Wildersovi chybějí partneři do koalice. „Stejně budu premiér,“ hlásí

Nizozemský populista Geert Wilders sice dovedl svoji stranu k historickému vítězství ve středečních parlamentních volbách, s odstupem pár dní se ale potvrzuje, že jeho sen o nástupu do funkce premiéra se jen tak snadno nenaplní.

Jako nejlogičtější se jeví sestavení středopravicové koalice v čele s Wildersem a většinou hlasů v parlamentu. Tuto variantu ale podkopalo páteční vyjádření šéfky liberálně-konzervativní strany VVD Dilan Yesilgözové, která řekla, že její strana s Wildersem do vlády nepůjde. Právě VVD má přitom k Wildersovi blízko v názoru, že Nizozemsko musí zpřísnit migrační politiku.

Plavovlasý šéf vítězné Strany za svobodu (PVV), který proslul ostrými výroky proti islámu nebo požadavkem na referendum o vystoupení Nizozemska z EU, zareagoval na odmítnutí sebevědomě. Prohlásil, že političtí soupeři proti němu znovu otevírají „pytel triků“, po letech odstrkování už ho ale nemohou ignorovat.

„Dnes, zítra nebo pozítří se bude moci PVV podílet na vládnutí a já se stanu premiérem této krásné země,“ napsal Wilders v poměrně dlouhém příspěvku na sociální platformě X (dříve Twitter).

Zdrženliví jsou zatím také další potenciální koaliční partneři populistů. Šéf centristické NSC Pieter Omtzigt řekl, že spolupráce by byla obtížná kvůli Wildersovým protiislámským postojům, které podle něj mohou být v rozporu s ústavní ochranou náboženských svobod.

Na druhou stranu sestavování vládních koalic bývá v Nizozemsku tradičně složitý a zdlouhavý proces. Do jednání se zapojují prostředníci a koordinátoři a ve výsledku se původní stanoviska mohou změnit.

Šéfka VVD Yesilgözová, která vedení středopravicové strany převzala po dlouholetém premiérovi Marku Ruttem, kupříkladu nevyloučila, že její strana by mohla tolerovat Wildersovu menšinovou vládu.

Podle deníku De Telegraaf navíc někteří členové VVD, jež ve volbách skončila až třetí a přišla o nemalou část parlamentních míst, s vyhraněným postojem jejich šéfky nesouhlasí a považují ho za unáhlený. K jednáním vyzvala také šéfka farmářské strany BBB Caroline van der Plasová. „Připadá mi to zvláštní. Nizozemsko chce, abychom seděli spolu. Součástí může být i prohraná strana,“ uvedla politička.

Veřejnoprávní stanice NOS ve své analýze upozorňuje na to, že v minulosti se po volbách často vyhraněné postoje změnily a nakonec vznikly koalice, které na začátku vypadaly nepravděpodobně. Například jako v roce 2002, kde se VVD po výrazné ztrátě mandátů také zdráhala vstoupit do koalice, nakonec se ale vlády se dvěma silnějšími stranami účastnila.

Pokud by rozhovory o koalici v čele s Wildersem nakonec ztroskotaly, zůstává teoretická možnost, že by vládu sestavily ostatní strany, tedy i za účasti spojené formace zelených a socialistů vedené bývalým místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem. Panují však obavy, že v takovém případě by podpora Wilderse ještě více vzrostla. Další možností by bylo vypsání předčasných voleb.