Článek
„My nejsme ti, kteří spěchají. To Finsko a Švédsko spěchají, aby se připojily k NATO,“ řekl pro britský deník The Guardian hlavní poradce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana Ibrahim Kalin.
Upozornil, že jakmile hlava státu schválí vstup severských zemí do Aliance, budou muset rozhodnutí ještě navíc ratifikovat zákonodárci. „Nebudeme v pozici, kdy by to jen tak prošlo parlamentem. Opozice bude klást nejrůznější otázky a my nemůžeme riskovat náš politický kapitál, když nás za pár měsíců čekají volby,“ vysvětlil.
Klíčové všeobecné volby čekají Turecko na přelomu května a června. Očekává se, že dosavadní prezident Erdoğan bude čelit šestistranné opoziční koalici, která se bude snažit zpochybnit kampaň za prodloužení jeho vlády do třetího desetiletí.
Turecko a Maďarsko jsou jedinými členy Severoatlantické aliance, jež dosud neratifikovaly přístup severských zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán ale koncem loňského roku oznámil, že tamní parlament bude hlasovat v únoru.
Ankara je pak pod rostoucím tlakem nejen od švédských a finských představitelů, ale i od samotného šéfa NATO Jense Stoltenberga.
Se Švédskem a Finskem podepsala na červnovém summitu Aliance v Madridu takzvané trilaterální memorandum, ve kterém obě severské země přislíbily, že se budou zabývat bezpečnostními obavami Turecka, konkrétně přítomností kurdských organizací na švédském území. Ankara opakovaně tvrdí, že takovéto organizace mají vazby na Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou společně s Evropskou unií a Spojenými státy označuje za teroristickou skupinu.
Turecké požadavky pro vstup Švédska do NATO
Turecký provládní list zveřejnil adresu tureckého novináře, který žije ve Švédsku a je kritický vůči režimu ve vlasti. Ankara ho považuje za teroristu a právě vydáváním „teroristů“ Turecko podmiňuje svůj souhlas s rozšířením NATO.
„Splnili jsme, co jsme slíbili, ale Turecko chce víc“
Oba severské státy už zrušily omezení na vývoz zbraní do Ankary, Stockholm navíc upravil svou ústavu tak, aby zpřísnila domácí protiteroristické zákony.
Turecko ale mezitím začalo vyvíjet další nátlak. Po Švédsku žádá, aby vydalo seznam lidí, kteří podle něj mají vazby na PKK nebo na duchovního Fethullaha Gülena, obviněného z přípravy pokusu o převrat v roce 2016. Jedním z nich je i turecký novinář, jehož vydání švédský soud nedávno zamítl.
Švédský premiér Ulf Kristersson pak začátkem ledna oznámil, že jeho země nebude schopná splnit všechny turecké požadavky (více jsme psali zde). „Udělali jsme, co jsme slíbili udělat, a Turecko to potvrzuje. Teď po nás ale chtějí další věci, které jim nemůžeme a nechceme dát. Rozhodnutí je na nich,“ sdělil.
Proti jeho tvrzením se vymezil právě Erdoğanův poradce Kalin. „V zásadě bychom je rádi viděli v Severoatlantické alianci, ale jen pokud splní podmínky, na kterých jsme se dohodli,“ reagoval.
„Finsko a Švédsko splnily svůj závazek vůči Turecku,“ potvrdil pak už loni v listopadu generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. „Je načase přivítat Švédsko a Finsko jako řádné členy NATO,“ uzavřel.
