Wilderse tu volí takřka všichni. Proti je jen „demolition man“

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje z Nizozemska./

Leží jen 20 minut cesty od Amsterdamu, je to ale úplně jiný svět. Někdejší rybářská vesnice Volendam, kterou dnes živí převážně turistika, se v posledních volbách stala jednou z bašt krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.

V malebném přístavu plném krámků s dřeváky, rybích restaurací a fotoateliérů, kde se turisté mohou vyfotit v tradičním kroji, panuje ve všední dubnové dopoledne ospalá atmosféra. Po promenádě se procházejí výletníci převážně důchodového věku, slyšet je holandština i francouzština. Větší ruch přijde až v sobotu ráno, kdy přístav ožívá trhem.

O asi dvacetitisícovém Volendamu se v posledních letech mluví jako o nejpravicovějším městě v Nizozemsku.

Zdejší konzervativní voliči se v loňských parlamentních volbách přiklonili jednoznačně k Wildersovi – kontroverzní politik, který chce mj. zakázat korán a zavřít mešity, zde získal 42 procent hlasů. Volendam byl ostatně místem, kde návštěvou přístavu a diskuzí se zdejšími rybáři zahajoval svoji volební kampaň.

Po vítězství v loňských parlamentních volbách, kdy získala PVV 37 křesel, se zdá, že ji čeká úspěch i v červnových volbách do Evropského parlamentu.

Ve Volendamu mluví lidé jasně: „PVV tu volíme všichni. Nechceme dávat peníze zbytečně státu, tvrdě pracujeme a on prosazuje nižší daně,“ říká osmnáctiletá servírka Gia, jež pracuje v jedné z kaváren v přístavu. S Wildersem sdílí i jeho odpor vůči migraci – nedaleko města prý stát ubytoval migranty a lidem se od té doby začala ztrácet kola.

„Mohli by je poslat do Afriky, na Sahaře je místa dost,“ navrhuje Gia. Na poznámku, že tam v některých zemích probíhají ozbrojené konflikty, odpovídá dalším nápadem: „Nebo do americké Arizony, tam jsou hory, místa je tam také dost.“

Její argument o tvrdé práci se objevuje i v rozhovoru s dalšími lidmi. Wilderse volila i prodavačka ryb, která se představila jako Darling: „Nejsem rasistka, ale přichází sem hodně migrantů, od státu dostávají peníze. My, zvláště tady ve Volendamu, jsme zvyklí tvrdě pracovat šest dní v týdnu a tohle se nám nelíbí,“ říká. Přiznává ale, že ne se vším z Wildersova programu souhlasí.

Za horlivého zastánce Wildersovy PVV se označuje i stavební dělník Klaas, který vzpomíná na to, že ještě před pár lety byl Volendam chudou komunitou. „Museli jsme hodně tvrdě pracovat, teď je tu více byznysu a to právě Wilders podporuje,“ míní muž a stěžuje si, že mladí dnes musejí bydlet u rodičů, protože na byty nemají.

„V naší zemi žije 18 milionů lidí, a když to bude takhle pokračovat, úplně se změní. Přicházejí lidé z Afriky, mají sice iPhony, ale chtějí po státu peníze,“ používá častý argument odpůrců migrace. I on ale ujišťuje, že není rasista a proti cizincům nic nemá: „Mám rád všechny lidi, ale když přijdou, musejí pracovat,“ zdůrazňuje.

„Navzdory Wildersovým radikálním návrhům, mezi něž patří i nizozemský odchod z Evropské unie, bych v jeho případě nehovořil o extrémní pravici,“ řekl Seznam Zprávám Willem Wagenaar, odborník na politický extremismus z Nadace Anne Frankové v Amsterdamu.

Extrémní pravici podle něj charakterizují dva prvky, které musí stát v jádru její ideologie. „První bod by splňovala, protože oni velmi rozlišují mezi Nizozemci a migranty, případně mezi Nizozemci a muslimy - jsou tedy proti nějaké skupině na základě etnického klíče. Ale druhá věc, která musí být v jádru jejich ideologie, je oddanost protidemokratické, přesněji řečeno autokratické ideologii. A to není tak jednoduché,“ vysvětluje.

„Při popisu Wildersovy strany bych spíše použil výraz populistická radikální pravice, který razí i známý nizozemský politolog Cas Mudde z University of Georgia,“ upřesňuje Wagenaar. Na dotaz, zda podle něj nyní ohrožuje demokracii v Nizozemsku více krajní pravice, nebo islámští fundamentalisté, ale říká, že v tuto chvíli určitě krajní pravice.

Obyvateli Volendamu oblíbená PVV vtrhla loni do parlamentu jako velká voda, téměř čtvrtina poslaneckých křesel je síla, která se nedá ignorovat. V samotné dolní komoře to ale podle analýzy deníku NRC není až tolik znát - poslanci Wildersovy strany do sněmu často nechodí a aktivitou také právě nehýří.

Wildersův politický projekt jednoho muže (politik je jediným členem PVV) by měl zažívat svůj vrchol a být blízko ke splnění svých cílů: zbavit zemi migrantů a multikulturní společnosti a „vrátit Nizozemsko Nizozemcům“. Navzdory početní síle ale svůj vliv nevyužívají.

Ve straně také funguje kult jednoho muže: S kolegy z PVV mají problém mluvit ostatní poslanci i novináři. Žádosti o rozhovory lidé z PVV odmítají , poslanci vědí, že Wilders chce, aby si od novinářů drželi odstup. V poslanecké frakci panuje podle NRC přísná hierarchie. Wilders je šéf a při rozhovorech je zřejmé, že Wilders od svých nezkušených poslanců vyžaduje zdrženlivost.

Ve Volendamu má ale strana navzdory rozpačitému úvodu v parlamentu vítězství nejspíš jisté. Během návštěvy města potkal reportér Seznam Zpráv jen jednoho muže, který Wilderse volit nebude. Ostatní se k němu buď přihlásili, nebo se nechtěli o politice bavit.

Vousatý čtyřicátník v montérkách se po dotazu na Wilderse na chvilku zamyslel: „Je to muž silných názorů… ale není to můj šálek kávy,“ odvětil s omluvou, že spěchá do práce. „Demolition man,“ stihl ještě se smíchem odpovědět na dotaz, co dělá.