Z aktivisty donašečem. Jak ruská FSB láme mladé lidi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusovi Michailu Sokolovovi bylo 19 let, když ho předvolala Federální služba bezpečnosti (FSB) na policejní stanici ve Votkinsku, průmyslovém městě více než tisíc kilometrů východně od Moskvy. Příslušník tehdy Sokolovovi oznámil, že mu hrozí vězení za vyhýbání se povinné vojenské službě.

V té době mladý a ambiciózní protikorupční aktivista, který zveřejňoval videa z vyšetřování místních úředníků na svém kanálu na YouTube, stál před rozhodnutím. Aby se vyhnul dvouletému trestu, nakonec přijal nabídku tajné služby ke spolupráci.

„Hodně jsem se bál bezpečnostních služeb. Nebyl jsem připravený strávit čas ve vězení. Možná to bylo sobecké, ale v té době jsem hleděl sám na sebe,“ řekl Sokolov pro britský list The Guardian.

Během následujících šesti let se Sokolov scházel jednou až dvakrát měsíčně s důstojníky FSB na opuštěných parkovištích. Předával jim informace o chystaných akcích protikorupčních skupin a informoval o plánovaných protivládních protestech ve městě. „Vždy byli přátelští, chovali se ke mně, jako bych byl jejich přítel, a já jim úsměv oplácel. Ale v duchu jsem si říkal: ‚Vy jste bastardi,“ popisoval zverbovaný aktivista.

Místní agenti FSB nikdy nezasahovali do jeho protikorupčních aktivit. Shromažďovali informace o zkorumpovaných úřednících pro vlastní účely. „Vždy chtěli kompromitující informace o úřednících a podnikatelích, aby je mohli vydírat. Často byli příliš hloupí, než aby je našli sami,“ řekl Sokolov.

Je přesvědčený, že spolupráce s tajnou službou nezlomila jeho loajalitu vůči opozičním aktivistům. Trvá na tom, že v některých případech fungoval jako dvojitý agent a varoval aktivisty, kterým hrozilo stíhání.

„Ode dne, kdy jsem podepsal papír o spolupráci, bylo mým mottem co nejméně škodit opozici a pomáhat svým přátelům vždy, když to jde. Ale samozřejmě jsem udělal nějaké špatné věci a mnoho lidí mě teď bude nenávidět,“ uvedl Sokolov.

Před pěti lety se dobrovolně přihlásil do Fondu boje s korupcí opozičního politika Alexeje Navalného. Začátkem roku 2021 tam dostal placenou práci investigativce. Jeho řídící důstojníky v bezpečnostní službě to potěšilo.

„FSB chtěla vědět, odkud pocházejí Navalného prostředky, kdo všechno platí,“ řekl Sokolov. Zdůraznil přitom, že neměl přístup k citlivým informacím. „Ani jsem nevěděl, kolik moji nadřízení vydělávají. Kvůli mně nebylo zahájeno žádné trestní řízení,“ dodal.

Podle listu The Guardian není snadné dopad jeho spolupráce s FSB vyhodnotit.

Sokolovův bývalý kolega informaci potvrdil nezávislému ruskému webu Verstka. „Mohl mít přístup pouze k budoucím vyšetřovacím skriptům v Dokumentech Google. A nebylo tam nic přísně tajného. Vždy jsme pracovali otevřeně,“ řekl.

Řada bývalých aktivistů, kteří s Navalným spolupracovali, uvedla, že se na ně FSB také obrátila.

„Nevím, kolik tam bylo informátorů, ale je to něco, čeho jsme si byli vždy vědomi,“ řekl Vladimir Něčajev, bývalý zaměstnanec Navalného fondu z Petrohradu. Sám zažil nátlak ke spolupráci s FSB poté, co byl zatčen za účast na protivládním protestu. Návrh odmítl. „Je zjevně špatné pracovat pro FSB, ale každá okolnost je jiná. Být s nimi sám v místnosti může být děsivé,“ dodal.

Podle Sokolova se FSB zaměřuje hlavně na mladé a zranitelné lidi. Vždy najde něco, z čeho je možné je obvinit. Ať už se jedná o účast na protestu, nebo držení drog, výslech skončí nabídkou spolupráce. Pro mnoho mladých aktivistů je obtížné vyhrožování odolávat, protože pravomoci bezpečnostní služby jsou široké.

FSB dokázala podle Sokolova proniknout do většiny opozičních skupin, které pak pomocí podobných informátorů sledovala. „Jsem přesvědčen, že nás byly stovky. Téměř každá organizovaná opoziční skupina měla informátora na nízké nebo střední úrovni,“ uvedl.

Alexeje Navalného na začátku letošního roku uvěznili. V červnu pak ruský soud jeho organizaci zakázal jako „extremistickou“, což vedlo k masovému exodu jeho spolupracovníků do pobaltských států a Gruzie.

FSB situaci monitorovala a vyhodnotila si, že by pro ni Sokolov mohl monitorovat opozici v zahraničí. Navrhla mu přesun do gruzínského Tbilisi.

Pro Sokolova to ovšem byla také šance, aby utekl z Ruska. Po příjezdu do Gruzie přerušil spojení s FSB a přiznal se ke spolupráci Antonu Mikhalčukovi z Nadace Svobodného Ruska, která organizuje protiválečná shromáždění v Tbilisi.

V Gruzii se Sokolov setkal také s dvacetiletým Vsevolodem Osipovem, libertariánským aktivistou, kterého potkal podobný osud. Pod tlakem FSB byl naverbován ke sledování ruské opozice v Gruzii. Když Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, Osipov řekl, že s tajnou službou přerušil ihned kontakt.

„Už předtím jsem si myslel, že nejsem úplně skvělý člověk, ale po začátku války jsem si připadal jako zmetek,“ řekl Osipov. Podobně se cítil i Sokolov, jenž vystoupil na protiválečném protestu v centru Tbilisi. Mával ruským pasem a říkal: „Jsem občan Ruska a jsem proti Putinovi. Chci se přihlásit jako dobrovolník a chci jít do války bojovat za Ukrajinu. Putina jsem si nevybral.“

Své slovo dodržel a spolu s Osipovem odjeli do Istanbulu, kde se pokusili připojit k mezinárodní legii ukrajinských obranných sil. Na ukrajinské ambasádě je však odmítli.

Nakonec se Sokolov rozhodl, že v Gruzii, která je prolezlá ruskými agenty, už pro něj není bezpečno. Odletěl do Nizozemska a požádal tam o politický azyl.

Po svém přiznání přišel Sokolov o většinu přátel. FSB ho prý od té doby, co promluvil na veřejnosti, opět začala kontaktovat. „Nic z toho se nezmění. Snažíte se jen ospravedlnit,“ stojí v nedávné textové zprávě od jednoho z agentů FSB. Sokolov prý nikdy neodpověděl. chce teď vyprávět o své minulosti agenta. „Myslím, že kvůli této hrozné válce brzy uslyšíme další příběhy, jako je ten můj,“ dodal.