Článek
„Varujeme všechny naše dárce, že UNRWA se ocitla na útesu a že náš model financování není trvale udržitelný. Panuje tu nerovnováha mezi politickou vůlí – mandát máme od 170 členských států OSN – a faktem, že nám nedávají dost peněz, abychom ho mohli naplňovat,“ řekl Seznam Zprávám ředitel evropské pobočky organizace Matthias Burchard.
Úřad pro palestinské uprchlíky, který mimo jiné zajišťuje jídlo 1,1 milionu Palestinců v Gaze a provozuje školy pro 539 tisíc dětí, těžce zasáhla politika bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten rozhodl, že USA, největší dárce agentury, ji úplně přestanou financovat. Výpadek v příjmech se sice snažily vyplnit jiné země, zejména státy Perského zálivu, když ale Spojené státy po nástupu Joea Bidena otočily a vrátily se k podpoře UNRWA, odpadli další dárci.
„Od Saúdské Arábie a Emirátů jsme loni nedostali nic, další země, jako je Velká Británie, své příspěvky snížily. Jiné evropské země nám pak řekly, že zaplatí až na konci roku, pokud jim zbydou peníze. Se sliby ale nemůžete pracovat, když vzděláváte stovky tisíc dětí a platíte na 30 tisíc zaměstnanců,“ argumentuje Burchard, který se v Praze i s ohledem na české předsednictví v Radě EU sešel s několika vládními představiteli.
V říjnu nebude na výplaty
Česko ročně posílá necelých 113 tisíc dolarů, tedy téměř tři miliony korun. „Rádi bychom, aby Česká republika příspěvek alespoň malinko navýšila, ale je jasné, že v současné situaci, kdy panuje válka na Ukrajině a Evropu trápí inflace, to není jednoduché,“ přiznává evropský ředitel UNRWA.
Pokud svět nezmění svůj přístup, agentuře dojdou v říjnu peníze na výplaty, varuje Burchard.
📢"For now, we expect a funding gap of US$ 100 million. This might sound like a big number, but it’s a small price to pay for the human rights of #PalestineRefugees & regional stability," @UNLazzarini at the #UNRWA AdCom press conference. pic.twitter.com/8mH0jkef2x
— UNRWA (@UNRWA) June 15, 2022
Kromě výše zmíněné Gazy se agentura stará i o palestinské uprchlíky na Západním břehu Jordánu, v Jordánsku, Sýrii a Libanonu. „Nejhorší postavení mají v Libanonu, uprchlíci tam jsou marginalizováni, nemají přístup ke vzdělání, žádnou budoucnost. Kdyby mohli, hned zítra by odešli,“ říká ředitel UNRWA.
O moc lepší není ani situace v Sýrii, kde žijí uprchlíci v oblastech pod nadvládou diktátora Bašára Asada. Část pomoci v posledních dvou letech odsála covidová opatření a v Sýrii žije 85 procent palestinských uprchlíků v extrémní chudobě, tedy s méně než jedním dolarem na den.
Služby nepředáváme, jen outsourcujeme
Burchard připouští, že se agentura v poslední době dostala pod palbu kritiky ze strany samotných Palestinců, kteří se obávají, že převede některé své služby na jiné agentury OSN a oni tak ztratí svého zastánce.
Ředitel úřadu to ale označuje spíše za nedorozumění, UNRWA prý nechce své služby někomu předávat, ale spíše je outsourcovat, odpovědnost za ně ponese i nadále. „Vysvětlíme jim, že je to zmíněné ve všech rezolucích UNRWA, že by měla hledat spolupráci s jinými agenturami OSN,“ dodává.
Odmítá také, že by se měl agentuře měnit mandát, o čemž se v médiích spekulovalo. „To je téma pro členské státy OSN, nemyslím ale, že by ho někdo chtěl měnit,“ říká. A to ani Izrael, jehož politici bývají někdy k agentuře kritičtí. Burchard ale tvrdí, že židovský stát je pragmatický a zejména bezpečnostní establishment práci UNRWA v terénu oceňuje.
„Izrael oceňuje, co UNRWA dělá, nelíbí se mu ale, co symbolizujeme. Někteří politici by byli nejraději, kdybychom zmizeli, připomíná jim to nevyřešenou uprchlickou otázku z doby vzniku státu. Jsou ale pragmatičtí a naše služby přebírat nechtějí,“ dodává Burchard, s nímž se během jeho pražské návštěvy setkal i bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
