Výlety do Mariupolu a biolaboratoře. Rusko spustilo v Africe vlivovou operaci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina sledovala na začátku května kromě mnoha diváků z jiných částí světa hromadně i skupina lidí v africké Burkina Fasu.

Dorazili zástupci veřejných organizací, ruského velvyslanectví, ale i běžní občané. Dohromady kolem 50 lidí. Z akce mimo jiné vznikl snímek, kde část účastníků drží transparent s nápisem „Putin, náš prezident“.

Událost s největší pravděpodobností organizovala informační platforma Africká iniciativa (African Initiative –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ AI), která se již rok prezentuje jako „informační most mezi Ruskem a Afrikou“. Podobně jako Kreml se také zásadně vymezuje proti Západu.

Sílící ruský vliv v zemích Sahelu, což je pás na jižním okraji Sahary, a především v Burkina Fasu, Mali a Nigeru není novinkou (o tématu jsme psali například zde). Fungování Africké iniciativy ale dokresluje, jak se Rusko snaží na kontinentu získat novináře, influencery a další osoby, které by šířily propagandu, jež vyhovuje zájmům Moskvy.

Africká iniciativa má hlavní sídlo v Moskvě, pobočky v metropoli Burkina Fasu Ouagadougou a malijském hlavním městě Bamako.

„Jde o zastřešující organizaci, která zajišťuje veškerý informační provoz mezi Ruskem a africkými státy,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik a vedoucí programu pro Blízký východ a Afriku z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) Jędrzej Czerep.

Iniciativa funguje oběma směry. Na stranu Ruska se snaží obyvatele Sahelu získávat přes zpravodajství, šířením dezinformací, sdílením informací na vybraných kanálech na sociálních sítích, kulturními programy nebo spoluprací s novináři nebo blogery.

Zároveň se ale soustředí i na informování opačným směrem. „Vyprávíme ruskému publiku o mnoha příležitostech pro Rusko v Africe, o obyvatelích kontinentu, neokoloniálním dědictví, s nímž se africké země potýkají již desítky let, o aktivitách našich vojáků, podnikatelů, lékařů a novinářů na kontinentu,“ uvádí na svém webu AI.

Cíl je podle polského analytika jasný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ „budovat a prohlubovat přátelství mezi africkými a ruskými partnery“. „Myslím, že je AI obrovským producentem informací, článků a nadále to tak bude. Vynakládá větší úsilí, aby oslovila africké publikum, než tomu bylo doposud,“ uvádí dále.

Africká iniciativa vznikla v září 2023, jen měsíc po smrti šéfa ruské žoldnéřské skupiny vagnerovců Jevgenije Prigožina. Právě na jeho aktivity (především v Sahelu) AI z části navázala. Například americké ministerstvo zahraničí letos v únoru uvedlo, že se někteří její členové rekrutovali z rozpadajících se podniků, které patřily právě Prigožinovi.

Stejného názoru je také analytik Czerep, platformu považuje za mediální odnož ruských operací bývalých vagnerovců. „Jde o mix mezi opětovným použitím toho, co se v infosféře už vytvářelo, čímž myslím informační operace v Africe, a čerstvou vlnou v podobě nových aktérů jak z Ruska, tak z Afriky,“ říká.

Zatímco za života Prigožina spadaly operace, včetně těch informačních, především pod něho, teď se v souvislosti s AI spekuluje o tom, že její existence spadá podobně jako další ruské aktivity přímo pod Kreml.

Platformu totiž vede šéfredaktor Artem Sergejevič Kurejev, agent ruské zpravodajské služby FSB, který v současnosti pracuje na dezinformační kampani v Africe a který léta vedl vlivové operace zaměřené na Evropu, jak informovala před časem například agentura Bloomberg.

„Struktury jsou mnohem příměji navázané na ministerstvo obrany a ruský stát. To, co dříve objížděl Prigožin, dnes objíždí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov,“ řekl před časem k restrukturalizaci vagnerovců v Africe pro Seznam Zprávy politický geograf z Fakulty sociálních věd Bohumil Doboš.

Jakým aktivitám se AI věnuje přímo v terénu, analyzovali na základě účtů na Telegramu a Facebooku novináři britské BBC.

Jen v souvislosti s Burkina Fasem zmiňují zprávy o fotbalovém turnaji, na kterém hrála ruská hymna; „hodinách přátelství“ ve školách, kde se studenti učí o Rusku; soutěži sovětského bojového umění „sambo“; seminářích první pomoci pro občany a policisty nebo graffiti akci, na které účastníci vytvořili podobiznu Vladimira Putina vedle bývalého prezidenta země a slavného panafrikanisty Thomase Sankary. To vše pod záštitou AI.

Pracovníci AI měli také místním rozdávat potraviny, pořádat promítání propagandistického filmu Turista nebo zorganizovat pro sto studentů přednášky o možnostech vzdělání v Rusku.

Nutno dodat, že podobným aktivitám se nejen v afrických zemích věnují i jiné státy a posilují tak vzájemné vztahy.

Jak již bylo zmíněno, AI se zaměřuje také na spolupráci s novináři a blogery. I je se snaží získat na svou stranu. BBC dále popisuje, že například letos v květnu se do okupovaného ukrajinského Mariupolu vydala na zájezd pro novináře, tzv. press trip, delegace blogerů z Mali.

O měsíc později skupina blogerů a reportérů z osmi zemí světa dostala pozvání na sedmidenní press trip po Ruskem okupovaných územích, který organizovala ruská státní média a úředníci, na něž Západ uvalil sankce. Jednou ze zastávek byla mimo jiné právě i moskevská pobočka Africké iniciativy.

Zatímco v posledních letech v Africe z historických důvodů i kvůli neúspěchu v boji proti džihádistům rezonovala především protifrancouzská rétorika, AI v rámci vlastní protizápadní propagandy tlačí spíše tu protiamerickou.

Všímá si toho i Washington, který v únoru vydal již zmíněnou tiskovou zprávu „Snahy Kremlu o šíření smrtících dezinformací v Africe“, kde uvádí, že jednou z prvních kampaní AI je zaměřit se na zdravotnické iniciativy USA a Západu v Africe, které obsahují nebezpečné dezinformace týkající se zdraví.

„Jeden z příběhů odráží nepodložená tvrzení Kremlu o přemístění amerických biolaboratoří z Ukrajiny do Afriky. Jiný bez důkazů tvrdí, že amerických biolaboratoří na kontinentu přibývá a že ‚pod rouškou výzkumu a humanitárních projektů se africký kontinent stává testovacím polem Pentagonu‘, což naznačuje, že se zde provádějí tajné biologické experimenty,“ píše k tématu BBC.

Analytik Czerep považuje změnu orientace propagandy z Francie na USA za důsledek Prigožinova konce. „(Prigožin) se zaměřoval především na úspěch v obchodu. Kdykoliv se objevily příležitosti pro protifrancouzskou rétoriku a nálady, snažil se je rozdmýchávat. Měl spíše krátkodobé cíle a perspektivy,“ popisuje. To se ale po Prigožinově smrti změnilo.

Prigožinův vliv v Africe přebral přímo Kreml, pro který jsou hlavním vyzyvatelem Spojené státy, a tak se to promítlo i do aktivit AI. „Vždycky je potřeba vytvořit nového nepřítele, abyste dokázali veřejnost mobilizovat. Když Francouzi odešli, stali se jimi právě Američané, protože ti mají v Sahelu vojenské aktivity,“ popisuje dále.

Rusku navíc v zemích Sahelu hraje do karet skutečnost, že podpora Francie a Západu v regionech dlouhodobě klesá. „Místní už nechtějí být patronizováni, využívaní a domnívají se, že se jim podaří dosáhnout větší úrovně nezávislosti, byť to tak v realitě není,“ shrnuje sentiment afrických frankofonních národů analytik.

Britská BBC dodává, že se snažila od AI získat komentář, ale neuspěla. Podobně dopadla i u ruské vlády.

V reakci na tiskovou zprávu amerického resortu zahraničí vydala AI článek, kde uvádí, že redakce „trvá na tom, že jejím cílem je šířit znalosti o Africe v Rusku a popularizovat Rusko v afrických zemích“ a dávat „příležitost různým Afričanům, aby byli slyšet, včetně jejich kritiky západních zemí“.