Článek
Do příštího léta narukuje do izraelské armády 3000 ultraortodoxních vojáků. Na zasedání Knesetu to ve středu oznámil ministr obrany Joav Gallant.
„Naším cílem je povolat všechny, kteří mohou být přijati podle zákona. Takto pracujeme,“ řekl poslancům s tím, že půjde o postupný proces, k němuž stát přikročil po dlouhých 76 letech.
Od založení Izraele se přitom ultraortodoxní židé studující v ješivách těšili výjimce, aby se mohli soustředit na studium Tóry. To ale utnulo rozhodnutí Nejvyššího soudu z 25. června, které stanovilo, že do armády musejí narukovat i oni.
Soud tak smetl ze stolu zákon, jejž se snažila protlačit vláda Benjamina Netanjahua, v níž zasedají i zástupci ultraortodoxních stran Šas a Sjednocený judaismus Tóry.
Raději ty s pracovními zkušenostmi
Gallant začátkem týdne řekl, že je nutné nabrat dalších 10 tisíc vojáků. Začátek povolávání ultraortodoxních studentů pak oznámil v úterý po schůzce s náčelníkem generálního štábu Herzi Halevim a dalšími armádními představiteli.
Vojáci to označili za „operační nutnost“, zároveň ale také složitou sociální otázku, která vyžaduje, aby si vojáci mohli „zachovat svůj životní styl“.
V srpnu chce ministerstvo obrany spustit informační kampaň zaměřenou na ultraortodoxní populaci. Jak ovšem poznamenal server The Times of Israel, armáda musí vyřešit hned několik zádrhelů.
Tím prvním je, jak vybrat prvních 3000 vojáků z celkem 63 tisíc studentů ješiv. Podle listu velitelé preferují ty, kteří mají za sebou alespoň zkušenosti z pracovního procesu, a proto si už vyžádali informace od státního pojišťovacího institutu.
Studenti ješiv budou rukovat postupně, protože armáda se musí přizpůsobovat jejich potřebám.
Problémem je nejen nedostatek synagog, ale také všudypřítomné dívky, které v armádě rovněž slouží a charedim, jak se příslušníkům ultraortodoxního směru říká, se s nimi odmítají stýkat.
Šťastný život bez internetu a filmů
Na vysvětlenou: posílení kapacit armády je pro Izrael nutné kvůli probíhající válce v Pásmu Gazy, ale i možnému dalšímu konfliktu s hnutím Hizballáh na severní hranici.
Ultraortodoxní židé ovšem do armády nechtějí, nebo alespoň značná část z nich. Poslední červnový den proto tisíce z nich vyšly do ulic v jeruzalémské čtvrti Mea Šarim.
„Nenarukujeme. Od počátku státu Izrael jsme nerukovali… Nyní nás chtějí přimět násilím. To nikdy nebude fungovat,“ řekl stanici CNN 22letý Josef, který přijel na protest z osady Bejtar Illit ležící na okupovaném Západním břehu Jordánu. Než do armády, je prý připraven jít raději do vězení.
Další z účastníků demonstrace mluvil o tom, že politici „trhají Tóru na kusy“. „Raději zemřeme, než abychom narukovali,“ prohlásil. Jiný z mužů měl v rukou plakát s nápisem „Život je šťastný jen bez internetu a filmů“. Část ultraortodoxních židů odmítá používat moderní technologie.
Sefardští rabíni nařídili studentům ješiv, aby ignorovali jakékoli náborové příkazy izraelské armády, které dostanou v nadcházejících týdnech, a zakázali jim hlásit se v náborových kancelářích, i kdyby to mělo být za účelem získání výjimky.
Snímky z protestu ultraortodoxních:
Sekulární Izraelci to vidí jinak - ve válce s teroristickým hnutím Hamás umírají stovky Izraelců, studenti ješiv žijí často ze státních dotací a na obraně země se nijak nepodílejí. Velká část z nich ani nepracuje, a nepřispívá tak do státního rozpočtu.
Podle novináře Yankiho Farbera, který píše pro ultraortodoxní web Hadrei Haredim, je ultraortodoxní populace po rozhodnutí soudu v šoku. Verdikt mimo jiné stanoví, že pokud se studenti některé ješivy odmítnou podrobit, musí vláda škole odebrat dotace. To prý ale postoj studentů nezmění, budou raději hladovět. „Stále odmítají vstoupit do izraelské armády. Říkají, že se o to nestarají. A důvěřují Bohu, že jim pomůže,“ míní novinář.
Vedení ultraortodoxních židů se také obává možné sekularizace studentů – v armádě se budou potkávat se sekulárními lidmi a uslyší i jiné věci a názory, než jim říkají rabíni. Ti tak mohou ztratit vliv, stejně jako ultraortodoxní politické strany.
Povolávací rozkazy byly pro ultraortodoxní politiky vždy nepřekročitelnou červenou linií a mnohokrát v minulosti kvůli ní hrozili svržením vlády. Nyní po rozhodnutí soudu od této taktiky ustoupili, otázkou ale je, co se stane, až se skutečně povolávací rozkazy dostanou k jejich voličům. Pro premiéra Benjamina Netanjahua a jeho extremistické spojence není Gallantův plán rozhodně dobrou zprávou.
