Článek
Ministr zahraničí separatistického regionu Podněstří Vitalij Ignatěv 22. července oznámil, že bude usilovat o připojení regionu k Rusku. Volání po odtržení od Moldavska začalo v poslední době sílit také v autonomním regionu Gagauzie na jihu země.
„Je to jasná provokace – myšlenka, že by měli mít nezávislost, je stará, ale že by se měli připojit k Rusku, bylo nečekané a bylo to poprvé, co to řekli,“ okomentoval pro The Times Ignatěvova slova místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrian, který je pověřen reintegrací Podněstří.
„S válkou na Ukrajině se obáváme, že to není pouhá deklarace, ale jakási předehra k operaci v Moldavsku. Uděláme vše pro to, abychom se vyhnuli vojenské konfrontaci, ale na Kišiněvě to stoprocentně nezávisí,“ dodal Serebrian.
Moldavsko je bývalá sovětská republika s asi 2,6 milionu obyvatel a patří k nejchudším zemím Evropy. Lídři EU zemi, která jako soused Ukrajiny patří mezi nejvíce zasažené vlnou uprchlíků, v červnu udělili kandidátský status. Panují obavy, že Moskva chce získat ovládnutím celé jižní Ukrajiny pozemní přístup do Podněstří, separatistické oblasti v Moldavsku, kterou Rusko od devadesátých let prakticky také okupuje.
Moldavsko v současné době čelí bezprecedentnímu náporu výhružek bombovými útoky, které mají podle Serebrina za cíl paralyzovat hlavní město Kišiněv.
Od začátku června se Moldavsko potýkalo s více než 100 případy hlášení bomby v budovách po celé zemi, upozorňuje server al-Džazíra, podle kterého Moldavané letos zažívají „léto bombových výhružek“.
Jejich cílem se stávají významné památky, vládní budovy, obchodní centra, nemocnice, kostely i mezinárodní letiště. To muselo kvůli falešným poplachům v minulém měsíci svůj areál uzavřít více než desetkrát.
„Telefonují nám – na letišti, v budově parlamentu je bomba – prakticky každý den,“ uvedl Serebrian. „Hlavní myšlenkou je šířit strach, nestabilitu. Kým? Můžeme hádat,“ dodal.
Podle Serebriana existuje mezi bombovými výhružkami a vyhraněnějším postojem Gagauzie i Podněstří spojitost. Moldavská vláda se domnívá, že spouštěčem těchto událostí bylo rozhodnutí Evropské unie udělit Moldavsku kandidátský status.
„Křehká a zranitelná země“
Ukrajinci se obávají, že by Rusko mohlo Podněstří využít k dalším útokům na jejich zemi. Představitelé Moldavska zase mají strach z toho, že se Moskva po Ukrajině rozhodne napadnout i je.
Rusko má v Podněstří více než 1 500 vojáků. Dalších přibližně 20 tisíc vojáků místních separatistických sil, včetně bezpečnostních služeb, je napojeno na jednotky Kremlu. V Podněstří se také nacházejí tisíce tun munice, upozorňuje server al-Džazíra.
„Moldavsko je křehká a zranitelná země,“ uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová poté, co na konci června navštívila Ukrajinu. „Chceme, aby tato válka skončila, aby tato ruská agrese proti Ukrajině byla zastavena co nejdříve. Chceme zůstat součástí svobodného světa,“ dodala.
Serebrian upozorňuje na to, že budoucnost Podněstří do velké míry závisí na průběhu bitvy o černomořské pobřeží. „Situace na Ukrajině je pro Moldavsko velmi důležitá. Přímá hranice s územím kontrolovaným Ruskem změní chování a klima mezi Kišiněvem a Tiraspolem (hlavní město Podněstří, pozn. red.),“ vysvětluje Serebrian.
Moldavsko od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijalo více než 460 tisíc ukrajinských uprchlíků. Materiální pomoc ukrajinské armádě ovšem Kišiněv ve strachu z reakce Ruska neposkytl.
