Výbuch, tsunami, a pak ticho. Škody jsou „ničivé“, rodiny ostrovanů zoufalé

Od sobotní erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai umělkyně Seini Taumoepeau sotva zamhouřila oči. „Řekla bych, že spím maximálně čtyři hodiny denně,“ říká tonžsko-australská umělkyně a aktivistka žijící v Sydney.

Je jednou z mnoha členů tonžské diaspory, kteří prožívají nelehké období. Erupce poškodila důležitou podmořskou spojku Tongy s okolním světem. Ticho linoucí se z místa erupce je pro příbuzné ostrovanů hmatatelné.

„První noc jsem se snažila přinutit se spát, ale nešlo to, tak jsem si naladila online vysílání… Bylo to vysílání z Nového Zélandu. Řekli: ‚Budeme se modlit, hrát hudbu a čekat‘, takže jsme všichni spolu čekali online celou noc,“ popisuje pro The Guardian Seini první hodiny po výbuchu.

Podmořská sopka Hunga Tonga vybuchla v sobotu asi 65 kilometrů severně od hlavního města souostroví Tonga, Nuku’alofa. Odborníci erupci označují za největší sopečnou událost za posledních 30 let.

Satelitní snímky zachycující mrak nad Tichým oceánem obletěly celá svět.

Dozvuky erupce byly znatelné na Fidži, ve Spojených státech i na Novém Zélandu. Někteří hluk považovali za bouřku nebo erupci nějakého mnohem bližšího vulkánu. Mnozí popisují, že se budovy „chvěly celé hodiny“. Nad Českou republikou se v pondělí podle amatérských meteorologů prohnala třetí tlaková vlna a lze očekávat i čtvrtou.

Výbuch sopky vystřídala tsunami. Ke břehům Království Tonga dorazily vlny o výšce až 1,2 metru. Podle videí se voda okamžitě dostala do budov, proudila ulicemi měst, dorazila i do kostela plného věřících. Obloha uprostřed dne zčernala - z nebe začal padat popel. V hlavním městě se tvořily dopravní zácpy lidí prchajících do vyvýšenějších míst. A pak nastalo ticho.

Velmi důležitý podmořský komunikační kabel, klíčový pro komunikační síť Tongy, byl zřejmě poškozen. Téměř všechny kontakty utichly.

Pro 15 tisíc členů tonžsko-australské komunity a více než 80 tisíc lidí, kteří se na Novém Zélandu identifikují jako Tonžané, je čekání na zprávy srdcervoucí. „Vůbec nic nevíme,“ říká Taumoepeau.

Starost jí dělá její ochrnutý strýc, který žije ve vesnici Nukunuku na hlavním ostrově Tongatapu.

„Je to důležitá osoba, takže v tomto ohledu máme štěstí,“ říká s odkazem na silně hierarchický sociální systém Tongy. „U něj víme, že existují lidé, kteří jsou silně povinni mu pomoci, dokonce i při tsunami. Takže to je velké štěstí – to je kulturní povinnost.“

I tak se ale bojí. „Nepodařilo se nám ho kontaktovat. Normálně o něm slyšíme denně přes Messenger, nejen proto, že je zdravotně postižený, ale také proto, že moji rodiče již zemřeli, on je teď můj rodič.“

V neděli vystoupila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová s prvními pozitivními zprávami - ačkoli hlavní město utrpělo „významné škody“, zdá se, že oběti na životech zatím nejsou. Poškozeno by nemělo být ani letiště, do oblasti by tak brzy měla začít létat pomoc.

„Z těch málo zpráv, které máme, je rozsah devastace obrovský, zvláště pro odlehlé ostrovy,“ uvedla pro The Telegraph Katie Greenwood, vedoucí delegace IFRC pro Tichomoří.

Rozběhnutí záchranných akcí však zvyšuje riziko přenosu covidu-19. Tonga svůj první případ koronaviru oznámila teprve nedávno a její zástupce v Austrálii Curtis Tu'ihalangingie se obává, aby pomoc určená zasaženým lidem nezavlekla nákazu, který se tam zatím nešíří. „Nechceme, aby nás zasáhla další cunami - tentokrát covidu-19,“ řekl diplomat agentuře Reuters.

Veškerá pomoc mířící na ostrovy bude podle něj muset projít karanténou a je pravděpodobné, že z letadel dopravujících pomoc nebude smět nikdo vystoupit.

Vykreslit kompletní obraz z místa zkázy je zatím nemožné. Korespondentka televize Nový Zéland Barbara Dreaverová ve svém příspěvku na Facebooku napsala, že bude trvat „nejméně dva týdny, než budou mezinárodní telefony a internet opět fungovat“.

Jenny Salesa, labouristická poslankyně za Panmure-Ōtāhuhu v Aucklandu, které se podařilo spojit se s metodistickým ministrem na tonžském ostrovním seskupení Ha’apai, potvrdila, že nejsou známy informace o obětech. A oběti nehlásí ani hlavní ostrov Ha'apai.

Existují však zprávy o pohřešovaných cizincích. Po Britce Angele Gloverové pátrá její rodina na sociálních sítích s tím, že ji pravděpodobně smetla vlna, když se se svým manželem Jamesem vydala pro psy do útulku, který žena vlastní. Jamesovi se podařilo udržet stromu, ale jeho ženu i se psy voda smetla, uvedla novozélandská státní televize TVNZ.

Škody hlásí i jiné země. V neděli metrové vlny dorazily k japonskému tichomořskému pobřeží. Kvůli hrozbě tsunami muselo 230 tisíc lidí ze 108 700 domácností zahájit evakuaci na bezpečnější vyvýšená místa.

Meteorologická agentura v jednu chvíli vydala varování před tsunami pro severovýchodní prefekturu Iwate a jihozápadní ostrovy Amami a Tokara, přičemž předpovídala vlny vysoké až 3 metry. Později varování snížila na pouze na doporučení.

Ztratilo se několik člunů a lodí, Japan Airlines zrušily 27 letů po celé zemi. Univerzity kvůli nebezpečí tsunami přeložily jednotné přijímací zkoušky. V prefektuře Iwate, kterou vážně poškodila vlna tsunami v roce 2011, se lidé ve tři ráno automaticky začali sami evakuovat do chrámu na vyvýšeném místě.

Abnormální vlny po erupci stály život dva plavce v severním Peru. K úmrtím došlo v sobotu na pláži v regionu Lambayeque, uvedl v prohlášení peruánský Národní institut civilní obrany (Indeci). Kvůli abnormálně vysokým vlnám se dočasně zavřelo více než 20 peruánských přístavů, uvedl v neděli Indeci.

Peruánská policie na Twitteru uvedla, že dvě utopená těla našli policisté na pláži Naylamp. „Kvůli vlnám byla oblast prohlášená jako nevhodná ke koupání,“ stojí ve tweetu policie.

Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla naposledy v roce 2014. V sobotu se magma s teplotou asi na tisíc stupňů Celsia setkalo s 20stupňovou mořskou vodou, což způsobilo okamžitou a masivní explozi. Neobvyklá „ohromující“ rychlost a síla erupce naznačují, že je ve hře větší síla než pouhé setkání magmatu s vodou, uvádějí vědci.

Jelikož se přehřáté magma rychle zvedlo a setkalo se s chladnou mořskou vodou, vytvořil se obrovský objem sopečných plynů, které explozi zesílily. Někteří vulkanologové přirovnávají výbuch k erupci Pinatubo na Filipínách v roce 1991, druhé největší sopečné erupci 20. století, která zabila kolem 800 lidí.