Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jména Palomy Pinedo Rodríguezové a její dcery Indie zní na protestech probíhajících po celém Španělsku. Ženu zavraždil její partner, který ji měl, spolu s osmiletou holčičkou, ubodat. Podle demonstrantů poukázal hrůzný případ na hlubší problém celé španělské společnosti, popsal deník The New York Times.
Násilí vůči ženám ze strany jejich partnerů a někdejších partnerů totiž v posledních měsících v zemi značně vzrostlo, vyplývá z oficiálních statistik. Za minulý rok zaznamenalo Španělsko nejméně 49 takových vražd a jen v prosinci došlo k téměř čtvrtině z nich. To je nejvíce za jeden měsíc od roku 2003, kdy se záznamy začaly vést.
Osm obětí od začátku roku
Ačkoliv média na problematiku upozorňují již déle a vláda podniká určité kroky, jen od začátku letošního roku zemřelo po útoku někdejšího nebo současného partnera osm žen. Nejsou to ani dva týdny od posledního případu, kdy ve městě Baiona na severozápadě země zavraždil 47letou ženu její bývalý partner.
Nedávná série vražd tak podle deníku zvýšila tlak na vládu premiéra Pedra Sáncheze, aby násilí zastavila. Kabinet v reakci slíbil, že zavede stanoviště ve zdravotních střediscích, kde mohou ženy násilí nahlásit i v odlehlých lokalitách.
Španělské soudy mají také nově povinnost vyhovět žádostem žen, které se staly obětí násilí ze strany mužů, aby jejich útočníci po propuštění z vězení nosili elektronické sledovací náramky.
Seriál Seznam Zpráv k femicidě
Dřív se tomu chybně říkalo zločin z vášně. Femicida je vražda ženy z prostého důvodu: že je žena.
Nejčastěji ženy umírají rukou svého partnera nebo expartnera. Data přineslo francouzské ministerstvo vnitra, 146 obětí za rok 2019 je o 21 procent vyšší počet než v roce předešlém. Studie bere v potaz i mužské oběti, které zabili jejich partneři nebo partnerky. 80 procent všech případů se ale týká žen.
Na konci prosince uvedla španělská ministryně spravedlnosti Pilar Llopová, že považuje rovněž za důležité vypořádat se s těmi, kteří popírají „pohromu“ genderově podmíněného násilí.
Nárůst případů vražd žen ze strany partnerů pak označil španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska za „sociální tragédii“, která už nemůže být vnímána jako soukromá záležitost, jako tomu bylo v minulosti.
„Dokud nevymýtíme machismus, neukončíme násilí páchané muži,“ uvedla pro NYT Irene Monterová, španělská ministryně pro rovnost. Její rezort poskytne na boj s násilím na ženách v tomto roce téměř polovinu svého rozpočtu, konkrétně jde o 261 milionů eur (asi 6,5 miliardy korun).
Výzvy ze strany protestujících směřují k lepší psychologické, ekonomické a právní podpoře ohrožených žen nebo ke zlepšení odborné přípravy policejních vyšetřovatelů.
Ženy nevěří, že je soudní systém ochrání
„Nedostatečná ochrana, kterou ženy zažívají, pramení ze strachu, který pociťují, když oznámí genderově podmíněné násilí,“ podotkla Rosa San Segundová, profesorka na Univerzitě Karla III. v Madridu a specialistka na genderové násilí.
Ženy podle ní totiž často nevěří, že je soudní systém ochrání, protože někdy nepřijímá adekvátní opatření, jako je například vydání zákazů přiblížení násilných partnerů. Téměř v polovině vražd, k nimž došlo v loňském roce, již ženy zahájily soudní řízení proti násilníkovi nebo už měl muž policejní záznam, podotkla agentura AFP.
Spain violence against women: Outrage at teacher's murder https://t.co/kryISwwAKA
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 18, 2018
Mimo případy vražd ze strany partnerů je taktéž patrná přítomnost zastrašování, obtěžování nebo napadání žen. Od ledna do listopadu loňského roku zaznamenala španělská tísňová linka pro oběti genderového násilí téměř 94 tisíc hovorů, což je asi o 7 procent více než v předchozím roce.
Ženám ve Španělsku podle státní zástupkyně Teresy Peramatové trvá v průměru osm let a osm měsíců, než nahlásí násilí ze strany svého partnera. „Zlehčují násilí a bojí se následků. Nedůvěřují justičnímu systému a jsou ekonomicky a emocionálně závislé (na násilníkovi),“ popsala pro AFP.
„Když je zabita žena, většinou se jedná o selhání systému, který nebyl schopen vraždě zabránit,“ poznamenala Cristina Fabreová, koordinátorka pro genderově podmíněné násilí z Evropského institutu pro rovnost žen a mužů.
„Dnes křičím pro případ, že tu zítra nebudu“
Protesty ve španělských městech nesou také hesla jako „Machismus zabíjí“ nebo „Dnes křičím pro případ, že tu zítra nebudu“. Podobné demonstrace se konají v zemi již několik let, nedávný nárůst případů vražd nicméně dostal problematiku do priorit současné vlády.
„Vždycky jsem se bála a asi nikdy nepřestanu. Ženy ztrácejí prostor, který jsme si vybojovaly,“ řekla Vanesa Martínová, antropoložka z Madridu, která uvedla, že zpráva o další vraždě v ní vyvolala obavy, že země dělá kroky zpět.
„Mám pocit, že se k tomuto problému stavíme zády,“ řekla čtyřiatřicetiletá fotografka žijící v Madridu Marina Talaverová. „Strachem a násilím jsme trpěly vždycky. Mám jen malou naději.“
Násilí na ženách neustupuje ani ve Velké Británii
Loni se MDŽ ve Velké Británii příliš neslavil, na začátku března totiž Ostrovy šokovala vražda Sarah Everardové. Ačkoli čísla nasvědčují opaku, násilí na ženách neustupuje, upozornila v rozhovoru pro SZ britská odbornice.
Naposledy významné protesty vymezující se proti násilí na ženách zemi zachvátily kvůli případu z roku 2016, kdy pětice mužů znásilnila mladou ženu a celé napadení natočila na video.
Prokuratura tehdy žádala trest téměř 23 let odnětí svobody za znásilnění, ale soud označil čin za sexuální zneužití, neboť při něm nebylo využito fyzické násilí nebo zastrašování. Žena se podle rozhodnutí dostatečně nebránila, a násilníci tak dostali nižší trest.
V reakci na případ loni země přijala zákon známý jako „pouze ano znamená ano“. Ten stanovuje, že k pohlavnímu styku může dojít pouze při vyslovení jasného souhlasu obou stran.