Článek
Vydrží Západ dodávat Ukrajině dostatek zbraní? O tom už se mluví měsíce a ani nyní, tři čtvrtě roku po začátku ruské invaze, to nevypadá, že by podpora polevila, a odpovídá tomu i situace na bojišti. Panují ale obavy, že země NATO vyčerpají své zásoby munice pro artilerii.
Francouzský deník Le Monde v souvislosti s tím připomíná výrok tajemníka estonského ministra obrany Kusti Salma z půlky listopadu, podle kterého jsou zásoby munice ve skladech západních zemí „extrémně vyprázdněné“ a „země, které chtějí dál podporovat Ukrajinu, musí brát ze svých kritických zásob“. Podle v sobotu publikované analýzy deníku The New York Times (NYT) jde o důsledek skutečnosti, že NATO nebylo na konflikt rozměrů rusko-ukrajinské války připravené.
Le Monde uvádí, že v létě při vrcholném tempu Ukrajina používala až 20 tisíc dělostřeleckých granátů denně (a Rusko 60 tisíc), což se podle Pentagonu později snížilo na sedm tisíc denně (a 20 tisíc pro Rusko). To je ale pořád obrovské množství.
Například Spojené státy, největší dodavatel zbraní Ukrajině a největší vývozce zbraní obecně na světě, podle NYT vyrobí asi 15 tisíc kusů munice do artilerie za měsíc. NATO podle amerického deníku po konci studené války uvěřilo, že konflikt z velké části založený na artilerii, tancích a dalších těžkých konvenčních zbraních už v Evropě nevypukne.
Ale on vypukl, trvá už devět měsíců a konec je v nedohlednu.
Státy NATO se proto nyní podle NYT snaží doplnit zásoby munice od zemí jako je Jižní Korea a posílají „silné signály“ zbrojařským firmám, že by měly najmout víc lidí a rozjet víc výrobních linek.
To ale pro zbrojní průmysl není jednoduché.
Celé odvětví si v západním světě do značné míry zvyklo na fungování podle kontraktů. Zjednodušeně řečeno firmy málokdy vyráběly něco, na co neměly předem objednávku. Kontraktů nebylo moc a jejich plnění běžně trvalo roky. Změny nutné pro navýšení a zrychlení výroby podle odborníků přitom budou nutně pomalé. „Pokud chcete navýšit produkční kapacitu 155mm munice, potrvá pravděpodobně tak tři až čtyři roky, než se to projeví,“ řekl pro NYT bývalý poradce v Bílém domě pro oblast zbraní Mark Cancian s tím, že právě standardní 155mm munice je nyní největší nedostatek.
Proč výroba zbraní trvá tak dlouho?
Deníku měl nejmenovaný činitel z NATO říct, že dvacet z třiceti členských států NATO už je „dost vyždímaných“. Má jít přitom zejména o menší země, zatímco ve zbývající desítce států, které „mohou stále dodat víc“, jsou většinou větší státy, jako například Francie, Německo, Itálie nebo Nizozemsko. Alespoň navenek prozatím deklarují „dostatek“ materiálu pro další zásobování Ukrajiny i Spojené státy.
Jak hluboko do svých zásob země hodlají sáhnout, zůstává otázkou.
Podobné problémy jako Ukrajina řeší nicméně i Rusko. To už podle NYT „musí používat méně dělostřelecké munice“. Na docházející munici poukazují i zprávy o obchodování Ruska s KLDR a už delší dobu se také mluví o tom, že by ruské armádě mohly dojít i balistické rakety a rakety s plochou dráhou letu.
Zrovna v sobotu na to ve svém pravidelném shrnutí upozornilo britské ministerstvo obrany s odkazem na údajné používání raket AS-15 KENT Ruskem. Jde o rakety, které měly sloužit výhradně jako nosiče jaderných hlavic. Ruská armáda podle Británie jaderné hlavice odmontovala a rakety bez hlavice posílá jako klamné cíle k zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany. „Ať už je ruský záměr jakýkoliv, taková improvizace zdůrazňuje úroveň vyčerpání ruských zásob raket dlouhého doletu,“ píše ministerstvo v hlášení.
