Článek
Když po prvních kolech amerických primárek postupně odpadali republikánští uchazeči o post šéfa Bílého domu, výběr se zúžil na dvě jména. Nikki Haleyová, která voličům slibovala návrat k tradičním konzervativním hodnotám, vydržela Donaldu Trumpovi vzdorovat až do tzv. superúterý, a dokonce se jí i podařilo ho porazit v hlavním městě Washingtonu a v novoanglickém státě Vermont.
Když ale tento týden v sérii primárek znovu utrpěla drtivou a očekávanou porážku, rozhodla se svou kampaň ukončit. Trumpovi tím v podstatě spadla do klína republikánská nominace a exprezident se nyní může plně soustředit na souboj s Joem Bidenem, se kterým se v listopadu pravděpodobně znovu utká o post prezidenta Spojených států.
Letošní prezidentská cesta Haleyové je tak sice u konce, ale její stopa z klání nemizí. Boj o její voliče totiž teprve začíná a první kroky k jejich zisku už ve svých vyjádřeních učinili oba kandidáti. Zdaleka totiž není jisté, že se všichni automaticky přikloní k Trumpovi.
Sama Haleyová se zatím veřejně nevyjádřila, koho v dalším prezidentském klání podpoří. V minulosti se sice přiklonila ke kolektivnímu slibu republikánských kandidátů, že nakonec podpoří vítěze stranických primárek, nedávno se ale nechala slyšet, že se jím již necítí být vázána.
Podle amerikanisty Jana Beneše z Ostravské univerzity je možné, že ji kolegové v nějaký moment k podpoře Trumpa dotlačí. „Půjde o vytvoření obrazu jednoty a síly strany,“ vysvětlil odborník. „Rovněž je otázka, co bude případně za svoji podporu Haley chtít – zda pozici v administrativě, pomoc s kampaní v roce 2028, nebo něco jiného.“
Budoucnost Nikki Haleyové očima amerikanisty
„Haleyová si vytvořila zajímavou výchozí pozici pro prezidentské volby v roce 2028, má síť silných sponzorů. I když za ní ale stojí reaganovská část strany, Trumpovi lidé ovládají její jinou značnou část, a to především na lokální a státní úrovni a nově i ve vedení strany jako takové,“ nabídl v rozhovoru pro Seznam Zprávy svůj pohled na další možnosti neúspěšné prezidentské kandidátky Jan Beneš z Ostravské univerzity.
„Je tedy otázkou, jak jednoduché bude pro netrumpovskou kandidátku získat republikánskou nominaci v roce 2028. Ambice, zkušenosti a donory už na to ale Haleyová mít bude.“
Část republikánských voličů Nikki Haleyové podle průzkumů není příliš nakloněná tomu, podpořit Donalda Trumpa. Snímek z mítinku Haleyové v Raleigh.
Scénář, ve kterém by její podporu dostal Biden, podle Beneše není na stole. Důvodem je jak její dosavadní kritika prezidenta, ze které neustoupí, tak i fakt, že takovým krokem by si proti sobě poštvala velkou část své strany. V momentě, kdy ještě nehodlá pověsit politickou kariéru na hřebík, by to nebylo moudré.
Volba menšího zla?
I bez popostrčení od samotné Haleyové je nicméně možné, že určité procento jejích voličů, kteří vůči Trumpovi cítí silné antipatie, se v listopadu rozhodne podpořit Bidena. Jak ostatně ukázal průzkum New York Times / Siena College, téměř polovina příznivců Haleyové (48 %) v roce 2020 současného prezidenta volila, a někteří by se tedy mohli vrátit „domů“.
„V době 6. ledna (den útoku na Kapitol, pozn. red.) jsem pracovala v Kongresu. Byl to špatný den a už předtím jsem byla na Trumpa hodně naštvaná, tohle to ale tak nějak zpečetilo,“ cituje americký list The Washington Post devětadvacetiletou Elizabeth Rasmussenovou, jednu z podporovatelek Haleyové.
„Nejsem z Bidena nadšená už jen proto, že mám trochu obavy o jeho zdraví. Věřím ale, že je to dobrý člověk, což pro mě hodně znamená,“ dodala mladá žena, která v roce 2016 volila nezávislého kandidáta a v roce 2020 Bidena. Tomu svůj hlas poté, co její favoritka odstoupila, plánuje dát znovu.
Kdo bude Trumpův viceprezident?
Kromě prezidenta si Američané v listopadu zvolí i jeho pravou ruku. Zatímco Joe Biden opět kandiduje s Kamalou Harrisovou, u Donalda Trumpa je možný viceprezident neznámý. SZ přináší šest jmen, ze kterých by mohl vybírat.
Osm měsíců před volbami je velmi těžké odhadnout, kolik voličů, jako je Rasmussenová, mezi stoupenci bývalé guvernérky Jižní Karolíny nakonec bude. Biden na ně jistě nezapomene, jak ale upozornil Beneš, nyní usiluje hlavně o to, aby neztratil hlasy těch, kteří ho do Bílého domu dostali naposledy.
Jde zejména o mladé lidi a příslušníky etnických menšin, u kterých v posledních týdnech tvrdě naráží třeba kvůli americkému přístupu k dění v Gaze. Soustředit se však bude také na nerozhodnuté voliče.
Loajalita na prvním místě?
Mezi stoupenci Haleyové samozřejmě existují i tací, kteří již nyní vědí, že se postaví za Trumpa. Vůči exprezidentovi se sice necítí loajální, jsou to ale loajální republikáni a demokrata by jednoduše volit nemohli. Web CNN nicméně upozornil, že Trump podle všeho půjde do letošních voleb se slabší republikánskou základnou než dříve.
Přestože voličů Haleyové nebylo dost na to, aby Trumpovi odepřeli stranickou prezidentskou nominaci, mohli by však stačit na to, aby mu odepřeli Bílý dům. Průzkumy z primárek totiž několikrát ukázaly, že většina z nich Trumpa vnímá velmi negativně, zejména ve spojení s útokem na Kapitol a snahou zvrátit výsledky posledních voleb.
Můžeme jmenovat zejména vysokoškolsky vzdělané voliče, umírněné republikány a nezávislé.
Řešením by nejen pro ně tak mohlo být, že se raději rozhodnou k volbám nejít, což je něco, na co by se Trumpova kampaň měla v následujících měsících zaměřit. „Bez těchto reaganovských republikánských voličů se s velkou pravděpodobností neobejdou,“ upozornil amerikanista Beneš.
Zvrácení situace i získání důležitých voličů má nyní jak Trump, tak i Biden ve svých rukou. Blíží se ale náročné měsíce, které mohou utéct rychleji, než by si oba kandidáti přáli.
