Rusko se snaží naverbovat do války členy elitního komanda vycvičeného USA

Několik desítek tisíc členů komanda Afghánské národní armády zůstalo prakticky bez práce poté, co se Spojené státy loni stáhly z Afghánistánu a vláda nad zemí padla do rukou radikálního hnutí Tálibán. Pěchota vycvičená v USA bojovala po boku amerických a dalších spojeneckých speciálních jednotek. Nyní se její členy snaží naverbovat Rusko, informoval časopis Foreign Policy (FP).

Několik afghánských vojenských a bezpečnostních zdrojů tvrdí, že by mohli členové komanda být přesně tím, co Moskva na ukrajinském bojišti potřebuje a jejich zapojení by mohlo změnit průběh dosavadních bojů. Existuje rovněž velká pravděpodobnost, že snahy Moskvy u některých z nich narazí na úrodnou půdu, odhadoval FP.

Někteří bývalí členové magazínu řekli, že byli kontaktováni přes aplikace WhatsApp a Signal s nabídkami, aby se připojili k tomu, co někteří experti označují za ruské „zahraniční legie“, které bojují na Ukrajině.

Z Afghánistánu bylo po návratu Tálibánu evakuovaná jen několik stovek vyšších důstojníků z řad těchto jednotek. Hnutí své odpůrce a zastánce zhroucené vlády pronásleduje a tisíce vojáků tak uprchly do sousedních států. Mnozí z velitelů, kteří v Afghánistánu zůstali, se skrývají, aby se vyhnuli zajetí a popravě.

Přežívají bez práce a naděje, řada z nich stále čeká na přesídlení do Spojených států nebo Velké Británie. Afghánské bezpečnostní zdroje uvádí, že takové podmínky z nich činí snadný cíl pro náboráře, podotkl časopis.

Lidé, kteří se za minulého režimu pohybovali v afghánských bezpečnostních a vojenských kruzích, odhadují, že ruskými nabídkami by se mohlo nechat svést až 10 tisíc bývalých vojáků.

„Nemají žádnou zemi, žádnou práci, žádnou budoucnost. Nemají co ztratit,“ shrnul jeden vojenský zdroj. „Není to těžké. Čekají na práci za tři až čtyři dolary denně v Pákistánu nebo Íránu nebo za deset dolarů denně v Turecku, a když za chlapem přijdou vagnerovci nebo jiná zpravodajská služba a nabídne mu tisíc dolarů, aby se stal znovu bojovníkem, neodmítne to,“ popsal.

Dodává také, že občas stačí naverbovat pouze jednoho muže, ke kterému se později přidají další z jeho staré jednotky, protože jsou zvyklí držet pospolu.

Zpráva vyzývající k rekrutaci zní jednoduše. „Každý, kdo by chtěl odejít do Ruska, kde se mu dostane lepšího zacházení a dobrého zázemí: pošlete mi prosím své jméno, jméno otce a vojenskou hodnost,“ píše se v ní podle FP.

Adresát je také požádán, aby pomohl s náborem dalších členů svých bývalých jednotek. Všechny návrhy, které FP viděla, používají stejné formulace, což naznačuje, že jde o centralizovanou operaci. Afghánská televize uvedla, že náborové nabídky zahrnují i zaručení ruského občanství.

Rusko vyhlásilo na konci září kvůli ztrátám na frontě a rychlému postupu ukrajinské armády „částečnou“ mobilizaci. Dále se ale objevují zprávy, že jednoduše verbuje, kde se dá. Zakladatel Vagnerovy paramilitarní skupiny Jevgenij Prigožin upoutal pozornost i neskrývaným verbováním vězňů, rekrutace se má týkat i těch vážně nemocných.

Nábor by podle podezření některých důstojníků afghánského komanda měli vést právě nechvalně známí vagnerovci.

„Jediným subjektem, který (pro Rusko) verbuje zahraniční vojáky, jsou vagnerovci, ne ruská armáda. To není domněnka, to je známý fakt,“ řekl jeden z nich. „Bylo by lepší, kdyby je západní spojenci využili k boji po boku Ukrajinců. Oni nechtějí bojovat za Rusy, Rusové jsou nepřítel. Ale co jiného mají dělat?“ dodal.

Jevgenij Prigožin podle zpráv z minulých týdnů zřejmě posiluje svůj vliv za zdmi Kremlu (více zde). Skupina vagnerovců vznikla v začátcích války na Ukrajině v roce 2014, jméno si získali na Donbase, později jednotky měly bojovat také v Sýrii, Libyi a jinde v Africe.

Spojené státy vynaložily na vybudování afghánských národních jednotek téměř 90 miliard dolarů (2,2 bilionu korun). Síly sice nebyly jako celek moc účinné, během několika týdnů předaly kontrolu nad zemí Tálibánu, ale díky tréninku se západními jednotkami si jejich velitelé vysloužili uznání, hodnotí schopnosti armády FP.

Komando zůstalo Tálibánu jako trn v oku a naději představovala pouze pomoc ze západu, po ruské invazi na Ukrajinu se ovšem USA a jejich spojenci z velké části odmlčeli.

Před hrozbou náboru těchto vojáků ze strany jiných zemí varoval americký republikánský kongresman Michael McCaul ve své zprávě o debaklu evakuace spojeneckých sil z Afghánistánu.

„(Afghánské jednotky) by mohly potenciálně představovat riziko pro bezpečnost USA, pokud by byly donuceny nebo kooptovány ke spolupráci s protivníkem, například mezinárodními teroristickými skupinami, jako je Islámský stát, nebo státními aktéry, jako jsou Čína, Rusko a Írán,“ napsal s odkazem na zpravodajské služby Spojených států.

Bývalý kapitán komanda i další jeho členové popisují, že žijí po odchodu z Afghánistánu v zoufalých podmínkách. „Jsme velmi zklamaní. 18 let jsme plnili nebezpečné úkoly bok po boku amerických, britských a norských poradců. Nyní se skrýváme. Každou vteřinu trpím,“ řekl pětatřicetiletý kapitán.

Přijmout ruskou nabídku ale odmítá. Rusko považuje za nepřítele Afghánistánu, protože bývalý Sovětský svaz zemi v roce 1979 napadl a vedl zde válku proti mudžáhidům podporovaným Spojenými státy. Kreml navíc podporuje Tálibán, udržuje s ním blízké vztahy, jeho zástupci například po návratu k moci navštívili Moskvu.