Článek
Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy budou podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů k Rusku. Úřad v prohlášení dodal, že hlasování se uskutečnilo v souladu s mezinárodním právem.
Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin dnes za tímto účelem odjel do Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které uspokojí aspirace čtyř okupovaných regionů stát se součástí Ruska.
Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.
„Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti! (…) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku,“ uvedl Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na telegramu. Podle něj je připojení k Ruské federaci snem obyvatel regionu, jehož část proruské síly ovládají od roku 2014. Téměř celou zbývající část ukrajinské Luhanské oblasti obsadily ruské a proruské jednotky od invaze z února letošního roku.
Se stejnou žádostí se na Putina obrátil i šéf Ruskem dosazené Chersonské oblastní správy Volodymyr (Vladimir) Saldo.
Jak probíhala referenda v okupovaných oblastech
Volební komise chodí s vojáky k lidem až domů a nutí je hlasovat. Někteří odešli nebo se tak aspoň tváří. Úřady ale svážejí do volebních místností ruské občany z Krymu. Atmosféra v okupovaných oblastech Ukrajiny v době „referend“.
„V Chersonské oblasti se konalo referendum o připojení k Ruské federaci, ve kterém se přes 87 procent obyvatel našeho regionu vyslovilo pro znovusjednocení se svou historickou vlastí,“ napsal Saldo a zdůraznil, že se hlasování konalo v souladu s obecně uznávanými principy a normami mezinárodního práva. „Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace,“ píše se v žádosti.
Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Balickyj v dokumentu podle TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v referendu, ve kterém se rozhodli opět spojit „se svou rodnou vlastí - Ruskem“.
Pušilin dnes kvůli výsledkům hlasování odjel do Moskvy. Vůdce DNR uvedl, že v ruské metropoli dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem poděkoval všem obyvatelům regionu, kteří se zúčastnili referenda, a prohlásil, že DNR jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že brzy budou podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů k Rusku. Úřad v prohlášení dodal, že hlasování se uskutečnilo v souladu s mezinárodním právem.
Stovky Ukrajinců prchají
V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.
Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - Doněcké lidové republice (DNR) a LNR.
Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací.
Analytik k referendům na Ukrajině
Na východní a jižní Ukrajině skončila „referenda“ o připojení k Rusku. Pro hlasy si komisaři chodili až domů, a nejen proto je o výsledku předem rozhodnuto. Co očekávat pak, se Seznam Zprávy zeptaly analytika Pavla Havlíčka.
Hlasování opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.
Západní země i Kyjev hlasování a výsledky označují za neplatné. Celá akce je podle nich nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území. Výsledky referend neuzná ani Srbsko, které s Moskvou udržuje vřelé vztahy. Informoval o tom srbský prezident Aleksandar Vučić.
Hlasování je neplatné, uvedla ve středu ukrajinská diplomacie a vyzvala Západ k dalším sankcím vůči Moskvě.
„Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ uvedl podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Budeme jednat na ochranu našich lidí,“ prohlásil podle agentury AFP a zmínil okupované ukrajinské regiony, včetně poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Brzy podle něj přijdou dobré zprávy z fronty, podrobnosti ale neposkytl. „Postupujeme a osvobodíme naší zemi,“ řekl.
