Webbův teleskop objevil galaxie, o kterých si věda myslela, že neexistují

Snímky z Webbova teleskopu přinesly řadu nových zjištění. Dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled už nalezl svou první planetu, rovněž se mu podařilo zachytit mraky v atmosféře Saturnova měsíce Titanu. Zásadně posunul dosavadní lidské vědění o vesmíru.

Nejnovější objev pak naznačuje, že dávná historie vesmíru možná vypadala jinak, než si vědci doposud mysleli. Teleskop totiž objevil zřejmě šest rozsáhlých galaxií, které vznikly jen 600 milionů let po velkém třesku, informoval vědecký časopis Nature.

Astronomové je označují za „rozbíječe teorií o vesmíru“, neboť se až dosud předpokládalo, že rozsáhlejší systémy by se takto brzy vyvinout nemohly.

„Tyto objekty jsou mnohem větší, než kdokoliv očekával. Mysleli jsme, že z této doby najdeme pouze malé galaxie, ale objevili jsme systémy stejně vyspělé jako ty naše,“ poznamenal podle agentury AP Joel Leja, odborný asistent astronomie a astrofyziky na Penn State University a spoluautor studie.

Výpočty naznačují, že galaxie ukrývaly desítky až stovky miliard hvězd o velikosti Slunce, což je staví velikostí na úroveň Mléčné dráhy. Objevených šest galaxií pak váží zřejmě miliardkrát více než naše Slunce, popsala stanice Sky News.

Přestože se některé z nich mohou ukázat jako menší, „je velká pravděpodobnost, že se alespoň některé z nich stanou“ galaktickými obry, řekl vedoucí výzkumník Ivo Labbe z australské Swinburne University of Technology.

Výzkumníci ještě čekají na potvrzení toho, že nalezené objekty jsou opravdu galaxie. Existuje totiž možnost, že v některých případech jde o supermasivní černé díry, upozornil Leja.

Nejnovější snímky jsou součástí první sady dat zveřejněných teleskopem, který je vybaven přístroji schopnými snímat infračervené světlo, jež vyzařují nejstarší hvězdy a galaxie, vysvětlila AP.

Objevené galaxie mohou být podle odhadů staré asi 13,5 miliardy let. Nešlo by nicméně o nejstarší soustavy, jež Webbův teleskop objevil – minulý rok nalezl galaxie, které vznikly asi 350 milionů let po velkém třesku. Ty však byly významně menší.

Stávající věda o kosmu předpokládá, že několik stovek milionů let po velkém třesku byl vesmír natolik ochlazený, že v něm objekty nezářily. Příhodně se pak období nazývá jako temné.

„Objev tak masivních galaxií tak brzy po velkém třesku naznačuje, že temné období možná nebylo tak temné a že vesmír byl možná zaplaven tvorbou hvězd mnohem dříve, než jsme si mysleli,“ uvedla pro deník The Guardian Emma Chapmanová, astrofyzička z Nottinghamské univerzity.

Chapmanová pak podotkla, že k potvrzení tohoto objevu budou zapotřebí ještě další pozorování, než bude možné opustit stávající modely. „Vzhledem k tempu, jakým Webbův teleskop převrací teorie a mění celé obory, by mě nepřekvapilo, kdyby to byla pravda,“ dodala.