Hlavní obsah

Krajské volby

Konečné výsledky voleb v ČR
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
StranaHlasy
ANO
842 947
ODS
140 544
KDU+ODS+TOP 09
131 058
STAN
130 347
Piráti
85 169

Volby do Senátu

Výsledky 1. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Požáry i výbuchy. Seznam útoků s ruskou stopou v Evropě zase bobtná

Foto: Anelo, Shutterstock.com

Ilustrační obrázek.

Ruské zpravodajské služby oslabilo vyhošťování po začátku války na Ukrajině, ale četnost útoků na cíle v Evropě i USA naznačuje, že opět nabývají na síle, píše ve své analýze server France 24.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Respektovaný britský list Financial Times v neděli informoval, že zpravodajské služby tří různých evropských zemí varovaly své vlády, že ruští agenti připravují sérii sabotáží - bombových a žhářských útoků na infrastrukturu napříč Evropou (psali jsme zde).

Podle deníku přibývá důkazů o stále častějším a koordinovanějším ruském úsilí narušit život v ostatních zemích. Moskva hodlá využít zprostředkovatele, přičemž se zjevně příliš neobává toho, že by způsobila oběti na životech mezi civilisty.

Rusko veškerá obvinění odmítlo jako nepodložená a neseriózní. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová podle agentury Reuters uvedla, že Rusko považuje taková obvinění za provokaci a nikdy neprovádělo sabotážní útoky proti civilním cílům.

Francouzská stanice France 24 oslovila několik západních bezpečnostních expertů a ve své analýze upozorňuje, že podezření o vyšší ruské aktivitě nelze jen tak zamést pod koberec. O řadě událostí, za nimiž Západ vidí Rusko, se ostatně mluvilo veřejně.

Výběr událostí s ruským pozadím:

  • Anglie, 21. března: Požár zničil londýnský sklad se zásilkami pomoci pro Ukrajinu. Prokuratura viní Rusko, podle BBC z nápomoci jeho zpravodajským službám obvinila i dva britské občany.
  • USA, 15. dubna: Vzplála americká továrna na dělostřelecké granáty ve městě Scranton v Pensylvánii. Munici dodávala i na Ukrajinu.
  • Wales, 17. dubna: Největší britský dodavatel BAE Systems v oblasti obrany vyšetřuje výbuch v továrně v jižním Walesu. I tato továrna produkovala mimo jiné i zbraně pro Ukrajinu.
  • Německo, 17. dubna: V bavorském městě Bayreuth byli zadrženi dva muži německo-ruské národnosti, kteří jsou podezřelí ze špionáže. Byli v kontaktu s GRU a plánovali provést sabotážní akce s úmyslem narušit dodávky vojenské pomoci na Ukrajinu.
  • Polsko, 18. dubna: Polák byl obviněn z plánování spolupráce s ruskými zpravodajskými službami s cílem napomoci možnému atentátu na Volodymyra Zelenského. Muž označený jako Pawel K měl za úkol shromažďovat informace o bezpečnosti letiště Rzeszow-Jasionka na jihovýchodě Polska.
  • Česko, 5. května: Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že Rusko se snažilo zničit signalizační systémy na českých železnicích. České dráhy prý opakovaně čelily útokům na uživatelské aplikace.

Všechny zmíněné události poukazují na to, že se Rusko pravděpodobně pokouší útočit i na ukrajinské spojence.

„Tyto příběhy spojuje to, že každý z incidentů je zaměřen na dodavatelský řetězec materiálu na Ukrajinu. Základní řízení dodavatelského řetězce má pět složek - plánování, nákup, výroba, skladování a logistika. Pokud si přiblížíme širší obraz a trochu přimhouříme oči, můžeme vidět, co se zdá být ruskými pokusy narušit téměř každou fázi dodavatelského řetězce po plánování,“ píše ve svém blogu s přehledem zpravodajských studií Centrum pro zpravodajská a bezpečnostní studia Brunelovy univerzity v Londýně.

Možného propojení všech útoků si někdo všiml ještě před zjištěním deníku Financial Times. David Frum, kanadsko-americký politický komentátor a bývalý autor projevů někdejšího amerického prezidenta George W. Bushe, v reakci na dvě zatčení v Německu na platformě X uvedl, že nápadné načasování vrhá zajímavé světlo na požáry, které vzplály v továrnách na dělostřeleckou munici v USA a Velké Británii.

Daniel Lomas, odborník na zpravodajské služby z Nottinghamské univerzity, uvedl pro server France 24, že právě načasování je na incidentech nejnápadnější. „Rusko tímto způsobem vyvíjí tlak na Západ, je také příhodné, zejména proto, že se začíná projevovat určitá únava z války,“ prohlásil.

Tato únava byla vidět třeba v Kongresu USA, kterému trvalo velmi dlouho, než přijal balíček pomoci Ukrajině. „Do toho jsou ruské útoky na evropské a americké půdě příležitostí zasít další rozkoly na Západě,“ dodal Lomas.

Ve zprávě Financial Times je znepokojivé i tvrzení, že ruské sabotáže budou probíhat „bez ohledu na možnost způsobit oběti na životech mezi civilisty“. „Hlavním cílem ruských zpravodajských služeb vždy bylo omezit schopnost protivníka vést válku, nikoli zvyšovat počet obětí,“ klidní pro France 24 obavy Kevin Riehle, odborník na zpravodajství a bezpečnost z Brunelovy univerzity v Londýně.

„Rusové si dávají dobrý pozor, aby nepřekročili žádnou červenou linii,“ uvádí k tomu Mark Galeotti, ředitel londýnského think tanku Mayak Intelligence. To, že nezabíjejí lidi a jdou jen po infrastruktuře, podle něj ukazuje, že Moskva zatím má politické limity a ve skutečnosti si otevřený konflikt nepřeje.

Rusové se tak podle expertů snaží zemím Severoatlantické aliance škodit, ale ne tak, aby je to vyprovokovalo k větším akcím. Využívají své rozsáhlé sítě zpravodajských služeb, která ale byla po vpádu na Ukrajinu v roce 2022 ztenčena, jelikož evropské země ve velkém ruské zpravodajské důstojníky vykazovaly.

„Skutečnost, že se sabotážní kampaně zintenzivňují, může znamenat, že se ruské zpravodajské služby možná vzpamatovaly z nejhorších ztrát,“ podotýká Riehle.

Doporučované