Článek
Když Giorgia Meloniová stanula v čele Itálie, mnohé překvapila tím, jak dobré vztahy navázala v Bruselu.
Politička, která se netajila euroskeptickými postoji, na mezinárodním poli po nástupu do funkce zmírnila svou rétoriku a společnou řeč našla i s unijními představiteli, kteří ji zpočátku kritizovali.
Se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou si Meloniová vybudovala opatrné spojenectví, které bylo pro obě političky do jisté míry výhodné.
V posledních týdnech se ale začaly objevovat trhliny, povšiml si deník Financial Times.
Svědčí o tom podle něj dva nedávné incidenty. Zaprvé fakt, že italská premiérka šéfku Evropské komise, která se ucházela o její hlasy, nepodpořila ve snahách o znovuzvolení.
Meloniová se zdržela rozhodnutí evropských lídrů nominovat von der Leyenovou na další funkční období. Europoslanci její strany Bratři Itálie pak hlasovali proti druhému mandátu německé političky. Von der Leyenová nakonec oněch 24 hlasů k získání většiny nepotřebovala a post v čele Evropské komise obhájila i bez nich.
O znovuzvolení von der Leyenové
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová bude po znovuzvolení pokračovat v tom, s čím začala během prvního mandátu, odhaduje analytik EU Viktor Daněk. Krajní pravici na ruku nepůjde, nemá k tomu důvod, myslí si.
Italští analytici předtím, než tato skutečnost vyšla na povrch, odhadovali, že pokud Meloniová von der Leyenovou nepodpoří, dá přednost svérázným politickým postojům, na něž láká své domácí voliče. A pošramotí image umírněné a spolehlivé političky, kterou si na mezinárodní úrovni vybudovala.
„Když von der Leyenovou nepodpoří, ztratí na relevanci,“ uvedla v předvečer hlasování pro Seznam Zprávy politoložka Cecilia Sottilottaová z italské Università per Stranieri di Perugia.
Politolog Giovanni Orsina z univerzity Luiss Guido Carli v Římě později řekl, že Meloniová se hlasem proti „odsunula na okraj a to byla chyba“. Server Politico dokonce psal o hrozící ztrátě vlivu pro Bratry Itálie i celou zemi.
Spor o svobodná média
Další ránu vztahům Bruselu a Říma zasadil spor, který rozpoutala nedávno vydaná zpráva Evropské komise o postavení médií v Itálii.
Unijní instituce vyjádřila obavy o svobodu médií v zemi. Upozornila na problémy týkající se nezávislosti italské veřejnoprávní televize Rai i rostoucí počet žalob proti italským novinářům.
Meloniová se vůči kritice Evropské komise vymezila. Von der Leyenové poslala ostře formulovaný dopis, v němž vzkázala, že zpráva byla cíleně zkreslena ve snaze napadnout italskou vládu. Unijní instituci obvinila z toho, že se stala obětí „falešných zpráv“ šířených „profesionály v oblasti dezinformací a mystifikace“. Komise její obvinění odmítla.
Volání po prověření přístupu Meloniové k médiím zesílilo poté, co milánský soud nařídil novinářce Giulii Corteseové zaplatit italské premiérce odškodné ve výši 5000 eur za to, že ji v příspěvku na sociálních sítích zesměšňovala.
Odškodné za urážlivé tweety
Kromě nařízení zaplatit odškodné ve výši 5000 eur dostala novinářka Giulia Corteseová podmíněnou pokutu 1200 eur za to, že si v říjnu 2021 na twitteru utahovala z výšky premiérky Meloniové. Soud to definoval jako „body shaming“.
Spekulace, že spor vedl ke zhoršení jejích vztahů s Evropskou komisí, premiérka Meloniová odmítla. Deník The Times nicméně dopis označil za poslední známku ochlazování kdysi poměrně vřelých vztahů.
Přispělo k tomu podle něj zejména napětí ohledně obsazování vrcholných postů v Evropské unii. Server Politico už dříve odhadoval, že rozhodnutí nepodpořit von der Leyenovou by mohlo pramenit ze zklamání, které v Meloniové zanechal nedávný nominační summit a to, že nebyla přizvána k zákulisním jednáním (psali jsme zde).
Podle zahraničních expertů citovaných deníkem Financial Times k ochlazení vztahů přispělo i to, že se italská premiérka rozhodla být více věrná své nacionalistické politice. Tento posun by mohl do budoucna vyústit ve spory v oblasti fiskální politiky nebo klimatických otázek, odhadují.
K tomu, že se rozhodla upřednostnit svou domácí politickou polohu, vedla podle Pietra Benassiho, bývalého italského velvyslance při EU, Meloniovou rivalita mezi ní a vicepremiérem Matteem Salvinim. Ten na italské politické scéně zastává radikálnější euroskeptické postoje a stavěl se proti znovuzvolení von der Leyenové.
To, jak si nyní Meloniová na poli Evropské unie stojí, se ukáže už brzy. Státy sedmadvacítky mají do konce srpna čas navrhnout kandidáty na posty eurokomisařů, kterým bude von der Leyenové přidělovat jednotlivá portfolia. Itálie vyjádřila podobně jako další velké členské země zájem o silné ekonomické portfolio. Na to ale s ohledem na nynější vývoj vztahů zřejmě nedosáhne.
