Článek
Vyplývá to z analýzy dvou amerických expertů, kteří v květnu strávili více než týden na Ukrajině na pozvání ukrajinských tajných služeb. O výzkumu informoval deník The New York Times.
S pomocí pájek, šroubováků a lup zkoumali oba výzkumníci pokročilé ruské vybavení, ke kterému se během pobytu na Ukrajině dostali. „Ruské pokročilé zbraňové a komunikační systémy stojí na čipech ze Západu,“ shrnul závěry výzkumu Damien Spleeters, jeden z členů investigativního týmu společnosti CAR, která sbírá důkazy o dodávkách zbraní při konfliktech.
Úřad amerického prezidenta Joea Bidena i Evropská unie ve čtvrtek oznámily, že rozšíří sankce, které mají Rusko odstřihnout od západních technologií a softwarů.
Na otázku The New York Times, zda jsou omezení vývozu, konkrétně počítačových čipů, pro ruskou armádu zdrcující, odpověděla americká ministryně obchodu Gina Raimondoová, že „bezvýhradně ano“.
„Americký export (technologií) do Ruska, včetně polovodičů, klesl od 24. února o 90 procent. Takže ano, to je zdrcující,“ uvedla.
Ačkoliv zástupci Spojených států včetně Bílého domu hovoří o sankcích jako o úspěšných, experti jsou spíše skeptičtí.
„Zatím nevidíme moc důkazů pro to, že by Rusko mělo v obranném sektoru problémy,“ řekl Michael Kofman, ředitel odboru ruských studií na výzkumném institutu CNA ve Spojených státech.
Podle Marie Snegovayaové z Univerzity George Washingtona pocítí Rusko nedostatek klíčových technologií a součástek na podzim, kdy jeho firmám a továrnám začnou docházet zásoby.
Stopy západních technologií objevil investigativní tým na ruských motorech, mikročipech, anténách i plošných spojích. U prvních dvou čipů, k nimž se výzkumníci dostali, byly podle Spleeterse patrné pokusy o zamaskování jejich původu. Z jejich povrchu byly opatrně odstraněny výrobní značky.
„Třetí čip pocházející z ruské vysílačky nicméně ruským cenzorům proklouznul. Byl stejný jako první dva a bylo na něm patrné, že byl vyrobený ve Spojených státech,“ popisují The New York Times závěry práce investigativců.
Ruská armáda je zatím schopná do jisté míry restrikce na dovoz technologií obcházet díky soukromým distributorům, podvodným společnostem a třetím státům, uvedl Spleeters, který také poznamenal, že ruské společnosti „si užívaly přístup k západním technologiím po desetiletí“.
Podle Snegovayaové lze očekávat, že výpadky v ruské produkci o sobě dají v budoucnu více vědět. „Otázkou ale je, zda si ruské společnosti dokážou najít náhradu,“ říká výzkumnice.
Ruská armáda přišla o pověst
Zásobování a koordinace se ukázaly v minulých měsících jako slabiny ruské armády, která se dříve těšila pověsti druhé nejsilnější na světě. Následovala série selhání, která jen těžko zdůvodní individuální pochybení velitelů.
Podcenění situace, špatná koordinace, problémy se zásobováním, překvapivě velký rozdíl mezi stavem věcí „na papíře“ a v realitě. To jsou fráze, které vojenští analytici poslední měsíce opakují ve snaze vysvětlit, proč se ruské armádě na Ukrajině daří o hodně hůř, než se původně předpokládalo.
Po sto dnech války je stále jasnější, že to nemůže být důsledek série špatných individuálních rozhodnutí a že má tohle všechno společného jmenovatele. Od bývalých vojáků, politiků i odborníků na vojenství v poslední době zaznívá, že selhání je do značné míry způsobené sovětským dědictvím.Systémový problém.
Špatné velení označil za důležitou příčinu počátečních ruských neúspěchů invaze na Ukrajinu v článku ČTK ke třem měsícům války plukovník Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Ruské velení podle něj v první řadě špatně odhadlo situaci, a to hned v několika bodech. Následně ale ani nezvládalo na nečekaný vývoj dobře reagovat.„Rusové mají pravděpodobně skutečně systémový problém ve velení a řízení armády,“ odpověděl Petráš Seznam Zprávám na otázku, zda si myslí, že je za sérií špatných rozhodnutí nějaký jednotící prvek.
„Nebyla provedena patřičná koordinace mezi jednotlivými uskupeními, která působila v operacích. V těchto uskupeních také byly různé druhy sil (pozemní, vzdušné, speciální atd.), ale nebyl nastaven způsob jak všechny tyto druhy jednotek zásobovat,“ popsal Petráš chyby, v jejichž důsledku ruská armáda mimo jiné nedobyla Kyjev a musela své cíle výrazně omezit.
