Washington tlačí na Kyjev kvůli volbám, Zelenského obliba se propadla

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulou středu - společně s prodloužením mobilizace - oddálil volby o další tři měsíce.

Byť mu většina Ukrajinců stále důvěřuje, meziročně podpora výrazně klesla, jak ukázal v lednu zveřejněný průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).

Šetření, do něhož se telefonicky zapojilo 2000 Ukrajinců proběhlo v první polovině prosince, tedy nedlouho po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.

Podle výsledků důvěřuje Zelenskému 52 procent lidí žijících na území kontrolovaných Kyjevem, přitom o rok dříve to bylo 77 procent. Nedůvěru nyní prezidentovi vyjádřili přibližně čtyři z deseti dotázaných.

Podle ukrajinského novináře Ilji Ponomarenka je běžné, že Ukrajinci mají tendenci se se svými lídry rychle zklamat.

„Stejně rychle, jak si naši lídři získávají popularitu, ji také ztrácí. To se stalo Viktoru Juščenkovi před dvaceti lety, Petro Porošenkovi a také Zelenskému. Ten se dostal k moci, protože mnoho lidí bylo unaveno z Porošenka,“ popisuje pro Seznam Zprávy rok 2019, kdy Zelenskyj ve druhém kole získal přes 73 % hlasů a tehdejšího prezidenta převálcoval.

Tenkrát Zelenskyj sliboval zejména bojovat za mír s Ruskem. Jeho popularita následně klesla. Když ale koncem února 2022 přišla plnohodnotná ruská invaze, lidé se kolem svého vůdce semkli, připomíná Ponomarenko s tím, že Zelenský se ukázal jako obzvlášť dobrý lídr a jako někdo, kdo se hodně rychle stal tváří a symbolem odporu.

„Nicméně Zelenskyj byl a stále je populárnější mezi zahraničními pozorovateli než mezi samotnými Ukrajinci,“ popisuje novinář. „My s ním musíme žít a vnímat ho nejen jako hrdinu, který zůstal v Kyjevě a převzal odpovědnost za nejtěžší úkol na světě, ale také jako politika s chybami a nedostatky,“ podotýká.

Řádné parlamentní volby Ukrajina plánovala v roce 2023, ale ukrajinské zákony je v době válečného stavu zakazují. Mandát poslanců tak potrvá až do doby, kdy válečný stav pomine.

Stejné je to i v případě prezidenta, jemuž oficiální pětileté funkční období vypršelo loni v květnu. Od té doby ruská propaganda šíří tvrzení, že Volodymyr Zelenskyj je nelegitimní hlavou státu, což ostatně prohlásil i Vladimir Putin. On sám je přitom u moci od roku 1999, převážnou část pak jako prezident.

Výsledky nejnovějších průzkumů si Ponomarenko vysvětluje tak, že se společnost stává méně emocionální a více pragmatickou. Zelenskyj v rozhovoru britskému novináři Piersovi Morganovi řekl, že nálady vnímá a že uspořádat volby na Ukrajině je velice důležité. Bude to však podle něj možné až po ukončení války a zrušení válečného stavu.

Nyní by se voleb nemohly zúčastnit miliony lidí, kteří zůstali na Rusy okupovaných územích, případně uprchli před válkou do zahraničí. A kdyby vláda zrušila válečný stav, musela by taky rozpustit armádu, což nejde vzhledem k pokračujícím bojům. „Buďme otevření: ukončení válečného stavu právě teď je to, co si přeje Putin,“ prohlásil Zelenskyj.

To pro novou videosérii Linie potvrdil i Zelenského poradce Mychajlo Podoljak. „Když jste ve válečném stavu už tři roky, zvlášť v konfliktu tak rozsáhlém, má to nevyhnutelný dopad. Nejde jen o fyzické nebezpečí, ale i o psychický tlak. To, co se děje, není jen o politické situaci nebo vojenských operacích, ale i o přežití jako národ. I když morálka oslabuje, nelze přestat,“ řekl.

Možnost uspořádání voleb během války vyvolává na Ukrajině i mezi jejími partnery rozdílné názory. Zatímco nová americká administrativa naznačuje, že volby by mohly posílit demokratickou legitimitu země, ukrajinská vláda argumentuje praktickými a bezpečnostními riziky - miliony lidí v exilu či na okupovaných územích by podle Zelenského mohly narušit férovost hlasování.

Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, v sobotu řekl agentuře Reuters, že Spojené státy i tak chtějí, aby Kyjev uspořádal volby možná ještě letos. Obzvláště pokud se v nadcházejících měsících dohodne s Moskvou na příměří.

„Většina demokratických zemí pořádá volby i v době války a myslím, že je důležité, aby tak činily. Je to dobré pro demokracii – právě v tom spočívá krása stabilní demokracie, že máte více než jednoho člověka, který může kandidovat,“ řekl Kellogg s tím, že právě volby by mohly pomoci obnovit důvěru v politické vedení Ukrajiny.

On i Trump uvádějí, že pracují na plánu, který by měl přinést dohodu vedoucí ke konci bojů. Podrobnosti o plánu ani časový rámec jeho realizace však dosud nezveřejnili. Kellogg má strategii podle dosavadních informací prezentovat na bezpečnostní konferenci v Mnichově příští pátek.

Kellogg a další představitelé Bílého domu zvažovali možnost tlačit na Ukrajinu, aby souhlasila s volbami jako součástí počátečního příměří s Ruskem, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje.

„Nemůžu si pomoct, ale z toho mi vysvítá jakási náklonnost Trumpovy administrativy přihlížet více k ruskému komfortu než k právu poražené země na obranu,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinista David Svoboda, který zároveň upozorňuje, že mnohem větší riziko, než že by vznikla nějaká „Zelenského diktatura“, spočívá v tom, že by za války převzaly moc populistické protizápadní proudy.