Článek
Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.
„Vedení Ukrajiny má všechny možnosti vrátit situaci do normálu, má všechny možnosti urovnat situaci tím způsobem, že splní požadavky ruské strany, a ukončí tak veškeré možné utrpení civilního obyvatelstva,“ prohlásil Peskov.
Mluvčí tyto požadavky blíže neupřesnil. Moskva během války své požadavky měnila. Zpočátku hovořila o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ sousední země.
„Rusko oficiálně přiznalo, že zabíjí civilisty a útočí na celý energetický sektor, aby Ukrajina splnila požadavky invaze, zatímco svět přihlíží, jak mrznoucí země dál bojuje za svou svobodu, a zvažuje, zda teroristu nazývat teroristou,“ okomentoval vyjádření Kremlu Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře.
Představa, že se Ukrajinci nechají „genocidním ostřelováním srazit na kolena“ a budou prosit, aby směli kapitulovat, svědčí o naprosté neznalosti ukrajinského národa, řekl Podoljak serveru Zerkalo.
Ukrajinci se po ruských úderech nevzdávají
Ruské rakety ve středu opět udeřily na města po celé Ukrajině a způsobily rozsáhlé výpadky proudu dokonce i v sousedním Moldavsku. Ukrajinci ale dávají najevo nezdolnost: už po předchozí salvě raket říkali, že jsou připraveni na všechno.
Domnívá se. že Putinův režim i jeho běloruský spojenec Alexandr Lukašenko nemají před sebou budoucnost, která by se dala počítat na roky a léta, ale „vše skončí mnohem rychleji“ - a podobně nečekaně, jako se mnohým zdálo nedávné osvobození Charkovské oblasti a Chersonu.
Peskov také uvedl, že nic neví o schůzce ruských a ukrajinských představitelů, která se podle agentury Reuters konala před týdnem ve Spojených arabských emirátech a byla věnována výměně zajatců a vývozu ruského čpavku, používaného k výrobě hnojiv, přes Ukrajinu.
„Ne, vůbec nic o tom nevím. Nic nemohu říci. Slyším o tom poprvé,“ řekl Peskov podle ruské agentury TASS.
Kyjev odmítá vést mírové rozhovory s Moskvou, dokud ruská vojska neopustí ukrajinské území, a rozhodně odmítá jednat s prezidentem Vladimirem Putinem, neboť od únorové invaze podniknuté na jeho rozkaz přišly desítky tisíc lidí o život a miliony musely opustit své domovy.
Putin, který nařídil ruské armádě 24. února napadnout sousední zemi, označil Ukrajinu za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Tvrdí, že „kolektivní Západ“ manipuloval Ukrajinci, aby se obrátili proti Rusku a odmítli koncept společné rusko-ukrajinské historie a jediného společného národa.
Putin od začátku války udělal řadu protichůdných prohlášení. Kupříkladu tvrdil, že cílem „speciální vojenské operace“ není okupovat Ukrajinu. Ale sám se na konci září pokusil připojit k Rusku okupované části ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Mezitím ukrajinská armáda při své protiofenzívě osvobodila Cherson, jedinou oblastní metropoli, kterou se Rusům za 274 dnů války podařilo dobýt.
Evropský parlament označil Rusko za stát podporující terorismus
Evropský parlament označil Rusko za „státního sponzora terorismu“. Navrhovatelé symbolické rezoluce říkají, že jde o důležitý krok. Jiní tvrdí, že udělení kandidátského statutu Ukrajině mělo větší význam.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov ve čtvrtek v televizi varoval krajany, aby se připravili na další masivní útok ruských raket, který nepochybně přijde.
„Víme, že četnost je plus-mínus týden. Takovou dobu potřebují, aby se nachystali k dalšímu masivnímu raketovému útoku. Mezitím Ukrajina zase vylepšuje protivzdušnou obranu. Ale bohužel. teroristický režim bude bezpochyby pokračovat v útocích,“ řekl mluvčí podle agentury Unian.
Upozornil, že Rusko sice má už jen omezené množství přesných raket a střel, ale disponuje značnou zásobou raket S-300. Ty jsou sice určeny k sestřelování letadel a dalších vzdušných cílů, ale Rusové je nyní používají k ostřelování pozemních cílů, přestože v takovém případě bývá odchylka i kilometrová, a rakety místo energetických objektů zasahují obytné domy, porodnice a nemocnice.
Ohroženy jsou nadále především města v blízkosti fronty, jako je Záporoží, Charkov, Mykolajiv a Cherson. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na údaje od záchranářů dnes napsal, že středeční ruský útok si vyžádal nejméně deset mrtvých a 55 zraněných.
