Vyhublý na kost. Ukrajinci ukázali, jak se vrátil z Ruska strážce Černobylu

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu proběhlo mezi válčícími stranami už více než 50 výměn válečných zajatců. S příchodem nového roku však tato linka mezi Ruskem a Ukrajinou v podstatě ochabla a od 8. února se nikdo ze zajatců domů nevrátil.

Tři měsíce „ticha“ skončily 31. května, kdy si v rámci dohody zprostředkované Spojenými arabskými emiráty každá strana vyměnila několik desítek osob. To na platformě X potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého se na Ukrajinu vrátilo 71 vojáků a čtyři civilisté, zatímco ruské ministerstvo obrany samostatně oznámilo návrat 75 ruských vojáků.

Ukrajinští představitelé dále uvedli, že zpět přivedli také 19 obránců Hadího ostrova, který se stal jedním ze symbolů ukrajinského odporu v počátcích války.

„Při vystupování radostně křičeli a volali svým rodinám, že jsou doma. Někteří poklekli a políbili zem, zatímco mnozí se zahalili do žlutomodrých vlajek, objímali se navzájem a propukali v pláč,“ popisuje návrat Ukrajinců domů agentura AP s tím, že mnozí zajatci prý vypadali vyhuble a byli ne zrovna dobře oblečeni.

Jen o několik hodin dříve si obě strany předaly také těla svých padlých vojáků.

Že se někteří Ukrajinci vrátili domů ve špatném stavu, doložil i ukrajinský projekt Chci žít, jehož primárním účelem je přijímat žádosti ruských vojáků, kteří se chtějí vzdát (více o projektu zde). Na svém telegramovém kanále zveřejnil snímky Romana Horilyka, na kterých muž vypadá velmi vyhuble. Na jeho paži jsou pak vidět i fleky připomínající modřiny.

Horilyk byl vedoucím kontrolního stanoviště pro ochranu jaderné elektrárny Černobyl a v ruském zajetí strávil dva roky. Ruské síly ho z Ukrajiny přes Bělorusko odvedly v březnu 2022 spolu s dalšími 168 lidmi střežícími jaderný objekt, přičemž 89 z těchto zajatců se domů stále ještě nevrátilo.

„Stav Romana a dalších ukrajinských válečných zajatců je děsivý a vyvolává asociace s nejtemnějšími stránkami lidských dějin –⁠⁠ nacistickými koncentračními tábory smrti,“ uvádí projekt ve svém prohlášení a upozorňuje také na to, že mezinárodní pozorovatelé neměli po celou dobu zajetí ani jednou možnost zajatce vidět.

Rusové podle něj nechtěli, aby viděli podmínky, ve kterých zajatce drží a které porušují Ženevské úmluvy.

„Děje se tak speciálně proto, aby Mezinárodní červený kříž nemohl zaznamenat, jak ruská strana zachází s válečnými zajatci. Skrýt před celým světem nelidský postoj Ruska k Ukrajincům, doslova politiku genocidy ukrajinského lidu,“ varují dále autoři projektu.

Ruská strana toho zatím o stavu svých navrátilců příliš neuvedla. Státní agentura TASS však informovala, že propuštěný vojenský personál bude převezen do Moskvy k léčbě a rehabilitaci ve zdravotnických zařízeních ministerstva obrany, kde bude vojákům poskytnuta nezbytná lékařská a psychologická pomoc.

Z toho, že výměny zajatců v posledních měsících drhnou, se viní obě strany navzájem.

Ukrajina už v minulosti vyzvala Rusko k výměně „všech za všechny“ a Vitalij Matvijenko z ústředí, které výměny koordinuje, se již nechal slyšet, že „Ukrajina je vždy připravena“. Taťjana Moskalkovová, ruská ombudsmanka pro lidská práva, však nedávno uvedla, že Kyjev vznáší „nové umělé požadavky“.

Ty však blíže nespecifikovala.

Ukrajina ani Rusko nezveřejňují, kolik je celkem válečných zajatců. Díky výměnám, včetně té páteční, prý však Ukrajina od vypuknutí války získala zpět celkem 3210 příslušníků ukrajinské armády a civilistů.

V ruském zajetí pak lidé čelí až nelidským podmínkám, které zahrnují jak špatný přístup k hygieně, tak i mučení nebo sexuální násilí. O tom už ostatně podal svědectví nejeden zadržený Ukrajinec, kterému se podařilo vrátit domů.