Článek
Evropská unie by měla dát zelenou „plnohodnotné službě zpravodajské spolupráce na celounijní úrovni“. Ta by prostřednictvím sdílení informací měla zemím pomoci odrazit hrozby, sabotéry či zahraniční agenty působící v hlavních městech po celém kontinentu.
Je o tom přesvědčen bývalý finský prezident Sauliho Niinistö, který ve středu společně s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou představil dlouho očekávanou zprávu o připravenosti EU na válku a civilní obranu.
Právě von der Leyenová mu vypracování zprávy letos v březnu zadala. 165stránkový dokument podle bruselského serveru Politico obsahuje rozsáhlý přezkum připravenosti bloku na válku a krizi. Zahrnuje také návrhy na zlepšení v těchto oblastech.
Jak připomíná Politico, od ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 byla z evropských metropolí kvůli podezření ze špionáže vyhoštěna řada diplomatů, místem s vysokým výskytem špionážním aktivit se měl stát i samotný Brusel, kde se nacházejí stovky institucí a ambasád.
„Hrozba se nezastaví na hranicích“
Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU vznikala v 90. letech minulého století, kdy byly veškeré přímé hrozby pro EU vnímány jako historicky nejnižší, připomněla ČTK. „Tehdejší optimismus je v ostrém kontrastu s dnešním bezpečnostním prostředím,“ komentoval tento fakt Niinistö.
„Hrozba se nezastavuje na našich hranicích, přelévá se mezi propojenými sektory naší ekonomiky,“ citovala jeho výrok z tiskové konference finská veřejnoprávní společnost Yle. „Pokud neuděláme vše, co můžeme, pro zachování naší bezpečnosti, nemůžeme očekávat, že to za nás udělají ostatní,“ dodal.
Ve svém plánu exprezident EU vyzývá, aby vyvinula plnohodnotnou službu zpravodajské spolupráce na úrovni celé Unie. Ta by měla sloužit strategickým i operačním potřebám. Unie podle něj potřebuje také antisabotážní síť a posílení protišpionážní práce v institucích EU.
Podobně sdílejí zpravodajské informace západní spojenci – agentury ve Spojených státech, Austrálii, Kanadě, Novém Zélandu a Spojeném království spojuje síť Five Eyes. Vznik obdobné instituce v Evropské unii by si Niinistoö přál. „Musíme si vzájemně věřit,“ prohlásil.
Podle von der Leyenové je v současné době shromažďování zpravodajských informací odpovědností jednotlivých členských států. „Měli bychom se snažit zlepšit tok informací a jejich shromažďování,“ dodala.
Chybějící kyberexperti a spolupráce s NATO
Zpráva dále upozorňuje, že Evropská unie potřebuje posílení připravenosti na případný konflikt i v mnoha dalších oblastech. Niinistö například navrhl Zákon o připravenosti EU, který by stanovil principy, standardy a cíle, podle kterých by členské země v podobné situaci spolupracovaly.
Jedním ze zjištění je také fakt, že EU postrádá asi milion odborníků na kybernetickou bezpečnost. Niinistö také uvedl, že přestože nechce obhajovat brannou povinnost, uvítal by, aby hlavní města zavedla programy přivádějící civilisty do systémů národní obrany. Bezpečnostní agentury jednotlivých států musí podle Niinista „co nejefektivněji znemožnit působení nepřátelských zpravodajských služeb kdekoliv v EU“.
Evropská unie musí podle Niinistovy zprávy dát jasný signál USA, že je připravena výdaje na vojenskou a civilní připravenost uhradit vlastní cestou. EU by měla na pokrytí těchto nákladů vyhradit asi pětinu svého rozpočtu. Vyzývá také k užší spolupráci mezi Unií a NATO.
Ruská státní agentura RIA Novosti v té souvislosti napsala, že Západ připravuje „nový plán proti Rusku“ a panevropská zpravodajská služba je „prvním vážným krokem v bruselské nezávislé hře“, kdy se chce zbavit role „přívěsku amerických sil“.
Niinistova zjištění se výrazně projeví v druhém funkčním období Ursuly von der Leyenové. EU bude totiž mít svého úplně prvního komisaře pro obranu, jehož úkolem bude mimo jiné do jara připravit zprávu o stavu obrany Unie.
