„Vybrat, kdo přežije.“ Nemocnice v Gaze se připravují na nejhorší

Hodiny, maximálně pár dnů.

Tolik zbývá času zdravotnickým centrům a nemocnicím v Gaze, než pod obrovským náporem přijíždějících pacientů, kvůli chybějící vodě, základním zdravotnickým potřebám a především vyčerpaným zásobám elektrické energie v generátorech zkolabují.

Pokud rychle nezískají přístup k humanitární pomoci, znamená to pro část zraněných nebo chronicky nemocných pacientů v Gaze jasný rozsudek smrti.

„Nemocnice se změní ve hřbitovy. Jsou tu zranění lidé, velmi vážně zranění lidé, jejichž život závisí na přívodu kyslíku. V inkubátorech jsou miminka, jejichž život závisí také na elektřině. Jsou tu také jiní pacienti…Ti, co mají rakovinu a nemohou odejít kvůli léčbě nebo chemoterapii. Jsou tu pacienti, kteří podstupují dialýzu, kteří mohou přijít o život. Jsou tu pacienti s běžnými onemocněními, jsou tu těhotné ženy, jsou tu starší lidé, kteří potřebují lékařskou pomoc včas a o tu možnost přichází,“ popsal již uplynulou středu situaci v nemocnicích v Gaze pracovník Mezinárodního výboru červeného kříže (ICRC) v Gaze Hišám Mhanna přímo z místa.

Podobně se ve čtvrtek vyjádřil i regionální ředitel ICRC pro Blízký a Střední východ Fabrizio Carboni. „S tím, jak Gaza přichází o elektřinu, přicházejí o proud i nemocnice, což ohrožuje novorozence v inkubátorech a starší pacienty na kyslíku,“ cituje jeho slova britská BBC.

Na možnou tragédii několik desítek hospitalizovaných novorozenců, napojených na přístroje apeloval minulý týden i lékařský ředitel nemocnice al-Wafa v Gaze Hassan Chaláf. „Tito novorozenci nebudou moci přežít… protože jsou v každém ohledu závislí na elektřině a vybavení…Jsou velmi maličcí. Jsou velmi slabí,“ řekl.

V ohrožení jsou podle něj také chronicky nemocní pacienti. Například jen 1100 pacientů je závislých na dialyzačních přístrojích, uvedl dále pro zpravodajský server al-Džazíra.

O několik dnů později je ale situace ještě horší. Zdravotníci na území Gazy varovali i v neděli, že tisíce lidí mohou kvůli kriticky docházejícímu palivu v generátorech - které pohání nemocniční přístroje a zachraňují tak lidské životy - zemřít a podobně i kvůli nedostatku základních zásob, uvedla agentura AP.

V nemocnici Násir ve městě Chán Júnis na jihu země jsou pokoje intenzivní péče plné zraněných pacientů, většinou dětí mladších tří let. Na jednotce intenzivní péče bylo 35 pacientů, kteří potřebují umělou plicní ventilaci, a dalších 60 pacientů bylo na dialýze, přibližují tamní realitu novináři AP.

Pokud palivo dojde, „znamená to, že celý zdravotnický systém bude odstaven…Všem těmto pacientům hrozí smrt, pokud bude přerušena dodávka elektřiny,“ řekl, zatímco v pozadí sténaly bolestí děti, lékař Mohamed Kandil z tamní jednotky intenzivní péče.

Situace v nemocnicích v Gaze (která nebyla dobrá ani před začátkem eskalace) se tak významně zhoršuje poté, co palestinští civilisté začínají pociťovat závazek izraelského ministra obrany Jo’ava Galanta. Ten před týdnem oznámil plán „úplného obléhání“ Pásma Gazy. „Žádná elektřina, žádné potraviny, žádná voda, žádné palivo,“ řekl jasně ministr. Ve čtvrtek Izrael navrhl, že dodávky obnoví, pokud Hamás propustí všechny lidi unesené ze židovského státu.

Izraelem ustanovený „kolektivní trest“ mířený na palestinské civilisty v Gaze si nicméně vysloužil kritiku mezinárodních i humanitárních organizací, které se snaží do izolované Gazy dopravit aspoň tu nejzákladnějších pomoc.

Šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Martin Griffiths v pondělí uvedl, že je organizace v „hlubokém jednání“, aby se do Gazy dostala první pomoc. Děje se tak devět dní od izraelského protiúderu, píše dále britská BBC.

„Pokud je oblast zcela odstřižená od zásob vody a paliva, neumím si představit fungování zdravotnictví,“ popisuje pro Seznam Zprávy anestezioložka Emilía Tomaníková z humanitární organizace Lékaři bez hranic.

Ta má zkušenosti z misí například právě z Gazy, Středoafrické republiky, Haiti nebo Jemenu, kde zažila extrémní podmínky pro práci. To, co ale může v horizontu hodin nebo dnů nastat v Gaze, je i podle ní katastrofa nevídaných rozměrů.

„Nedá se sice říct, že by se od určitého momentu nedalo dělat nic, ale kvalita šance na přežití jde prudce dolů,“ říká dále.

Pacienti totiž bez základního zajištění provozu nemocnic - fungování strojů, energie a vody - začnou ve velkém umírat a vyčerpané lékaře tak čeká rozhodování, komu pomohou přežít a kdo naopak zemře. „Kdo přežije, vybíráme podle šance na přežití na základě týmového rozhodnutí. Ne vždy máme stejný názor. Diskuze jsou náročné, ale pacient vždy dostane šanci v případě, že například jen jeden člen týmu vidí naději a dokáže ji medicínsky zdůvodnit,“ říká z vlastní zkušenosti anestezioložka Tomaníková.

V některých zdravotnických zařízení v Gaze je praxe, kterou lékařka zmiňuje, realitou. K tomuto těžkému rozhodnutí musel přistoupit právě i lékař Mohamed Kandil z nemocnice Násir. Ten pro server Al-Džazíra uvedl, že už musel vybrat, kterému pacientovi pomohou přežít a kterému ne. Dodal, že za jednu hodinu k nim v důsledku ostřelování izraelských raket míří i 60 pacientů - tedy jeden na každou minutu. Situaci popisuje jako katastrofální.

Na katastrofu se připravují nicméně i další nemocnice. Například největší nemocniční komplex v Gaze al-Šífa má podle jeho ředitele doktora Muhammada abú Sálima díky generátorům zásoby nejdéle na další čtyři dny. Toto tvrzení uvedl uplynulou středu, jak informoval americký deník The New York Times. Už tehdy tak nemocnice přijala první opatření a omezila spotřebu energie jen na nezbytné služby.

Maximálně „na pár dnů“ má zásoby energie i již zmíněná nemocnice al-Wafa, jak potvrdil lékařský ředitel Chaláf. Pokud ale k obnovení dodávek brzy nedojde, nemocnice nebude ničím jiným než „masovým hrobem“, dodal.

Zdravotníci se tak dále připravují na nejhorší. Lékařka Tomaníková uvádí, že pokud nemocnice čelí velkému náporu pacientů, který překračuje kapacity zařízení, přistupují často k pravidlům tiráže. „Stručně řečeno, pokud nám přijede těžké poranění mozku, tak v našich končinách bychom to řešili zákrokem s lékaři s různou odborností - anesteziology nebo neurochirurgy. Když ale máme omezené zdroje, bohužel pacienti přístup k léčbě nemají a nelze to řešit,“ vysvětluje.

Dodává ale, že vždy se dá „udělat“ aspoň něco. „Vyčistit ránu, obvázat, utišit bolest nebo poskytnout útěchu.“

Kromě zraněných navíc často do nemocnic míří i prchající Palestinci před izraelským ostřelováním. Žijí totiž v domnění, že právě nemocnice a zdravotnická centra jsou před ním v bezpečí. Ani to ale není pravidlem, jak upozorňují mezinárodní agentury i humanitární organizace.

„Jedna z nemocnic, kterou podporujeme, byla zasažena náletem a poškozena. Další nálet zničil sanitku se zraněnými přímo před nemocnicí, kde pracujeme. Tým Lékařů bez hranic operoval pacienta a musel nemocnici narychlo opustit,“ uvedli v úterním prohlášení MSF.

O poničení zdravotnických zařízení po náletech izraelských raket informoval v uplynulém týdnu i Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě.

Humanitární organizace i mezinárodní agentury proto nadále apelují hlavně na Izrael i sousední Egypt k přijetí rychlého řešení, které zajistí přísun potřebné humanitární pomoci a zabrání, že se nemocnice a zdravotnická zařízení ocitnou v situaci, kdy jim budou pacienti zbytečně umírat.

Rozhodnutí Izraele „obléhat“ Pásmo Gazy je podle mezinárodního společenství i humanitárních organizací v rozporu s mezinárodními dohodami.

„Uznávám legitimní bezpečnostní obavy Izraele, ale zároveň mu připomínám, že vojenské operace musí být vedeny v přísném souladu s mezinárodním humanitárním právem,“ řekl k situaci v Gaze generální tajemník OSN Antonio Guterres.

„Kolektivní trest civilního obyvatelstva je válečným zločinem, stejně jako používání hladovění civilistů jako válečné zbraně. Uvalení dalších omezení přístupu Gazy k základním službám se pro mnoho obyvatel rovná trestu smrti, neboť je odřízne od vody, potravin a léků. Krveprolitím civilistů z Gazy nedosáhne Izrael ani ochrany izraelských civilistů, ani spravedlnosti,“ uvedla například na reakci izraelského ministra obrany Jo’ava Galanta česká pobočka Amnesty International.

„Ženevské konvence i mezinárodní právo mluví v tomto ohledu zcela jasně. Civilní ani humanitární pracovníci nejsou legitimním terčem útoku nikdy a nikde,“ popsal nedávno pro Seznam Zprávy humanitární pracovník z organizace Lékaři bez hranic Tomáš Bendl.

Než se tak ale stane, zdravotníci v Gaze budou odkázáni především na vlastní schopnosti a zkušenosti. „Každý se s tím vypořádává jinak. Velká pomoc je, když na to (rozhodnutí a postup v nemocnicích ve vyhrocených situací) není člověk sám, ale probíhá s ostatnímu členy týmu diskuze. Paradoxně, je ale osud těžce zraněných pacientů s malou šancí přežít z hlediska rozhodování jednodušší, než když máte pacienta s přežitelnou diagnózou a možná i variantou, že by přežil  bez trvalých následků. Víte, co všechno byste pro něj mohli udělat doma, ale tady nemůžete. V tomto případě je rozhodování velmi smutné,“ popisuje anestezioložka Tomaníková, co možná zdravotníky v Gaze čeká.

Izraelská armáda se od začátku protiútoku v Gaze obhajuje, že údery zaměřuje na všechna místa spojená s Hamásem, včetně domů jeho členů, napsal americký deník The New York Times. Tvrdí, že není jejím zájmem cílit na civilisty, kteří „nejsou její nepřátelé“. Z toho důvodu také Jeruzalém vyzval krátce před víkendem polovinu obyvatel území, aby se přesunuli na jih Gazy do bezpečí.

OSN, WHO i humanitární organizace nicméně upozorňovaly, že toho nelze dosáhnout ve 24hodinovém ultimátu, které civilisté od izraelské armády dostali s ohledem na možnou a plánovanou pozemní operaci. Nutno dodat, že Izrael ji zatím neohlásil.

Někteří zdravotníci v Gaze odmítli opustit zdravotnická zařízení na severu země právě s tím argumentem, že nechtějí nechat své pacienty, které nemohou bezpečně evakuovat, bez péče - mezi nimi i staré lidi nebo novorozence.