Vždyť neumí střílet. Ukrajinští velitelé si stěžují na chabý výcvik posil

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po přijetí nového zákona o mobilizaci počítá Ukrajina s naverbováním až desítek tisíc nových branců. Kyjevu to má pomoci řešit dlouhodobý akutní nedostatek mužstva a nahradit vysílené vojáky bojující v některých případech na frontě už od začátku ruské invaze.

Ukrajinští velitelé, s nimiž mluvili reportéři amerického deníku The Washington Post, jsou ale skeptičtí k tomu, že noví vojáci budou představovat rychlou a zásadní pomoc. Před nástupem na frontu totiž projdou výcvikem, který je prý sotva naučí základní bojové dovednosti.

Velitelé jednotek nasazených přímo na frontě proto musí často věnovat i týdny tomu, aby vojáky naučili základ, jako je střelba ze zbraně. Své výpovědi zatím neopírají o brance, ale o vojáky, kteří byli na frontu převeleni z týlu, kde mohli například střežit důležité cíle.

„Měli jsme tu kluky, kteří ani nevěděli, jak rozebrat a sestavit zbraň,“ řekl zástupce velitele praporu z 93. mechanizované brigády s krycím jménem Schmidt. Působí u města Časiv Jar v Doněcké oblasti, ke kterému se ruské jednotky začaly v dubnu blížit.

„Ztrácíme tím spoustu času. Pokud, chraň Bůh, dojde k průlomu blízko Časiv Jaru a naši vojáci nebudou umět střílet ze zbraní, budou tam posláni na smrt,“ dodal Schmidt pro americký list.

Jeden z důstojníků, který strávil více než rok výcvikem nových vojáků, řekl, že ukrajinská výcviková střediska mají málo munice, protože ji šetří pro vojáky na bojišti. „Na jednu osobu nám bylo přiděleno pouze 20 nábojů. Navíc nám chybí granáty a náboje do granátometů, tudíž nemůžeme naše vojáky proškolit v užívání těchto zbraní.“

Podle něj Ukrajina také potřebuje, aby byli její instruktoři vyškoleni instruktory NATO. Některé země Kyjevu s výcvikem už pomáhají, další se k tomu chystají. Například Francie zvažuje vyslání instruktorů přímo na Ukrajinu.

Při řešení nedostatků sil na frontě se Ukrajina už delší dobu potýká i s neochotou bojeschopných mužů zapojit se do války. Přijetí zákona o mobilizaci tomu nepomohlo.

„Miluji svou zemi, přispívám ukrajinské armádě. Ale bohužel nejsem připraven bojovat na frontě, protože nemám zkušenosti a momentálně nejsem morálně připraven někoho zabít, i kdyby to byl Rus,“ svěřil se minulý týden americké televizi NBC ukrajinský právník, který si přál zůstat v anonymitě.

Obavy u něj vyvolává i to, jak konkrétně by mobilizace mohla vypadat, protože na Ukrajině se šíří zvěsti o násilnostech podložené někdy i videi, jejichž původ ovšem není vždy zcela jasný.

„Bojíte se, že vás někdo jednoho dne naloží do autobusu, někam vás odveze, vypne vám telefon a budete odříznutí od světa,“ říká citovaný právník. Je mu právě 25 let, což je hranice, na niž mobilizační zákon snížil věk, odkdy je možné muže odvádět, z původních 27 let.

Podobné obavy dal už před začátkem mobilizace v rozhovoru pro Seznam Zprávy najevo i třiatřicetiletý Artem z Kyjeva. „Pracovníci našeho vojenského registračního a odvodního úřadu často překračují své úřední povinnosti – mohou vás zastavit, předat vám obsílku nebo vás dokonce přinutit nastoupit do autobusu a odvézt na vojenský úřad,“ tvrdil.

Charkovské náborové centrum jedno z násilných videí, která kolují na ukrajinských sítích, vysvětlilo tím, že jeho pracovníci byli „agresivně vyprovokováni“ k útoku, což na záběrech nebylo vidět. Uznalo, že se provokaci neměli poddat. Úřady ujišťují, že postupují podle zákona.

Artem se obavy rozhodl řešit tak, že raději moc nevychází z domu. Další muži se pokoušejí utéct za hranice Ukrajiny, čehož někdy podle Kyjeva využívají převaděči. Navíc i v zahraničí se na muže v odvodovém věku ukrajinské úřady snaží dosáhnout.

Například softwarový inženýr z Kyjeva, se kterým také pod podmínkou anonymity mluvila NBC, utekl do Portugalska právě kvůli strachu z mobilizace. I k jeho rozhodnutí přispěla videa o pronásledování potenciálních rekrutů na ulici.

Necítí povinnost bojovat, ale rád přispívá finančně. „Pokud uvidím, že jako člověk, který hodně vydělává, budu smět dostat legální výjimku a pokračovat v darech, okamžitě se vrátím na Ukrajinu,“ řekl stanici.

Jako jedno z „řešení“ nedostatečné motivace některých Ukrajinců k boji se nabízí možnost rekrutovat vězně, se kterou nově přijatý zákon o mobilizaci počítá. O narukování už se podle ukrajinské stanice Hromadske přihlásily čtyři tisíce vězňů, přes 600 se jich během května nechalo odvést.

„Celý proces je velmi rychlý a nijak výrazně nástup nezbrzdí. My jsme motivovaní, vězni jsou motivovaní a motivovaní jsou i samotní vojenští generálové,“ řekla v sobotu stanici náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká.

Vězni podle ní její resort už od vypuknutí války neustále „bombardovali“ žádostmi o nástup do armády. „Původně jsme s tím nemohli nic udělat. Veškeré praktiky, které by se podobaly těm ruským nebo prigožinovským, byly vždy okamžitě zamítnuty,“ řekla s odkazem na zemřelého šéfa ruské žoldnéřské skupiny vagnerovců.

Rusko často posílá nezkušené bojovníky, včetně vězňů, do první linie a při dobývání dalších území příliš nehledí na vysoké ztráty. Jak bude v praxi vypadat výcvik nových ukrajinských rekrutů, se ukáže.