Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Soud byl navržen už loni po vzoru jiných ad hoc soudů, jako byl norimberský tribunál pro nacistické válečné zločince po druhé světové válce. Nyní získal podporu v rámci širšího hnutí za odškodnění za otroctví. Informuje o tom agentura Reuters.
Myšlenku soudu zabývající se otázkou otroctví doporučila v červnu 2023 OSN pro lidi afrického původu. Pak ji zkoumaly africké a karibské místní orgány, uvedl Eric Phillips, místopředseda komise pro odškodnění za otroctví v Karibském společenství CARICOM, které sdružuje 15 členských států.
Rozsah případného soudu nebyl stanoven, ale fórum OSN v předběžné zprávě doporučilo, aby se zabýval odškodněním za zotročení, apartheid (rozdělování černošské populace od bílé), genocidu a kolonialismus.
Zřízení mezinárodního tribunálu pro otroctví nebude snadné. Dle slov Martina Okumu-Masiga, generálního tajemníka Afrického fóra soudců a právníků (AJJF), které poskytuje Africké unii poradenství v oblasti odškodnění, existují „obrovské překážky“. Mezi ně patří například získání spolupráce států, které se podílely na obchodu s otroky, ale i právní složitosti související s hledáním odpovědných stran a určování nápravných opatření.
„Tyto věci se staly před mnoha lety a historické záznamy a důkazy mohou být obtížně dostupné a ověřitelné,“ řekl Okumo-Masiga.
Zastánci vytvoření soudu zabývajícího se odškodněním za otroctví tvrdí, že západní země a instituce by měly být pohnány k odpovědnosti, zejména vzhledem k přetrvávajícímu dědictví rasové diskriminace. „Soud by pomohl vytvořit oficiální záznam historie,“ řekl Brian Kagoro, zimbabwský právník, který se o odškodnění zasazuje již více než dvě desetiletí.
K potenciálnímu vytvoření soudu se vyjádřil mluvčí britského ministerstva zahraničí. Agentura Reuters uvádí, že připustil roli Velké Británie v transatlantickém otroctví, ale uvedl, že země nemá v plánu platit odškodnění. Místo toho by se měly minulé křivdy řešit poučením z historie a řešením „dnešních problémů“, dodal.
Rasismus, zbídačování a ekonomická zaostalost jsou podle studií OSN spojeny s dlouhodobými důsledky obchodování s otroky. „Tato dědictví jsou stále živá,“ řekl Clive Lewis, britský labouristický poslanec a potomek lidí zotročených v karibském státě Grenada. „Černoši žijí v chudších a znečištěnějších oblastech, hůře se stravují, mají horší výsledky ve vzdělávání… protože strukturální rasismus je zakořeněn hluboko,“ dodal.
