnosti základen, kde po dvě desetiletí působily zahraniční jednotky, v neděli informoval místopředseda vlády afghánského Tálibánu Mullah Abdul Ghaní Barádar, který má na starosti ekonomické záležitosti.
Úřadující ministr obchodu už v prosinci agentuře Reuters sdělil, že jeho ministerstvo vymýšlí nové plány na využití prostoru bývalých amerických základen. Slíbil, že plány předloží ke schválení hospodářskému výboru vedenému Barádarem i vládě.
„Po důkladné diskuzi bylo rozhodnuto, že ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo postupně převzít kontrolu nad zbývajícími vojenskými základnami zahraničních sil se záměrem přeměnit je na speciální ekonomické zóny,“ uvedl Baradar v nedělním prohlášení.
Dodal, že přeměňovat začnou nejprve základny v hlavním městě Kábul a severní provincii Balch. Mluvčí Tálibánu Zabihullah Mujahid následně stanici VOA potvrdil, že se jedná i o základnu Bagram, která po léta Spojeným státům sloužila jako centrum protiteroristických misí proti Al-Káidě a vojenských operací proti tehdejšímu povstaleckému hnutí Tálibán.
Afghánistán na pokraji humanitární krize
Humanitární organizace pozastavily činnost v Afghánistánu: Tálibán jim zakázal zaměstnávat ženy. Bez ženských pracovnic ale pomoc poskytovat nelze, tvrdí dobrovolníci. V zemi tak teď hrozí humanitární katastrofa.
V srpnu roku 2021 opustilo letiště v Kábulu poslední americké vojenské letadlo. Jednotky Spojených států opustily Afghánistán po dvaceti letech působení v zemi, a ukončily tak nejdelší americkou válku. Během konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, miliony dalších musely opustit své domovy.
Od té doby se ekonomická situace v Afghánistánu začala zhoršovat. Na afghánský bankovní sektor byly uvaleny sankce, zahraniční aktiva afghánské centrální banky byla zmrazena a většina zahraniční rozvojové pomoci, která dříve do země proudila, byla pozastavena. Huminitární organizace opakovaně varují před závažnou humanitární krizí.
Afghánistán sice stále disponuje nerostným bohatsvím v hodnotě více než bilionu dolarů, velká část těchto zásob ale zůstává v důsledků desetiletí trvajících nepokojů nevyužita.
Tálibán nyní tvrdí, že se soustředí na posilování hospodářské soběstačnosti země prostřednictvím obchodu a investic, napsala agentura Reuters. Plánuje například uzavřít kontrakt s čínskou firmou ohledně ropných vrtů na severu země.
„Tálibán zoufale potřebuje naplnit svou pokladnu, pokud chce lépe vládnout a získat v zemi určitou legitimitu,“ uvedl pro stanici BBC Muhammad Faizal Bin Abdul Rahman ze S. Rajaratnam School of International Studies v Singapuru.
„Ještě důležitější je, aby Tálibán prokázal své odhodlání k hospodářskému plánování. To zahrnuje zřízení bezpečných zón v blízkosti hlavního města a hranic pro potenciální zahraniční investory, jako jsou Číňané… a oživení regionálního obchodu se sousedními zeměmi,“ dodal.
