Článek
Pouhý týden před invazí na Ukrajinu – v únoru 2022 – ruský diktátor Vladimir Putin kategoricky odmítl, že by plánoval rozpoutat válku. V té době už podél ukrajinských hranic soustředila ruská armáda na 150 tisíc vojáků, ale Putin na obavy Západu, že chystá invazi, reagoval těmito slovy: „Tato vojenská cvičení jsou čistě defenzivní a nejsou hrozbou pro žádnou zemi,“ prohlásil na společné tiskové konferenci s běloruským vládcem Alexanderem Lukašenkem.
Když poté Rusko 24. února zahájilo válku, o níž tvrdošíjně mluvilo jako o „speciální vojenské operaci“, přišly další lži týkající se motivace. Kreml skloňoval „denacifikaci Ukrajiny“. Ruský pokus vykreslit obyvatele sousední země jako nacisty přitom není nijak nový, používala ho už sovětská propaganda během druhé světové války.
Kreml se k tomuto osvědčenému konceptu před pár lety vrátil, aby dehumanizoval Ukrajince a ospravedlnil svůj pokus o ukončení ukrajinské nezávislosti.
Části lží Putin opravdu věří
Nabízí se otázka, zda Putin některým ze svých lží opravdu věří. „Do jisté míry rozhodně. Celá jeho strategie invaze byla například založena na tvrzení, že Ukrajina není skutečná země a že v důsledku toho Ukrajinci neodolají,“ řekl Seznam Zprávám britský analytik a jeden z největších současných expertů na Rusko Mark Galeotti.
Co řekl Putin ruským zákonodárcům
Přečtěte si o Putinově úterním projevu v parlamentu:
Sociální sítě na začátku války zaplavovaly ruské účty fotografiemi praporu Azov s vlajkami s hákovými kříži. Skutečné důkazy, že by ukrajinská armáda byla plná nacistů, ale chyběly. Pravicový extremismus naopak více bují v Rusku, které proti nacistům údajně bojuje. Více o tomto fenoménu jsme psali zde.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dokonce neváhal sáhnout k antisemitskému překrucování historie. Když měl na jaře 2022 odpovědět v Itálii na otázku, jak může být Ukrajina nacistickým státem, když ji vede židovský prezident, odpověděl tvrzením, že i Adolf Hitler „měl židovskou krev“.
V další ze svých lží Vladimir Putin na začátku války tvrdil, že ruská armáda používá na Ukrajině jen profesionální vojáky, kteří mají podepsanou smlouvu s ruskou armádou. Devátého března ale ministerstvo obrany přiznalo, že na Ukrajině bojují i ruští branci:
„Bohužel bylo odhaleno několik skutečností o přítomnosti branců v jednotkách ruských ozbrojených sil, které se účastní speciální vojenské operace na území Ukrajiny. Prakticky všichni tito vojáci už byli staženi na ruské území,“ citovala agentura Interfax mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova.
Někteří z branců už tehdy padli do ukrajinského zajetí.
Ruská propaganda v okupovaných oblastech
Materiály nalezené v Rusy několik měsíců okupovaném Chersonu ukazují, jak fungovala tamní propaganda. Za pomoci letáků i vysílání šířila mimo jiné ruský nacionalismus. Podle experta na oblast v tom nicméně nebyla příliš dobrá.
Další ruské lži následovaly po masakru v Buči, který Kreml připsal ukrajinské armádě. I tuto lež ale rychle vyvrátili svědci z místa, vraždění civilistů vyšetřovalo hned několik štábů novinářů, neziskových organizací a svůj forenzní tým vyslala na místo i francouzská armáda.
Získané důkazy mají v budoucnu posloužit Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu k odsouzení pachatelů válečných zločinů.
Útočnou válku proměnili v antikoloniální boj
Zdá se tedy, že po opakovaných lžích už Putinovi nemůže nikdo věřit. Specialista na Rusko Galeotti s tímto závěrem ale nesouhlasí: „Říkáte, že jim nikdo nevěří, ale to bohužel není pravda. Dokonce i na Západě jsou ti, kteří mu jsou ochotni věřit, a ještě více na globálním Jihu, kde Rusko dosáhlo určitého úspěchu, když přeměnilo tuto útočnou válku v ‚antikoloniální boj‘ proti americkému imperialismu. Hlavní publikum je ale domácí, to jsou ti Rusové, kteří stále přijímají zprávy ze státem kontrolované televize,“ argumentuje Galeotti.
Masakr v Buči změnil přístup k mírovým jednáním
Kyjevské předměstí Buča znovu ovládly ukrajinské síly. A ministerstvo obrany ukázalo, co po sobě zanechala ruská okupační vojska. Do společných hrobů muselo být pohřbeno dohromady téměř 300 civilistů.
Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle úřadu ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“.
Snad nejabsurdnější lež si ruský režim nechal na letošní 18. leden, kdy ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že mezinárodní koalice v čele s USA kráčí ve stopách Napoleona a Hitlera ve snaze zničit Rusko.
„Vedou proti nám válku se stejným cílem: konečným řešením ruské otázky,“ řekl Lavrov v narážce na holokaust.
Evropská unie mu vzápětí vzkázala, že pošlapal vzpomínky na šest milionů zavražděných židů.
Překrucování historie a opakované lhaní jsou světem, v němž žije Vladimir Putin už dlouho. Zjevně není sám, kdo lže, lžím je i pravidelně vystavován: „Myslím, že je jasné, že se mu skutečně stále častěji říká jen to, co chce slyšet, a je to jeho vlastní vina: v průběhu let vytlačil ze svého nejužšího kruhu každého, kdo by mohl zpochybnit jeho názory, a odměňoval ty, kteří mu jako ozvěna opakovali jeho předsudky a domněnky. V důsledku toho je nebezpečně odpojen od reality války, své země a světa,“ myslí si politolog Galeotti.
A podobně situaci, ve které se Putin nachází, před časem okomentovali i další. Například generál H. R. McMaster, který krátce sloužil v administrativě Donalda Trumpa jako poradce pro národní bezpečnost: „Nemyslím, že je to racionální hráč,“ řekl o Putinovi. „Všichni kolem něj mu říkají, co chce slyšet. Žije v bublině,“ citoval ho list The Washington Post.
