Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruský prezident Vladimir Putin čerstvě zahájil své druhé funkční období, když čečenští islamističtí separatisté 1. září 2004 obsadili školu v Beslanu a zajali asi 1200 školáků a jejich rodičů. Rukojmí tři dny strávili bez jídla a vody v malé školní tělocvičně, než do budovy vnikly ruské bezpečnostní složky. Při chaotické přestřelce zemřelo na místě více než 300 lidí.
Ruský prezident byl v té době zrovna na dovolené v Soči a k situaci se vyjádřil poprvé až o den později. Do školy, kde k tragédii došlo, se Putin vydal poprvé teprve minulý týden. Navzdory tomu, že rodiny volaly po rozsáhlejším vyšetřování i hlubším zkoumání chaotické akce ruských bezpečnostních složek, dodnes ruské úřady okolo situace mlží.
Podle Evropského soudu pro lidská práva nedokázalo Rusko rukojmí dobře ochránit a útoku i přes varovné signály zabránit. Zodpovědnost za masakr přitom nakonec nesl u soudu pouze jediný z teroristů, ostatní buď zmizeli nebo na místě zemřeli.
Přestože od tragédie uplynulo už 20 let, postoje ruského prezidenta ke krizovým situacím se nikterak neproměnily. Putin se staví podobně i k nynějším událostem v západoruské Kurské oblasti, kam na začátku srpna téměř bez odporu vnikly ukrajinské jednotky.
Prezident učinil své první vojenské prohlášení až den a půl po útoku. Nazval invazi „rozsáhlou provokací“, obvinil Ukrajinu z nevybíravé střelby do civilistů a označil je za teroristy. Pak obratně přešel k rutinním vládním záležitostem, včetně toho, jak zlepšit podmínky pracovníků.
Masakr v Beslanu
Druhý den únosci nechali odejít matky s kojenci. Donutili i ty, které nechtěly. Hrozili, že když neposlechnou, někoho zastřelí. Mnohé tak musely ve škole nechat svoje starší děti. A mnoho z těch dětí zemřelo. Beslan, 3. září 2004.
Také média kontrolovaná režimem se informování o ukrajinském vpádu vojsk vyhýbala, ve zpravodajství se pak informace o bojích objevovaly jen pod eufemismy jako „situace“. Trvalo dalších pět dní a ztrátu téměř 30 osad, než Putin slíbil vojenskou odpověď na ukrajinské údery.
Až dosud se nicméně prezident nevydal na návštěvu napadeného regionu, aby se setkal s desítkami tisíc evakuovaných. Nepředstavil ani žádné konkrétní kroky, které se vláda nebo armáda chystají udělat.
Namísto toho odjel do Ázerbájdžánu a Čečenska, ani jedna z cest přitom nesouvisela s aktuálně probíhající ukrajinskou ofenzivou. Příští týden, konkrétně 3. září, tedy na výročí zásahu proti teroristům v Beslanu, se vydá do Mongolska.
„V Putinově současnosti vidím ozvěny z minulosti. Když Putin čelil krizím, často se snažil rozhodně a rychle reagovat na potřeby ruského lidu. Od 9. srpna 1999, kdy prezident Boris Jelcin jmenoval tehdy neznámého aparátčíka premiérem, se zdálo, že Putin se více zabývá mýtem zachránce než skutečnou záchranou životů,“ popsala ve své analýze pro server The Conservation politoložka Lena Surzhko Harned zabývající se ruským režimem.
Narušení obrazu silného lídra
Nekonání v krizových situacích předvedl ruský prezident ostatně už v prvních měsících tohoto roku, kdy vzpomínky na beslanský masakr rozvířil teroristický útok na předměstí Moskvy. Putin vydal veřejné prohlášení až 18 hodin po tragédii v koncertní hale, během níž zahynuly desítky lidí.
Nejsmrtelnější teroristický útok za poslední roky nicméně využil ke své obvyklé agendě a připsal ho Ukrajině, aniž by poskytl jakékoliv důkazy. K útoku se přitom přihlásila teroristická organizace Islámský stát a už dříve údajně dostalo Rusko varování před touto hrozbou ze Spojených států.
Putin ani v tomto případě nikdy nenavštívil místo útoku či přeživší v nemocnici.
Rusko v příhraniční Kurské oblasti bojuje s tisícovkami ukrajinských vojáků, kteří do oblasti minulý týden překvapivě pronikli a jsou zřejmě až několik desítek kilometrů uvnitř ruského území. (Na snímku město Kursk po zásahu troskami zničené rakety, 11. srpna 2024.)
Sestřelená ukrajinská raketa dopadla v Kursku na devítipatrový obytný dům a způsobila požár. Ten se podařilo uhasit. Zranění utrpělo nejméně 13 osob.
Ruská agentura TASS v sobotu s odvoláním na ministerstvo pro mimořádné události uvedla, že z příhraničních částí oblasti bylo evakuováno přes 76 tisíc obyvatel. (Na snímku z 11. srpna město Kursk, Rusko.)
Gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov na telegramu uvedl, že pověřil představitele jednoho z okresů na jihozápadě Kurské oblasti, aby urychlil evakuaci.
Na snímku dočasný stanový tábor ruského ministerstva pro mimořádné situace v ruském Kursku, 11. srpna.
Evakuovaní z Kurské oblasti stojí ve frontě na humanitární pomoc.
Ruské ministerstvo obrany na telegramu rovněž uvedlo, že v noci ze soboty na neděli sestřelilo nad Kurskou oblastí 14 ukrajinských dronů a čtyři rakety Točka-U. (Kursk, 11. srpna.)
Dalších celkem 21 bezpilotních strojů bylo zničeno nad Voroněžskou, Belgorodskou, Brjanskou a Orelskou oblastí. (Kursk, 11. srpna.)
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém sobotním videoposelství připustil, že ukrajinské síly v ruské Kurské oblasti bojují. Ukrajinský vpád na ruské území je největším od února 2022, agentura Bloomberg jej dokonce označila za první „napadení“ Ruska armádou jiné země od druhé světové války.
Zelenskyj dále řekl, že z ruské Kurské oblasti jen v létě mířilo téměř 2000 útoků na ukrajinskou Sumskou oblast, což si podle něj zasloužilo „spravedlivou odpověď“. Agentura Reuters upozornila, že zprávy z Kurska nelze nezávisle ověřit. (Kursk, 11. srpna.)
„Mlčení je obecně Putinův styl. Má tendenci přenášet odpovědnost na místní orgány a pak prohlásit, že se o všechno postaral. Ale zdá se mi, že hlavní důvod je ideologický. Tento teroristický útok vlastně vyvrací celý obraz propagandy, kterou se v posledních letech snaží Rusy krmit,“ poznamenal v rozhovoru pro stanici Current Time Kirill Martynov, šéfredaktor nezávislého ruskojazyčného zpravodajství Novaja Gazeta Europe.
Všechny tyto situace totiž nabourávají Putinův obraz silného lídra slibujícího stabilitu a bezpečnost, na které ruský prezident zčásti staví svou neochvějnou pozici. Ostatně i válku na Ukrajině rámuje jako snahu ochránit Rusy žijící na ukrajinském území.
Přesto se během posledních dvou let ukazuje spíše opak – na některá ruská města opakovaně mířily údery ukrajinských sil, na Moskvu pak loni pochodovala bez větších problémů i vojska Vagnerovy skupiny.
