Vydají USA ruského obchodníka se smrtí? Viktor But prodával zbraně všem

Život ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, který si ve Spojených státech odpykává pětadvacetiletý trest, připomíná špionážní román. Proslul takovou schopností obcházet zbrojní embarga, že ještě před svým zatčením inspiroval hollywoodské filmaře. V češtině má snímek stejný název jako Butova přezdívka, Obchodník se smrtí.

Nyní má pětapadesátiletý Rus naději, že se dostane z vězení a bude se moci vrátit do Ruska. Podle amerických médií by ho Spojené státy mohly předat Kremlu výměnou za propuštění basketbalistky Brittney Grinerové, která byla tento týden odsouzena na devět let za pašování cigaretové náplně s hašišovým olejem.

Do roku 2008, kdy ho při důmyslné léčce amerických agentů zatkli v Thajsku, byl Viktor But jedním z nejhledanějších mužů na světě. Zbraně prodával všem, kdo měl zájem - státům, povstaleckým skupinám, ale i teroristům na různých kontinentech.

Butovy začátky jsou částečně zahaleny tajemstvím. Podle dostupných informací se narodil v roce 1967 v Dušanbe, hlavním městě tehdy sovětského Tádžikistánu.

Od dětství měl prý nadání na jazyky. Už jako malý chlapec navštěvoval esperantský klub a uměl tímto umělým jazykem plynně mluvit. Znalosti angličtiny, francouzštiny, portugalštiny, arabštiny a perštiny mu později pomohly k vybudování obchodních kontaktů.

Před svojí temnou kariérou sloužil But v sovětské armádě jako překladatel. Působil mimo jiné v Angole, která se stala základnou pro jeho podnikání.

Na zbrojním trhu se poprvé výrazně prosadil na přelomu 80. a 90. let, kdy zpeněžil náhlý přebytek vyřazených zbraní ze sovětské éry a nepřímo tím podpořil sérii bratrovražedných občanských válek v Africe nebo Asii.

Díky získání desítek starých sovětských vojenských letadel, která shromáždil ve Spojených arabských emirátech, mohl But dodávat zboží do celého světa. Současně podnikal v logistice, což mu posloužilo jako krycí legenda, že dělá normální byznys s váženými klienty.

But se necítil vázaný žádnou ideologií nebo politikou. Za rozhodující považoval obchod a zisk. Podle životopisné knihy od autorů Douglase Faraha a Stephena Brauna, na kterou se odvolává agentura Reuters, prodával zbraně jak islamistickým povstalcům z afghánského hnutí Tálibán, tak jejich nepřátelům z prozápadní Severní aliance. Zbraně dodal například i bývalému liberijskému prezidentovi Charlesi Taylorovi, který byl odsouzen na 50 let vězení za vraždu, znásilnění a terorismus.

Pomyslná klec spadla v roce 2008. Vyšetřovatelé amerického protidrogového úřadu DEA Buta vypátrali v luxusním hotelu v Bangkoku. Během pečlivě připravené operace byl zachycen na kameru, jak dojednává prodej stovky raket země-vzduch domnělým kolumbijským levicovým partyzánům z guerillové skupiny FARC. Ve skutečnosti ale hovořil s americkými agenty. Krátce poté ho zatkla thajská policie.

Po více než dvou letech diplomatických tahanic, během nichž se Rusko snažilo namítat, že je But nevinný a jeho případ politicky ovlivněný, byl obchodník vydán do Spojených států, kde čelil řadě obvinění, včetně spiknutí na podporu teroristů nebo z praní špinavých peněz. V roce 2012 byl usvědčen a odsouzen soudem k 25 letům vězení, což byl nejnižší možný trest.

Podle amerických médií nabídly USA výměnu Buta za basketbalistku Grinerovou a bývalého amerického námořníka Paula Whelana, který byl v Rusku v roce 2020 odsouzen k šestnácti letům vězení za špionáž.

Začátkem tohoto roku se objevily spekulace, že měl být But vyměněn za Trevora Reeda, veterána americké námořní pěchoty uvězněného v Rusku kvůli obvinění z napadení. Reed byl nakonec propuštěn v dubnu výměnou za Konstantina Jarošenka, ruského pilota, který byl ve Spojených státech obviněný z obchodování s drogami.

Zájem Kremlu o Butovo propuštění podle expertů svědčí o tom, že měl vazby na ruské zpravodajské vazby, konkrétně na vojenskou rozvědku.

„But byl téměř jistě agentem GRU, nebo alespoň informátorem GRU,“ řekl agentuře Reuters Mark Galeotti, expert na ruské bezpečnostní služby z think tanku Royal United Services Institute. Podle něj chtějí ruské zpravodajské služby na Butově příkladu ukázat, že neopouštějí své vlastní lidi.