Vůdce syrských rebelů chce uzavřít věznice předchozího režimu

Syrští rebelové pod vedením Ahmeda Šará, dříve známého hlavně jako Abú Muhammad Džulání, oznámili plán uzavřít věznice spravované režimem svrženého prezidenta Bašára Asada, které jsou všeobecně považovány za kruté. Rovněž chtějí potrestat ty, kteří se podíleli na mučení nebo zabíjení vězňů, informoval server BBC.

Od Asadova pádu spěchají Syřané do nechvalně známých věznic předchozího režimu a zoufale hledají své blízké. Videa ukazující tisíce vězňů osvobozených z věznice Sajdnájá se objevila už v neděli po pádu Asadovy vlády.

Ve zprávě z roku 2022 turecká organizace Asociace zajatců a pohřešovaných z věznice Sajdnájá (ADMSP) uvedla, že se toto zařízení po začátku občanské války v roce 2011 stalo opravdovým „táborem smrti“. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) sídlící v Británii bylo v Asadových věznicích mučeno a zabito téměř 60 000 lidí.

Džulání také prohlásil, že milost pro osoby zapojené do mučení či zabíjení vězňů nepřipadá v úvahu. „Budeme je stíhat v Sýrii a žádáme ostatní země, aby vydaly ty, kteří utekli, abychom mohli dosáhnout spravedlnosti,“ řekl.

Samotný Asad získal politický azyl v Rusku, které jeho režim dlouhodobě podporovalo.

Džulání také prohlásil, že rozpustí bezpečnostní složky bývalého Asadova režimu. Není však jasné, jak rychle by rebelové mohli zorganizovat novou armádu, zejména proto, že Izrael se snaží zlikvidovat veškerou vojenskou infrastrukturu, která zůstala po asadovské armádě.

V prohlášení citovaném agenturou Reuters Džulání uvedl, že jeho skupina spolupracuje s mezinárodními organizacemi na zabezpečení chemických zbraní, které mohly po diktátorském režimu zůstat.

Mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová řekla, že Spojené státy slova rebelského vůdce vítají, ale zdůraznila, že musí být podložena činy.

„Naším cílem je zabránit tomu, aby se chemické zbraně dostaly do nesprávných rukou,“ dodala poté, co Izrael provedl stovky úderů po celé Sýrii a zabavil několik vojenských zařízení. Jeden z útoků zasáhl výzkumné centrum podezřelé z vazeb na výrobu chemických zbraní, uvádějí místní média.

Izrael svoje jednání vysvětluje snahou zabránit tomu, aby se zbraně dostaly „do rukou extremistů“.

Chemická zbraň je podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) definována jako chemická látka používaná k úmyslnému způsobení smrti nebo poškození prostřednictvím toxických vlastností. Její použití je zakázáno mezinárodním humanitárním právem.

Mezi lety 2013 až 2018 zdokumentovala organizace Human Rights Watch v Sýrii nejméně 85 útoků chemickými zbraněmi, přičemž svrženou vládu označila za odpovědnou za většinu z nich. Asadova vláda používání chemických zbraní popřela.

Sýrie podepsala konvenci o zákazu chemických zbraní v roce 2013, měsíc po útoku chemickými zbraněmi na předměstí Damašku, při kterém zemřelo přes 1400 lidí. Není známo, kolik chemických zbraní Sýrie má, ale předpokládá se, že Asad si ponechal zásoby a nepřiznal vše.