„Zavinili katastrofu, žádáme trest.“ Putin čelí nevídané zlobě spojence

Oběti pádu ázerbájdžánského letadla symbolizují pro kavkazskou zemi jednu z největších tragédií za poslední roky. Zatímco tragédii, při které v prosinci zemřelo 38 lidí, ze začátku obestřela vlna spekulací, s přibývajícími důkazy začalo být jasno o ruské vině.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev krátce poté přímo obvinil Moskvu z nechtěného sestřelení letadla.

Kreml ovšem využívá taktiku, která se mu osvědčila u jeho vlastních občanů - mlžení a mlčení. Ukazuje se ale, že přistupovat stejně ke svému stále bližšímu spojenci se nemusí vyplatit.

Vladimir Putin se sice za pád letadla omluvil, vinu ovšem nepřiznal a nadále kolem okolností mlží i jeho spojenci.

Pro Baku je to málo, na což poukázal Alijev naposledy v pondělí. V proslovu, který byl oproti zvyklostem veden v ruštině, vzkázal Moskvě, že se snaží vyhnout odpovědnosti za sestřelení ázerbájdžánského dopravního letadla.

Ruské snahy „ututlat tento incident“ vyvolaly podle něj v Ázerbájdžánu „překvapení, lítost a oprávněné rozhořčení“.

„Mohu s jistotou říci, že vinu za to, že při této katastrofě zahynuli ázerbájdžánští občané, nesou představitelé Ruské federace. Požadujeme spravedlnost, požadujeme potrestání viníků, požadujeme naprostou transparentnost a slušné chování,“ řekl Alijev.

Pokračoval tak ve vzácné přímé konfrontaci s Kremlem, a to navzdory tomu, že jinak s Putinem udržuje blízký vztah a pomáhá mu obcházet západní sankce.

Pro Rusko má potenciální narušení vztahů s Ázerbájdžánem důležitou geopolitickou rovinu. Moskva se už delší dobu pokouší vyrovnat se svým stále klesajícím vlivem ve velké části bývalého Sovětského svazu.

Představitelé některých států, jako jsou Arménie nebo Kazachstán, se už nezdráhají veřejně vůči Putinovi ohradit. A v důsledku války na Ukrajině a stočení ruské pozornosti jinam se také poohlížejí i po jiných spojencích.

Pro Arménii byla velkým zklamáním předloňská prohraná válka v Náhorním Karabachu, ázerbájdžánském regionu po generace obývaném etnickými Armény. Spoléhala na pomoc Ruska, ale jeho bezzubá reakce ji dovedla k utužení vztahů se Západem i Íránem. Ve Střední Asii je pak na vzestupu Čína.

Udržet si důležitého spojence v postsovětském prostoru je tak pro Moskvu nyní mimořádně důležité.

„Pro Rusko jde najednou o poměrně zajímavého partnera. Už jenom z hlediska zachování určitého vlivu v oblasti jižního Kavkazu v situaci, kdy Arménie se snaží ten tradiční spojenecký svazek s Ruskem minimálně omezit a vrátit se alespoň částečně k Evropě,“ poznamenal pro Seznam Zprávy už dříve expert na Střední Asii Slavomír Horák působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Právě ruské propojení s ázerbájdžánskou politikou se jevilo v poslední době jako vzkvétající. Frekventovaná setkání představitelů obou zemí i vřelé snímky zachycující Putina s Alijevem nasvědčovaly tomu, že dříve opatrné partnerství nyní na úkor Arménie posiluje.

Letecká havárie a s ní spojené diplomatické neshody nicméně ukázaly na hranice tohoto partnerství.

Pro Alijeva je ve výsledku důležitější udržet si image silného vůdce v očích domácího publika než jít na ruku Rusku. Pokud by se mu podařilo dotlačit Putinovu administrativu k lepší reakci, znamenalo by to pro něj úspěch v očích Ázerbájdžánců.

Nespokojenost s ruskou reakcí totiž roste i ve veřejném prostoru, ve kterém se obvykle ostrými komentáři na adresu spojence šetří. „Odmítnutí umožnit letadlu přistát po jeho sestřelení má jen jedno jméno - zločin!“ stálo v Yeni Musavat, provládních internetových novinách, po katastrofě z 25. prosince.

Situaci dokresluje i nerovnost v přístupu obou aktérů, která je patrná při porovnání s událostmi z doby před čtyřmi lety. Tehdy ázerbajdžánské síly sestřelily nad arménským územím letoun, který patřil Moskvě. Ázerbájdžánský prezident okamžitě zavolal ruskému prezidentovi, vzal vinu na sebe a na svou zemi a omluvil se. Následovalo potrestání viníků a vyplacení odškodného.

Obrácená situace ale vypadá jinak. Ruští představitelé nejprve podpořili spekulace, že tragédii způsobila srážka letadla s ptáky, nebo že explodovala nádrž s kyslíkem na palubě.

Další důkazy ale ukázaly, že poškození odpovídá zásahu raketou, kterou používá ruská protivzdušná obrana. Namísto přijetí odpovědnosti ruský prezident poukázal na to, že se v oblasti nacházely ukrajinské bezpilotní letouny.

Ruská pozice vůči kavkazské zemi přitom dlouhodobě není stabilní. Zásadní proměnnou v jejich vztazích dlouhodobě představoval konflikt o Náhorní Karabach, který se rozhořel mezi Arménií a Ázerbájdžánem po rozpadu Sovětského svazu.

Moskva se snažila o vyvážení vztahů s oběma aktéry a zaujetí role mírotvůrce. Pro Jerevan ovšem představovala hlavního garanta bezpečnosti a zemi zásobovala i zbraněmi, zatímco Baku prohlubovalo své spojenectví s Tureckem.

Poté, co se tento zamrzlý konflikt před více než rokem opět rozhořel a ázerbájdžánské síly oblast získaly pod svou kontrolu, se Rusko z regionu kvůli svým vlastním rozptýlením na Ukrajině rozhodlo stáhnout.

Nezasahovalo příliš ani do mírových rozhovorů a nakonec stáhlo i své jednotky, které měly na situaci v oblasti dohlížet.

Celkově jsou vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem funkční zejména na praktické rovině. Baku se od začátku války na Ukrajině nepostavilo ani na jednu ze stran a zůstalo největším obchodním partnerem Ruska na jižním Kavkaze, přičemž přes něj vede klíčová dopravní trasa pro zboží putující z Ruska do Íránu a naopak. Stejně tak je Moskva pro Baku důležitým hospodářským partnerem.

Například ruský vývoz ropy a plynu přes Ázerbájdžán výrazně vzrostl poté, co Rusko po invazi na Ukrajinu ztratilo přístup na velkou část evropského trhu. To znamená, že Ázerbájdžán může vyvážet více vlastního plynu a uspokojovat vnitřní poptávku ruským plynem.

Podobně se v roce 2023 zečtyřnásobil vývoz ruské ropy do Ázerbájdžánu. V obou případech není celkový objem vývozu nijak velký, ale v důsledku války na Ukrajině má pro Moskvu velký význam.

„Jako obchodní a ekonomický partner pro Ázerbájdžán je na prvním místě Itálie, na druhém Turecko a na třetím Rusko. V tomto smyslu jsou tedy obchodní a hospodářské vztahy pro Ázerbájdžán a Rusko důležité,“ řekl politolog a ázerbájdžánský zákonodárce Rasim Musabejov s tím, že ani jedna ze stran nemá zájem na zhoršení jejich vztahů.

Nyní je tedy podle něj na Rusku, aby se k situaci postavilo, než nespokojenost v jihokavkazské zemi nabobtná.