Finský parlament drtivou většinou podpořil vstup do NATO

Gubernátor Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, dnes večer podle agentury Interfax oznámil, že Ukrajinci ostřelovali cukrovar v pohraniční obci. „Pod minometnou palbu se dostal areál cukrovaru na okraji městečka Ťotkino. Palbu nepřítele umlčela odvetná opatření našich pohraničníků a vojáků,“ uvedl Roman Starovojt. Ostřelování si nevyžádalo žádné oběti či zraněné.

Německá civilní kontrarozvědka (BfV) varuje firmy před útoky proruské hackerské skupiny Killnet, informuje na svém webu týdeník Der Spiegel. Hackeři podle BfV vedou kampaň proti internetových stránkám soukromých firem a výzkumných institucí.

„V souvislosti s politickou situací je třeba počítat s dalšími DDoS útoky proti německým internetovým stránkám,“ upozorňuje Spolkový úřad pro ochranu ústavy, jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje.

Při takzvaném DDoS útoku se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů na weby najednou přes více počítačů stránky zahltit.

V jihofrancouzském letovisku Cannes dnes večer začal 75. ročník slavného filmového festivalu. Přehlídku oficiálně zahájila belgicko-francouzská herečka Virginie Efirová. K filmařům a hercům poté prostřednictvím videopřenosu promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je vyzval, aby nemlčeli tváří v tvář ruské invazi na Ukrajinu.

Zelenskyj ve svém projevu připomněl slavnou antifašistickou parodii Charlieho Chaplina Diktátor a mluvil o tom, jak podobné snímky zobrazují tyrany. „Potřebujeme nového Chaplina, aby dokázal, že film není němý“, uvedl. „Budeme pokračovat v boji, nemáme jinou možnost (…) Jsem přesvědčen, že ‚diktátor‘ prohraje,“ řekl Zelenskyj špičce filmového průmyslu se zjevným odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že měl „dlouhý a obsažný“ telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.

Oba státníci spolu mluvili o vývoji války na Ukrajině, o možnosti záchrany ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v Mariupolu, o perspektivách rozhovorů s Ruskem a o dodávkách pohonných hmot, jejichž nedostatkem Ukrajina trpí i kvůli ruským náletům na sklady paliv a rafinérie. Francie v nadcházejících dnech a týdnech posílí dodávky zbraní, slíbil Macron podle Elysejského paláce.

„Hovořili jsme také o obranné podpoře od Francie, o přípravě šestého balíčku sankcí (Evropské unie proti Rusku) či o možných cestách vývozu ukrajinské zemědělské produkce,“ uvedl Zelenskyj na Twitteru. Dodal, že s francouzským prezidentem věcně jednal také o ukrajinské žádosti o postavení kandidáta členství v Evropské unii.

Ruské úřady obvinily ukrajinskou stranu z ostřelování vsi v ruské Belgorodské oblasti, při kterém jeden člověk utrpěl zranění, uvedla dnes tisková agentura TASS. Rusko, které před 83 dny napadlo Ukrajinu, si na podobné incidenty stěžovalo již dříve.

„Právě mi náčelník Grajvoronského obvodu Gennadij Bondarev a hlásil ostřelování obce Bezymeno z Ukrajiny. Je tam jeden lehce zraněný,“ uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Minulý týden Gladkov oznámil, že jeden člověk zemřel a tři další lidé utrpěli zranění při ukrajinském ostřelování vesnice Solochi, ležící asi 11 kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Evropská unie nepoleví v dodávkách zbraní Ukrajině, jejíž boj proti ruské invazi je nyní ve zlomové fázi. Po jednání ministrů obrany členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož evropský blok nedopustí, aby Ukrajině došly zbraně. EU podle něj také plně podpoří Švédsko a Finsko, které se kvůli invazi rozhodly požádat o členství v NATO.

Zástupci unijních vlád dnes probírali mimo jiné možnosti, jak jejich země mohou i téměř tři měsíce po zahájení ruské invaze dál podporovat Kyjev. Některé členské státy včetně Česka poskytují Ukrajině vojenské vybavení, mimo jiné tanky a další těžké zbraně.

„Podpora v tuto chvíli je zásadní, protože válka se nachází v bodě zlomu a my nemůžeme dopustit, aby Ukrajině došlo vybavení,“ prohlásil Borrell po jednání s ministry. Připomněl, že EU postupně uvolnila již dvě miliardy eur (50 miliard korun) na nákupy zbraní pro Kyjev. Jednotlivé země ale poskytují zbraně za mnohem vyšší částky, podotkl Borrell.

Moskevský soud dnes uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu Kč), Rádiu Svobodná Evropa / Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“. Uvedla to dnes agentura TASS. Celková výše udělených pokut zatím podle ní dosáhla 55,8 milionu rublů (asi 21 milionů Kč).

Rozhlasovou stanici RFE/RL financují Spojené státy.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už začátkem března zablokoval přístup na stránky RFE/RL. Stanice podle něj šířila „společensky významné falešné informace o údajném ruském útoku na ukrajinském území“.

Členové výboru americké Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby se tento týden obrátili na vedení internetové společnosti Meta, která je mimo jiné provozovatelem sociální sítě Facebook, se žádostí, aby se více věnovala „nebezpečnému šíření proruských dezinformací“ na svých platformách na Slovensku.

Výbor v dnešní tiskové zprávě uvádí, že nevidí od sítě Facebook „odpovídající kroky“, ačkoli slovenská i americká vláda na problém opakovaně upozorňují. Facebook údajně slíbil, že v nejbližších dnech bude kongresmany o věci informovat.

Na šéfa společnosti Meta Marka Zuckerberga se v publikovaném dopise obrací předseda sněmovního výboru Adam Schiff a další čtyři zákonodárci Demokratické strany. Poukazují na masivní popularitu facebooku, který podle nich na více než pětimilionovém Slovensku má 2,7 milionu aktivních uživatelů.

S pokutou 40 tisíc rublů (asi 14 340 Kč) za „diskreditaci ruské armády“ vyvázla učitelka angličtiny v Burjatsku, který leží u jezera Bajkal na Sibiři. Žena před svými žáky hovořila proti válce vedené Ruskem na Ukrajině. Učitelka Jelena Bagajevová je těhotná, a tak ji nemohli ze školy vyhodit, protože ji chrání zákony, uvedl na sociální síti server Ljudi Bajkala, zakázaný ruskými úřady.

„Snažila jsem se vysvětlit, že jakékoliv válčení je špatné, že nelze přát smrt Ukrajincům a nenávidět je, protože jsou to lidi jako my,“ vysvětlovala učitelka. Zdůraznila, že rozhovorem o válce neztrácela čas věnovaný výuce, protože třída je v angličtině napřed. „Nakonec děti se mnou souhlasily, že je třeba žít v míru a klidu,“ dodala.

Nejde o první případ svého druhu. Rozhlasová stanice Mel na svém webu připomněla případ z minulého týdne, kdy učitelka Alexandra Korotajevová ze vsi u Smolenska dostala pokutu 30 tisíc rublů za protiválečný symbol na sociální síti. Policisté jí „kvůli nedostatku papíru“ nepředali ani kopii protokolu. Jiné dvě učitelky čelí rovnou trestnímu stíhání a hrozbě vězení: Naděžda Česnokovová z hudební školy v Archangelsku, která si minulý měsíc pohovořila se svými žáky o udavačství a o informování ruských médií o válce proti Ukrajině, a učitelka Irina Genová z Penzy v Povolží, která se také podělila o svůj názor na válku se svými žáky – a ti ji udali.

Rusko podle stanice BBC požádalo nejvyšší soud, aby označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci.

Podle ruské tiskové agentury Interfax ministerstvo spravedlnosti v Moskvě zahájilo projednání soudního případu „uznání ukrajinského polovojenského nacionalistického sdružení ‚Azov‘ (prapor ‚Azov‘, pluk ‚Azov‘) jako teroristické organizace“.

Ukrajinští bojovníci – mnozí z nich vojáci pluku Azov – byli v pondělí večer evakuováni z ocelárny Azovstal v Mariupolu. Dříve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl komentovat, zda by s obránci ocelárny – kteří jsou nyní v ruské vazbě – zacházeli jako s válečnými zajatci nebo jako s válečnými zločinci.

Ruské ministerstvo zahraničí poslalo Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, návrhy na vystoupení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a Světové zdravotnické organizace (WHO), napsal dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na místopředsedu sněmovny.

Ministerstvo poslalo dumě seznam dohod Ruska s mezinárodními organizacemi kvůli možnému vypovězení. Posuzovat se bude i odchod z WTO a WHO, uvedl místopředseda dumy Pjotr Tolstoj. Poslanci podle něj všechny návrhy posoudí společně se senátory.

Podle Tolstého je zapotřebí přehodnotit všechny dohody, které „nepřinášejí užitek, ale přímé škody“.

Ruský prezident Vladimir Putin se natolik osobně zapojil do války na Ukrajině, že podle západních vojenských zdrojů činí operační a taktická rozhodnutí „na úrovni plukovníka nebo brigádního generála“, píše britský list The Guardian.

Ruský prezident podle těchto zdrojů pomáhá řídit postup sil v Donbasu, kde minulý týden utrpěli útočníci krvavou porážku, když se několikrát pokusili překročit strategickou řeku na východě Ukrajiny.

Zdroje míní, že Putin stále úzce spolupracuje s generálem Valerijem Gerasimovem, velitelem ruských ozbrojených sil, na rozdíl od ukrajinského tvrzení z minulého týdne, že náčelník ruského generálního štábu upadl do nemilosti a byl odsunut na vedlejší kolej.

V Charkově došlo ruskými jednotkami ke zničení jedné z největších světových genetických bank rostlin, uvádí server Odessa Journal. Banka uchovávala více než 160 tisíc odrůd semen rostlin a zemědělských plodin z celého světa.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek zavítají do Bílého domu, aby s americkým prezidentem Joem Bidenem probrali snahu svých zemí vstoupit do NATO či podporu Ukrajiny. V prohlášení to dnes oznámila americká prezidentská kancelář. Švédská vláda už přihlášku do NATO podepsala, obdobný krok dnes schválil finský parlament. Předání příslušných žádostí se v bruselské centrále aliance čeká tento týden.

„Prezident Biden ve čtvrtek v Bílém domě přivítá premiérku Magdalenu Anderssonovou ze Švédska a prezidenta Sauliho Niinistö z Finska. Lídři proberou švédskou a finskou přihlášku do NATO a evropskou bezpečnost, jakož i posílení našich blízkých partnerství napříč různými globálními otázkami a podporu pro Ukrajinu,“ píše se ve stručném komuniké Bílého domu. Avizované setkání přijde necelý týden po společném telefonátu tří lídrů.

Alianční letouny během minulého týdne vzlétly v Pobaltí pětkrát k ruským strojům. Na svém webu to v pravidelné zprávě uvedlo litevské ministerstvo obrany. Které ze strojů NATO se ostrých vzletů zúčastnily, zpráva neuvádí. V Litvě již téměř dva měsíce působí české gripeny, při hlídkování spolupracují s dalšími spojenci. Armáda ČR působení svých stíhacích letounů z bezpečnostních důvodů nekomentuje. Dnes ale zveřejnila video, ze kterého vyplývá, že čeští stíhači zasahovali u tří ruských letadel.

Litevské ministerstvo uvedlo, že od 9. do 15. května alianční stroje střežící pobaltský vzdušný prostor odstartovaly pětkrát k hranicím s Ruskem a Běloruskem, aby identifikovaly a doprovodily ruská letadla. Například 12. května vzlétly k letounu Il-20, který letěl z Kaliningradu do Ruska. Stroj neměl zapnutý letový odpovídač. O tři dny později zasahovaly u letounu Il-76, který neměl letový plán ani zapnutý odpovídač.

Finský parlament dnes drtivou většinou hlasů podpořil podání přihlášky do NATO, uvádějí tiskové agentury. Přihlášku do aliance už dříve dnes podepsala ministryně zahraničí Švédska Ann Lindeová.

Obě skandinávské země byly léta neutrální, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během několika měsíců svůj postoj přehodnotily. Předseda finského parlamentu Matti Vanhanen oznámil, že návrh podat přihlášku do NATO podpořilo 188 poslanců, osm bylo proti, nikdo se nezdržel.

Ke vstupu Švédska i Finska do NATO má výhrady Turecko, drží podle něj ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické.

Rakousko má jinou pozici než Finsko a Švédsko, bylo, je a bude neutrální. Vstup země do Severoatlantické aliance (NATO) není na stole, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze rakouský kancléř Karl Nehammer.

Švédsko a Finsko se v nejbližších dnech chystají podat žádost o členství v NATO, aby po invazi Ruska na Ukrajinu posílily svou bezpečnost. Jediným státem, který v alianci zatím vyjádřil proti jejich členství výhrady, bylo Turecko. Ankara by jako člen NATO mohla vstup severských zemí vetovat.

Rakousko členem aliance není a podle Nehammera se na tom ani nic nezmění. „Máme jinou historii než Finsko a Švédsko. Rakousko bylo, je a bude neutrální, máme vojenskou neutralitu,“ uvedl. Podle Nehammera země ale jakožto člen Evropské unie projevuje solidaritu s Ukrajinou, podporuje sankce vůči Rusku a umožňuje dodávky zbraní na Ukrajinu.

Rusku již nesmí být dovoleno zneužívat energetickou závislost ostatních států, a Německo se proto od ruských energetických dodávek zcela odpoutá. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně s dánským ministrem zahraničí Jeppem Kofodem prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila také, že Německo plně podporuje ukrajinský boj proti ruské invazi a také vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance.

Polsko dokáže přepravit pouze jeden až dva miliony tun ukrajinského obilí měsíčně, nikoliv čtyři až pět milionů, jak by bylo potřeba, pokud se má svět vyhnout riziku, že nebude dostatek potravin. Řekl to dnes polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk. Ukrajina obilí vyvážela přes černomořské přístavy, ty ale kvůli rusko-ukrajinské válce teď blokují ruští vojáci.

Kowalczyk řekl, že Polsko nemá technické vybavení na to, aby si s tak velkým objemem obilí poradilo. V pondělí ministr ještě tvrdil, že Ukrajina si jako alternativní trasu pro vývoz svého obilí může zvolit právě Polsko. Uvedl také, že existují plány na založení ukrajinsko-polské firmy, která by se postarala o vývoz i převoz ukrajinského obilí, informuje dnes agentura PAP.