Vývoz obilí z Ukrajiny brzdí další „nepřítel“. Vystrašené banky

Peripetie, s nimiž se potýkají majitelé lodí, popsal pro týdeník This Week in Asia Gaurav Srivastava, předseda společnosti Harvest Commodities SA. Náklad, který by jeho lodě mohly do světa vyvážet, by mohl „potenciálně nasytit 79 milionů Indonésanů, 105 milionů Pákistánců, 41 milionů Bangladéšanů a 26 milionů Egypťanů“.

Vyplouvá jich však jen zlomek.

„Omezující faktor“, který ztěžuje zvrácení „hrozby celosvětového hladu“, jsou dle něj pojišťovny a banky.

Ruská námořní blokáda ukrajinských přístavů v Černém moři uvěznila více než 20 milionů tun obilí. Celý svět pocítil prudký nárůst cen potravin a v některých částech světa jejich nedostatek a hlad.

V červenci byla na základě dohody o vývozu obilí (více zde), kterou uzavřela OSN, blokáda Ruskem zrušena a Ukrajině se v rámci takzvaného obilného koridoru otevřela cesta k vývozu zemědělského zboží ze tří přístavů – Oděsy, Černomorsku a Južného. Jenže: „Získat pojištění bylo velmi obtížné. To je ten limitující faktor, mnoho velkých bank a pojišťoven je stále opatrných,“ řekl Srivastava z Harvest Commodities SA.

Jeho společnost, mezinárodní distributor zemědělských produktů, minulý týden vypravila čtyři lodě – dvě z ukrajinských přístavů a další dvě z ruských.

Dvě lodě dohromady dopraví 45 tisíc tun pšenice. Jedna míří do Egypta, který je pro rok 2021 podle agentury S&P největším odběratelem ukrajinské pšenice, a druhá do Angoly. Zbývající dvě lodě vezou krmné obilí.

Srivastava musí bankám a pojišťovnám za tyto čtyři lodě zaplatit o 35 až 40 procent navíc oproti běžnému poplatku. „Takový je teď trh,“ krčí rameny.

Je však optimistický a věří, že jakmile bude z černomořského přístavu vyplouvat „více lodí“, pojistné se sníží. Banky a pojišťovny dle něj začínají obilnému koridoru lépe rozumět a důvěřovat mu.

„Všichni doufáme v pozitivní výsledek ze strany bank a pojišťoven v následujících týdnech a měsících,“ řekl Srivastava. „Banky a pojišťovny jsou v mocenském postavení a mohou zvrátit krizi hladu tím, že společnostem, které se snaží vyvézt obilí z Černého moře, poskytnou odpovídající pojistné krytí,“ dodal.

Některé společnosti se k výzvě již postavily čelem. Například britská pojišťovna Ascot poskytne krytí až do výše 50 milionů dolarů za škody na obilí, jež každá loď převáží.

Nový válečný a námořní program slibuje poskytnout krytí pro plavidla převážející obilí a potravinářské produkty z ukrajinských černomořských přístavů.

Jakékoli škody na samotných plavidlech, například v důsledku ruského raketového útoku nebo námořních min, by však musela pokrývat samostatná pojistná smlouva, uvedl dle serveru Politico mluvčí společnosti Ascot.

Ten se zároveň odmítl vyjádřit k tomu, zda a jak moc bude cena pojištění vyšší – právě kvůli rizikům plavby po Černém moři uprostřed války.

„Pojištění nákladu a válečné pojištění bude hrát klíčovou roli v širším obnovení vývozu obilí a dalších životně důležitých potravin z ukrajinských černomořských přístavů,“ uvedl pro agenturu Reuters David Roe, vedoucí oddělení nákladní dopravy společnosti Marsh.

Až do spuštění tohoto programu byli pojistitelé ochotni krýt obilí přepravované z černomořských přístavů pouze za doprovodu mezinárodního námořnictva a se strategií řešení námořních min.

Náklady na krytí takto válce vystavených obchodů však nejsou levné. Pojistné na cestu do širší oblasti Černého moře po válce prudce vzrostlo z 0,025 % hodnoty lodi až na 5 %.

Rusko a Ukrajina jsou známé jako obilnice světa. Podle Observatory of Economic Complexity pocházela v roce 2019 více než čtvrtina světového exportu pšenice právě z těchto dvou zemí.

Minulý týden Světový potravinový program (WFP) varoval, že akutnímu nedostatku potravin čelí rekordních 345 milionů lidí v 82 zemích. Až 50 milionů lidí ve 45 zemích je na pokraji hladomoru a zoufale potřebuje humanitární pomoc.

„Zprovoznění černomořských přístavů je to nejdůležitější, co můžeme pro pomoc hladovějícím na světě udělat,“ uvedl výkonný ředitel WFP David Beasley. „K zastavení hladu ve světě bude zapotřebí víc než jen lodě s obilím z Ukrajiny, ale s návratem ukrajinského obilí na světové trhy máme šanci zastavit globální potravinovou krizi, která se ještě více roztočí,“ dodal Beasley.

Generální tajemník OSN António Guterres během návštěvy přístavního města Oděsa v druhé půli srpna uvedl, že dostat potraviny a hnojiva z Ukrajiny ve větším množství je klíčové „pro další uklidnění komoditních trhů a snížení cen“.

Ukrajina doufá, že měsíčně zvládne koridorem vyvézt 3 miliony tun obilí. Srivastavova společnost má v současné době k dispozici pět až šest lodí, které vyplouvají z Ukrajiny a Ruska každý měsíc. Jeho cílem je, aby po vyřešení pojištění „v příštích týdnech“ vyplouvalo 12–16 lodí měsíčně.

Srivastava na Ukrajině a v Rusku podniká od roku 2006. Ukrajinští zemědělci mají podle něj kvůli válce „minimální příjmy“.

Podle ukrajinské vlády země kvůli válce přišla o 20 procent obdělávané půdy. Srivastava označil ukrajinské zemědělce za svou rodinu a uvedl, že jeho společnost nepřestala z Ukrajiny vyvážet ani po vypuknutí války. Místo toho se snažil rozvážet obilí po železnici, aby zemědělcům s příjmem pomohl.

„Jenže množství, které jsme byli schopni vyvážet, bylo velmi malé, asi 10 procent toho, co jsme převáželi před válkou,“ řekl. Ještě letos by chtěl začít znovu dopravovat pšenici do Indonésie – druhého největšího odběratele ukrajinského obilí.