Článek
Šéfka ruské Ústřední banky Elvira Nabiullinová zažívala ještě před pár lety hvězdnou kariéru. V roce 2016 ji dokonce prestižní časopis The Banker vyhlásil evropskou centrální bankéřkou roku. Experti tehdy ruskou ekonomku chválili za čistění bankovního sektoru i krocení inflace.
Po ruské invazi na Ukrajinu a následném uvalení sankcí se Nabiullinová stala hlavní tváří ruského boje proti ekonomickým opatřením Západu. Část problémů, kterým nyní čelí, navíc nechtěně způsobila sama, když nechala těsně před invazí převést do západních bank asi 300 miliard dolarů z tržeb za energetické suroviny. Rusko se nyní k těmto penězům nemůže dostat.
Nabiullinová sice už v loňském roce údajně dvakrát chtěla podat demisi, tu ale prezident Vladimir Putin nepřijal. Nyní čelí ekonomka kromě domácí kritiky i tlaku z Kyjeva - Bezpečnostní služba Ukrajiny jí v pondělí 2. ledna oznámila, že je podezřelá ze zločinu financování vojenských skupin v agresorské zemi. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda.
Silvestrovský masakr v kasárnách
Ruské a ukrajinské informace o úderech na kasárny v Makijivce se liší. Zatímco Rusko přiznává šest desítek zabitých vojáků, Kyjev mluví o čtyřech stovkách.
Právě Nabiullinová totiž podle Kyjeva organizovala zavedení takzvané „rublové zóny“ v dočasně okupovaných oblastech jihu a východu země. Šéfka ruské centrální banky navíc pomáhala místním okupačním správám při blokování oběhu hřivny (ukrajinské národní měny, pozn. red.]. Za tímto účelem zakázali Rusové na dobytých územích elektronické transakce a platby v hotovosti v hřivnách, zároveň znemožnili inkaso ukrajinské měny. Takto získané příjmy v rublech směřovaly podle vyšetřovatelů na financování potřeb ruského vojenského průmyslu a okupačních skupin.
Na základě získaných důkazů Bezpečnostní služba Ukrajiny oznámila Nabiullinové, že je podezřelá podle části 3 článku 110 ukrajinského trestního zákoníku (úmyslné jednání představitele úřadů s cílem změnit hranice státní hranice Ukrajiny a porušení řádu stanoveného ústavou Ukrajiny, které vedlo k úmrtí osob a jiným závažným následkům). Sankce článku stanoví trest ve formě odnětí svobody na 10 až 15 let, možná ale také doživotí s propadnutím majetku.
Ukrajinské úřady se také snaží, aby se Nabiullinová dostala na mezinárodní seznam hledaných osob. Sankce na bankéřku už dříve uvalily Spojené státy a Velká Británie.
