Vstoupí Bělorusko do války? V zemi roste odpor proti plánům diktátora

Zachmuřené pohledy, nervózně pošlapující velitelé, nekonečné stoly ve velkém sále a diktátor s ukazovátkem u mapy napadené Ukrajiny. Scéna je z Běloruska, které posloužilo ruským vojákům jako základna pro tažení na Kyjev.

Alexandr Lukašenko přesně podle scénáře ruské a běloruské válečné propagandy hřímal o ukrajinských plánech na invazi do Běloruska a Ruska, které ovšem nikdy neexistovaly. Ospravedlňuje tak běloruský podíl na ruské agresi.

Až do úterý diktátor odmítal, že by jeho režim na Ukrajinu útočil a jasným formulacím se vyhýbal. Na záběrech z úterního jednání bezpečnostní rady ale přiznal, že z Běloruska startovaly rakety Iskander z oblasti u města Mazyr. Použil také výraz „udeřili jsme”.

Ve středu Lukašenko prohlásil, že „nás chtějí záměrně zatlačit do války na Ukrajině (podle Lukašenka zřejmě Ukrajinci, pozn. red.). Abychom nechali naše hranice nehlídané a pak se s námi rychle vypořádají, ani se nestihneme vrátit z Ukrajiny.“

Už od začátku invaze se objevují zprávy o účasti běloruských jednotek, zatím se však nepotvrdily. Ve středu ale ukrajinská vojenská rozvědka zaznamenala pohyb běloruských vojsk směrem k hranici s Ukrajinou, důvodem je podle ní právě zapojení do ruské invaze.

„Podle zpráv, které jsou dostupné, víme, že na ukrajinském území ještě nejsou běloruské jednotky, ale území Běloruska využívají Rusové k útoku na Ukrajinu. Také víme, že v Bělorusku stát rozesílá povolávací rozkaz rezervistům,“ řekla Seznam Zprávám běloruská mediální expertka Veronika Laputská z varšavského think-thanku EAST (Eurasian States in Transition).

Laputská upozorňuje, že povolávacímu rozkazu do války s Ukrajinou se chce spousta mužů vyhnout. „Snaží co nejrychleji vyřídit potřebné dokumenty, víza a z Běloruska vycestovat,“ říká. O tom svědčí i zprávy serveru Zerkalo.io o dlouhých frontách na úřadech po celé zemi. Stojí se na nádražích, u žádostí o cestovní pas, bank i testovacích míst na covid-19, protože negativní výsledek testu je potřeba pro vstup přes hranice. To vše portál vysvětluje plány mnoha lidí na opuštění země.

Společenská reakce odráží vztah k válce a k Ukrajincům. „Bělorusové jsou proti válce. Válka je něco, čeho se Bělorusové velmi bojí, a je to i důvod, proč byly protesty v roce 2020 tak mírumilovné,“ vysvětluje Laputská.

Dodává, že důvodem je přetrvávající národní zkušenost z druhé světové války. „Generace vnoučat ví od prarodičů, jak válka vypadala. Máme národní trauma, protože se nacisti mstili na národu za činy běloruských partyzánů,“ dodává výzkumnice, která se teď právě tímto historickým obdobím zabývá.

Vztah Bělorusů k Ukrajincům popisuje jako bezproblémový. „Nemáme silný pocit národního sebeuvědomění, takže nemáme problémy se sousedy,“ vysvětluje Laputská. Pro běžné Bělorusy byl proto útok na Ukrajinu traumatizující a nepochopitelný.

Zdecimovanou občanskou společnost, kterou Lukašenko od protestů v roce 2020 tvrdě potlačuje a pronásleduje, už vyzvala k protestům exilová prezidentka Svjatlana Cichanouská. Opakovaně vyjadřuje Ukrajině podporu a v úterním manifestu oznámila vznik protiválečného hnutí.

Protesty se v zemi konaly už v neděli a stovky lidí při nich byly zadržené, podobně jako v Rusku. V Minsku se také v noci na čtvrtek objevily na zdech nasprejované nápisy „Ne válce”.

„V Lukašenkově režimu může každý projev neposlušnosti vést k zadržení, mučení a dnům, měsícům a letům ve vězení. Obdivuji odvahu těchto žen, které stojí proti Putinově invazi na Ukrajinu a Lukašenkovi, který ji podpořil,“ napsal na Twitteru poradce Cichanouské Franak Viačorka, který zároveň sdílel snímek šesti žen v Minsku se slunečnicemi a protiválečným transparentem.

Cichanouská vyzvala i k odmítnutí poslušnosti, pokud by Bělorusové dostali rozkaz k postupu proti Ukrajincům. Blogeři a iniciativy také žádají obyvatele, aby jim posílali snímky pozic ruských vojsk v Bělorusku. Díky tomu se už objevily záběry raněných a mrtvých ruských vojáků, které přivážejí do běloruského města Mazyr.

V akci už je tajná skupina „kyberpartyzánů“ (Kiberpartyzany), což jsou hackeři a IT specialisté, které Lukašenko nedávno vyhnal ze země nebo jim zrušil firmy. Formou hackerských útoků napadají a vyřazují z provozu železniční dopravu, a tím pádem komplikují přesun vojsk po Bělorusku. Na nádražích se kvůli tomu ve středu stály dlouhé fronty.

Televize Belsat také informovala o výzvě matek, ve které vojenské velitele žádají, aby jejich syny neposílali do války. „Žádám vás, abyste mého syna neposílali do vojenské akce, konkrétně na Ukrajinu, kde probíhá válka. Žádné přímé ohrožení naší země nehrozí. Nejsme agresoři. Bělorusko bylo vždy známé svou mírumilovností,“ píše se v jednom z dopisů veliteli praporu.

Veronika Laputská upozorňuje, že i kdyby se běloruská armáda do bojů na Ukrajině zapojila, stav vojsk je tak špatný, že by polovina jednotek nebyla bojeschopná. „I kdyby chtěli, tak to nemohou zvládnout,“ říká.

V zemi se také objevují výzvy k násilné formě domácího odporu. „Mobilizace“ probíhá i na druhé straně konfliktu. Na Ukrajině totiž vznikla první oficiální běloruská jednotka, která se zapojila do boje proti Rusům. Nábor do ní probíhá v Běloruském domě ve Varšavě a v Kyjevě. „Bělorusové bydlící v Polsku nebo na Ukrajině se zapojují do války na straně ukrajinské armády. Vím také, že vyrážejí na Ukrajinu i z Litvy, kde žije mnoho Bělorusů, kteří museli zemi opustit po roce 2020,” říká Laputská.

Do obrany Kyjeva se zapojil například osmatřicetiletý Vitalij, který na Ukrajinu utekl před lukašenkovskými represemi v roce 2020. V den ruské invaze si sbalil potřebné věci a přidal se k ukrajinským jednotkám územní obrany.

„V prvních dnech války jsem viděl, jak raketa zasáhla obytnou budovu. Byl jsem 200–300 metrů od místa, viděl jsem, jak létají trosky. V tu chvíli mě ani nenapadlo utéct. Šel jsem na místo zjistit, co se stalo – byl tam rozvířený prach a hrůza v očích lidí. Takový je pozdrav od ruského bratra,“ cituje muže server Zerkalo.

O spoluodpovědnosti Bělorusů za válku na Ukrajině podle Veroniky Laputské nemůže být řeč. „Bělorusové se od roku 2020 nacházejí ve stavu vnitřní okupace, režim nedovoluje lidem žádnou občanskou činnost,“ vysvětluje.

Dál jsou sice skupiny, které Lukašenka podporují, není to ale víc než 25 procent lidí. „Přesné průzkumy ale nejsou, je to diktatura. Ta skupina má informace ze státní propagandy a je více na straně Rusů. Ale rozhodná většina je proti válce a soucítí Ukrajincům,“ dodává vědkyně.

Bělorusko má za sebou také víkendové referendum o ústavních změnách upevňujících Lukašenkovu moc. Podle režimní volební komise změny prošly, což krom jiného znamená, že na běloruském území budou moci být rozmístěny jaderné zbraně jiných států, například Ruska.

Laputská načasování hlasování do doby invaze považuje za záměrné. „Lukašenko nemá manévrovací prostor, je finančně i vojensky závislý na Putinovi a jen Putin ho uznává za legitimního prezidenta. Proto ho bude Lukašenko podporovat do samého konce. Dva autokraté nemají jiné východisko než ve svém světě válčit až do konce,“ říká expertka.

Doplňuje, že změnit se to může tehdy, pokud se začnou v Bělorusku a v Rusku vzpírat elity: „Na Lukašenkovi je dál závislá armáda, policie a další složky. V roce 2020 spáchali tolik zla, mučení a tak dál, že teď nemají odvahu opustit tenhle systém, tuhle potápějící se loď.“