Webbův teleskop našel první planetu

Webbův vesmírný teleskop už v prvním roce svého fungování osvětlil lidstvu několik bližších i tajemnějších koutů vesmíru. Dovedl vědce k počátku vesmíru, na místo, kde vznikají hvězdy, nebo nám přiblížil mraky, které se nacházejí v atmosféře Saturnova měsíce Titanu.

Teď předvedl další schopnost – NASA oznámila, že objevil svou první planetu. Konkrétně potvrdil existenci exoplanety, tedy planety mimo Sluneční soustavu, s označením LHS 475b, která je velikostí velmi podobná Zemi a nachází se 41 světelných let daleko.

Podle dat získaných pomocí Webbova teleskopu by se ale teplota na planetě měla pohybovat v řádu stovek stupňů Celsia, protože těleso je velmi blízko ke své hvězdě.

Proto vědci předpokládají, že podmínky na planetě budou spíš podobné Venuši, která je skoro stejně velká jako Země. Podobnost s Venuší by znamenala, že atmosféra exoplanety bude pravděpodobně složena převážně z oxidu uhličitého.

Objevená exoplaneta dokáže hvězdu, kterou obíhá, obkroužit neuvěřitelně rychle. Rok tam trvá pouze dva pozemské dny.

Teleskop dokázal vesmírné těleso najít díky své schopnosti analyzovat světelné paprsky. Ty dokážou některými látkami projít v kompletním složení, ale jinými pronikne jen jejich část.

Na základě toho vědci dokážou určili mimo jiné, z čeho se planeta skládá i další její vlastnosti. Zjistili tak, že LHS 475b je pevného skupenství.

Vědci budou mít možnost planetu pomocí teleskopu zkoumat zase na začátku léta. Zaměří se především na výzkum její atmosféry.

O objevu odborníci informovali na 241. zasedání Americké astronomické společnosti v Seattlu. Na konferenci byly k vidění i další objevy Webbova teleskopu.

Astronomové nahlédli například do regionu NGC 346, kde se tvoří hvězdy. Oblast se nachází v trpasličí galaxii, která sousedí s Mléčnou dráhou. Na snímku jdou vidět formující se hvězdy, které k sobě svou přitažlivostí přitahují plyn a vesmírný prach z přilehlého vesmírného mračna.

„Vidíme stavební kameny nejen hvězd, ale potenciálně také planet,“ okomentoval pro CNN snímek Guido de Marchi.

Teleskop pořídil i snímky disku vesmírného prachu kolem červené trpasličí hvězdy nazvané AU Mic. Jev je pozůstatkem po vzniku planet. V čase, kdy se kolem hvězdy planety tvořily, narážela do sebe různá kamenná tělesa, která za sebou zanechávala rozptýlený vesmírný prach.

„Díky výzkumu tohoto disku můžeme pozorovat historii tohoto systému,“ řekla Kellen Lawsonová, členka týmu, který studuje hvězdu AU Mic pro CNN.