Webbův teleskop objevil hvězdu, která může odkrýt tajemství základů života

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil v dalekém vesmíru ojedinělý úkaz. Ve vzdálenosti 15 tisíc světelných let od planety Země objevil hvězdu, která se nachází v procesu zániku. Informovala o tom na svých stránkách americká vesmírná agentura NASA.

Jde o hvězdu nazvanou WR 124, která se nachází v souhvězdí Střelce. Zkratka „WR“ stojí za označením Wolf-Rayet. Hvězdy tohoto typu jsou jedny z nejjasnějších a největších hvězdných těles ve vesmíru.

Některé hvězdy se Wolf-Rayetovými stanou až na sklonku svého života. Tím, jak zanikají, se postupně rozpínají, až vybouchnou a vytvoří supernovu. Pro vědce je tedy velice vzácné, že podobný úkaz můžou sledovat v přímém přenosu.

Jak velké jasné hvězdy září, pálí palivo, ze kterého jsou tvořeny. Nejčastěji jde například o vodík. Postupně se zbavují vrchních vrstev v podobě planých a prašných prstenců. Zářit a spotřebovávat své palivo zvládnou několik stovek tisíc let, poté vybouchnou a zaniknou.

„Na konci života hvězdy do okolního vesmíru vypouštějí své vrchní vrstvy,“ řekla pro CNN astrofyzička Amber Straughn z Goddardova vesmírného centra NASA.

Webbův teleskop spatřil hvězdu WR 124 poprvé v červnu minulého roku. Nové snímky, které NASA zveřejnila v úterý, ukazují hvězdu v infračerveném spektru v nevídaném detailu. Pouhým lidským okem by úchvatné detaily nebylo možné vidět. Teleskop však člověku nabízí náhled do rozhraní infračerveného spektra.

Wolf-Rayetova hvězda je 30krát větší než Slunce. Pro představu, planeta Země je 333tisíckrát menší než Slunce. To jen potvrzuje, jak obrovská hvězda WR 124 oproti Zemi je.

Prozatím hvězda do okolního vesmíru vypustila plyn a hvězdný prach v objemu 10 Sluncí.

Na Zemi je prach vnímán jako zbytečnost, která by se měla uklidit. Nicméně vesmírný prach, který se ve vesmíru nachází, se pojí s plynem a společně vytváří hvězdy, planety, či galaxie. Je základem života ve vesmíru.

Vědci se snaží pochopit, proč je ve vesmíru takové množství vesmírného prachu a jakou má ve vesmírné temnotě funkci. Nástroje jako Webbův teleskop by měly vědcům pomoci tuto záhadu rozluštit a podstatu vesmírného prachu pochopit.

Zkoumání hvězd stejného typu jako WR 124 pomůže vědcům pochopit, co za procesy se dělo v prvopočátcích vesmíru. Šlo o fázi, kdy umírající hvězdy explodovaly a do okolního prostoru vypustily obrovské množství těžkých prvků. Část z nich doputovala až na planetu Zemi a tvoří základ našich těl.

„Myslím si, že je to krásné. Realita, že železo v krvi nebo vápník v lidských kostech pochází z útrob hvězdy, která vybuchla před miliardou let, je úchvatná. Přesně to se odehrává na těchto snímcích. Vesmírný prach z hvězdy se šíří do vesmíru a je možné, že někde vytvoří planety. Takhle jsme se ve vesmíru objevili i my,“ řekla astrofyzička Amber Straughn.

Další Wolf-Rayetovu hvězdu se povedlo Webbovu teleskopu spatřit minulý rok v říjnu. V souhvězdí labutě objevil jednu takovou hvězdu a vedle ní dalšího hvězdného obra typu „O“. Hvězdy se nacházejí v binární hvězdné soustavě. Co je na těchto hvězdách zajímavého, je to, že jak kolem sebe obíhají, oběh trvá osm let, tak do okolního vesmíru vypouštějí prstence prachu.

Vědci tyto dvě hvězdy pozorují už přes 20 let z vesmírné observatoře na Havaji.