Vztah žádající velké ústupky. Rusko si hledá cestu k nové syrské vládě

Pád režimu Bašára Asada představoval velkou ránu pro ruské zájmy na Blízkém východě. Změna vlády v Damašku rozviklala dlouhodobě stabilního spojence, který Moskvě umožňoval naplňovat její geopolitické cíle.

Kreml nebyl na takový scénář připraven a do značné míry musí na nastalou situaci reagovat, přestože mu nehraje do karet.

Vratkost nového navazování vztahů dokreslila i nedávná první návštěva ruské diplomacie v Sýrii, z níž vyplynuly jen neurčitá prohlášení. Ruské ministerstvo zahraničí mluvilo o návštěvě jako „zásadním bodě“ ve vztazích mezi Moskvou a Damaškem, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ji označil za „důležitou cestu“. Žádné konkrétní výsledky ovšem veřejně neohlásila ani jedna ze stran.

Pro Kreml ovšem nepochybně bylo hlavním tématem zajištění osudu námořní základny v Tartúsu a letecké v Hmímímu. Vojenské objekty mu zajišťují přístup k pobřeží Středozemního moře, ale současně jde také o jediné základny ležící mimo území bývalého Sovětského svazu.

Už dříve Moskva naznačila, že si přeje udržet nad základnami kontrolu. V prosinci pak informovala, že s novými úřady hovoří o zachování přítomnosti.

Ztráta Sýrie by zmařila některé z ambicí Kremlu, protože dvě vojenské základny v této zemi jsou klíčové pro logistiku zajišťování moci na Blízkém východě a v Africe. Dalším ohledem je také to, že Sýrie sloužila Rusku jako potenciální trumf na mezinárodním poli.

Dokonce i během války na Ukrajině poskytovala ruská vojenská přítomnost Moskvě páku na Turecko i Izrael. Právě ten své rozhodnutí neposílat zbraně na Ukrajinu zdůvodňoval nedalekými ruskými základnami.

Zatímco ale ruský prezident Vladimir Putin popírá, že by Moskva utrpěla strategickou „porážku“ na Blízkém východě, realitu se zdá trochu jiná.

Objevily se zprávy, že nová syrská vláda zrušila ruský pronájem přístavu. A jak ukázala analýza BBC Verify, Rusko zintenzivnilo své stahování ze Sýrie a odstranilo vozidla a další majetek z klíčového přístavu Tartús.

Ze strany syrských úřadů nezní úplně jasná prohlášení - uvádějí, že by se mohly s Ruskem ještě na některých paktech domluvit, výsostné postavení Moskvy v blízkovýchodní zemi je ale minulostí.

„Pokud Kreml usiluje o zachování své vojenské přítomnosti v Sýrii, bude muset nepochybně učinit nějaké vážné ústupky. Ne nutně Damašku, ale dost možná i Turecku a Západu,“ podotkl pro Seznam Zprávy analytik Nikola Mikovic, který se zaměřuje na ruské angažmá na Blízkém východě.

Výchozí pozice pro navázání diplomacie s novými syrskými silami není pro Moskvu ideální. Stála po boku krvavého režimu, vůči němuž míří rozsáhlý hněv syrské společnosti i nové vlády, dokonce při válce v roce 2015 napomohla Bašárovým silám k udržení u moci.

V neposlední řadě se pak Rusko stalo i útočištěm pro uprchlého diktátora. I jeho postava by se ovšem mohla stát součástí jednání. Podle agentury Reuters požádal nový syrský vůdce Ahmad Šara Moskvu o Asadovo vydání, Kreml se zatím odmítl k těmto zvěstem vyjádřit.

„Pokud jsou pravdivé zprávy, že nové syrské orgány skutečně očekávají, že Moskva předá Asada Damašku, může to být v tuto chvíli hlavní překážkou pro jednání. Ačkoli Kreml v minulosti zrazoval své spojence, odeslání Asada zpět do Damašku by bylo vykládáno jako špatný signál pro ostatní vůdce, kteří v posledních desetiletích utekli do Ruska,“ řekl Mikovic.

Během jednání s ruskými diplomaty měl Šara rovněž vyzvat k „obnovení důvěry se syrským lidem“ prostřednictvím konkrétních opatření, jako je „odškodnění, rekonstrukce a obnova“, napsala syrská státní tisková agentura SANA.

Přestože to tedy Rusko nebude mít u nové vlády ani zdaleka zadarmo, vazby ještě stále může vybudovat. Z čistě pragmatického hlediska může nová syrská vláda od Ruska získat řadu výhod. Zejména by Moskva mohla novým syrským orgánům poskytnout tolik potřebnou mezinárodní legitimitu.

Navíc vzhledem k předchozím vztahům je ruská stopa v zemi neodbytnou součástí.„Všechny zbraně Sýrie jsou ruského původu a mnoho elektráren je řízeno ruskými experty. Nechceme, aby Rusko opustilo Sýrii tak, jak si někteří přejí,“ řekl Šara. A připomněl, že existují „hluboké strategické zájmy mezi Ruskem a Sýrií“.

Rusko ukazuje, že zájem na vylepšení vztahů má. A je ochotné slevit i ze svých dosavadních prohlášení.

Moskva musí navazovat spolupráci se skupinou, kterou donedávna označovala za teroristy. V tomto ohledu už ale opakovaně prokázala mimořádnou flexibilitu. Například Tálibán v Afghánistánu ještě nedávno Rusko mělo za nelegální teroristické hnutí - a přesto je nyní ceněným partnerem.

Podobný proces již probíhá v Sýrii. Během několika hodin po pádu Damašku začala ruská státní média místo „teroristických skupinách“ informovat o „syrské ozbrojené opozici“ a na syrském velvyslanectví v Moskvě zavlála vlajka používaná opozicí, jak upozorňuje analytik Nikita Smagin ve své analýze pro think tank Carnegie Endowment For International Peace.

Ačkoli svržení Bašara Asada tedy znamenalo pro Kreml zvrat, neznamená to pro jeho politiku na Blízkém východě úplnou porážku.

I kdyby Rusko nakonec přišlo o vojenské základny v Sýrii, stále má úzké ekonomické vazby s Tureckem a zvláštní vztahy s Íránem, přičemž dochází ke sbližování se zmíněným Tálibánem i jemenskými Húthíi.

A pokud najde způsob, jak spolupracovat s vládou v Damašku, otevřou se mu tím i další výhody.

Právě v Sýrii nicméně čelí i zájmům Západu. „Není žádným tajemstvím, že nová syrská vláda usiluje o navázání užších vztahů se Západem i se státy Perského zálivu. To však Kremlu nebrání v tom, aby nakonec Damašku nabídl možnost připojit se k BRICS, ať už jako člen nebo pozorovatelský stát. Problémem pro Moskvu však je, že její prostor pro politické manévrování v Sýrii je v důsledku Asadova pádu dosti omezený, což znamená, že Rusko nemůže mít na syrskou zahraniční politiku vážný vliv,“ popsal Mikovic.

Návštěva ruské delegace v Sýrii tento týden přichází uprostřed diplomatického rozkročení ze strany nových vládců země, kteří se snaží vybudovat mezinárodní vazby a zmírnit sankce.

V pondělí se ministři zahraničí EU dohodli na zahájení zrušení sankcí vůči Sýrii, počínaje klíčovými sektory, jako je energetika.

Ukrajina mezitím prosazuje vojenské vyhoštění Moskvy. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha navštívil Damašek v prosinci a vyzval Šaru, aby ruské síly vypověděl.

„Věříme, že ze strategického hlediska přispěje odstranění ruské přítomnosti v Sýrii ke stabilitě nejen syrského státu, ale celého Blízkého východu a Afriky,“ poznamenal Sybiha v prohlášení.