Hlavní obsah

Výsledky rozsáhlé studie: Téměř polovina případů rakoviny souvisí s obezitou

Foto: TanyaKim, Shutterstock.com

Ilustrační obrázek.

Obézních lidí přibývá. Mezi zdravotní dopady, které s tím souvisí, patří i 32 typů rakoviny, jak ukázala nová studie.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nový výzkum vědců z Lundské univerzity ve Švédsku zjistil, že téměř polovina všech případů rakoviny souvisí s obezitou. Studie provedená na více než čtyřech milionech dospělých, kteří byli podrobně sledováni po desetiletí, ukázala, že nadváha může být příčinou více než 30 typů tohoto onemocnění.

Odborníci budou výsledky oficiálně prezentovat na Evropském kongresu o obezitě, který se bude konat až v příštích dnech, ale již nyní měl možnost do studie nahlédnout britský list The Daily Telegraph. Autoři považují výsledky za průlomové.

Během 40 let, kdy byli účastníci výzkumu pod drobnohledem lékařů a vědců, bylo v tomto vzorku zjištěno 332 500 případů rakoviny. Ve 40 % případů se ukázala souvislost mezi nadváhou a vznikem rakoviny.

Již dříve mezinárodní výzkumy identifikovaly 13 typů rakoviny (včetně rakoviny střev, prsu, dělohy a ledvin), které souvisely s nadváhou nebo obezitou. Nová studie přidala dalších 19 typů, například rakovinu tenkého střeva, hypofýzy, vulvy nebo penisu.

Tým zjistil, že zvýšení indexu tělesné hmotnosti (BMI) o pět bodů zvyšuje riziko rakoviny o 24 % u mužů a o 12 % u žen.

Obezita se zatím stává celosvětovým problémem. Podle jiné studie z března letošního roku představuje pro celosvětové zdraví větší problém než hlad. Každý osmý člověk na planetě je obézní a jejich absolutní počet přesáhl jednu miliardu, z toho 159 milionů jsou lidé mladší 18 let. Zato podvyživených lidí je na planetě „pouze“ asi 550 milionů.

I data z České republiky jsou alarmující. Ministerstvo zdravotnictví v březnu ve strategickém dokumentu Zdraví 2030 varovalo, že do roku 2030 bude obézní více než třetina Čechů. „Vysoký podíl preobézních až obézních lidí v České republice je jedním z významných problémů zatěžujících zdravotnický systém,“ uvedl resort v dokumentu.

I autoři výzkumu, k němuž získal přístup The Daily Telegraph, uvedli, že obezita je pro lidstvo časovanou bombou. Mezi zvyšujícím se podílem obézních lidí a lidí s rakovinou je na základě výzkumu jasná souvislost.

Parametry obezity:

Pro bělošskou evropskou populaci je podle kritérií Světové zdravotnické organizace obezita definována indexem tělesné hmotnosti (BMI) vyšším než 30. Hodnota BMI v rozmezí 25–30 se u ní označuje jako nadváha.

Index BMI je možné spočítat vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky.

Studie amerického Národního institutu rakoviny tvrdí, že v roce 2022 bylo na celém světě zaznamenáno téměř 20 milionů nových případů a 9,7 milionu úmrtí na toto nádorové onemocnění.

Výhled není příznivý - do roku 2040 se očekává, že počet nových případů rakoviny ročně vzroste na 29,9 milionu a počet úmrtí s ní souvisejících na 15,3 milionu. Z podobných dat vychází i Světová zdravotnická organizace, ta hovoří o 35 milionech nových případů rakoviny do roku 2050.

Rakovina navíc není zdaleka jedinou zdravotní komplikací spojenou s obezitou. „Se zvýšenou tělesnou hmotností přicházejí potíže, které mají dlouhodobý a závažný dopad na zdravotní stav pacienta, hlavně v případě, kdy se nadváha neřeší. Mezi ty nejrizikovější spadá například rozvoj diabetu druhého typu nebo kardiovaskulární onemocnění,“ uvedl nedávno přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Haluzík.

Obezita podle studií znamená 80% pravděpodobnost cukrovky, kterou trpí přes milion Čechů. Více než polovina úmrtí je spojena s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Pokud se obézní člověk nevěnuje pohybu, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let.

V důsledku všech potíží také strmě rostou náklady, které lidstvo musí vydávat na řešení následků obezity. Světová federace pro obezitu v loňském roce upozornila, že do roku 2035 mohou vystoupat až na 4,32 bilionu dolarů (přibližně 100 bilionů korun) ročně, tedy zhruba 3 % celosvětového hrubého domácího produktu. „To, pokud politika v oblasti této nemoci zůstane nečinná,“ uvedla tehdy Johanna Ralston, generální ředitelka federace.

Související témata:

Doporučované