Vrtulníky střílely do dětí a ty jen zpívaly. Pouze obrana, hájí se junta

Vojenská junta, která se v Myanmaru, také známém jako Barma, chopila moci v loňském roce, zaútočila na školu v severní části země. Při pátečním útoku vojáci na areál školy stříleli z vrtulníků a zabili nejméně 13 lidí, včetně jedenácti dětí. Podle správkyně školy jde o nejsmrtelnější útok na děti od návratu junty k moci.

Podle místních obyvatel armáda zaútočila na školu, která se nacházela v buddhistickém klášteře ve vesnici Let Yet Kone v centrální oblasti Sagaing, protože se domnívala, že ji jako základnu využívají povstalci z Kačinské armády nezávislosti (PDF).

Zaměstnankyně zničené školy s přezdívkou Mar Mar uvedla, že se snažila dostat studenty do úkrytů, když útok začal. Střílet začaly dva ze čtyř vládních vrtulníků Mi-35, které se nad vesnicí Let Yet Kone vznášely, podle Mar Mar použily kulomety i těžší zbraně. Školu navštěvuje asi 240 žáků.

Mar Mar agentuře AP řekla, že potíže neočekávala. Vrtulníky podle ní nad vesnicí létaly již dříve, aniž by došlo k nějakému incidentu. „Protože studenti neudělali nic špatného, nenapadlo mě, že by po nich mohli brutálně střílet ze samopalů. Ještě hodinu poté, co jsme se ukryli, stříleli do areálu ze vzduchu. Nepřestali ani na minutu. Jediné, co jsme v té době mohli dělat, bylo zpívat buddhistické mantry,“ řekla Mar Mar.

Když letecký útok ustal, vstoupilo podle Mar Mar do areálu kláštera asi 80 vojáků, kteří dál stříleli na budovy. Vojáci pak nařídili všem v areálu, aby vyšli z budov. Dle svých slov Mar Mar viděla asi 30 zraněných studentů.

Také uvedla, že ve škole bylo zabito nejméně šest studentů a také třináctiletý chlapec, který pracoval v rybářství v nedaleké vesnici. V jiné části vesnice podle ní zemřelo nejméně šest dospělých.

Více než 20 lidí, včetně devíti zraněných dětí a tří učitelů, vojáci rovněž odvedli, uvedla. Dva ze zajatých byli obviněni z členství v protivládních silách. Myanmarská prodemokratická stínová vláda obviňuje juntu z „cílených útoků“ na školy a vyzvala k propuštění 20 zadržených studentů a učitelů.

Dětský fond OSN (UNICEF) informoval, že při útoku na školu přišlo o život nejméně 11 dětí a minimálně 15 dětí ze stejné školy se stále pohřešuje. V prohlášení UNICEF vyzval k jejich okamžitému propuštění a dodal: „Školy musí být bezpečné. Děti nesmí být napadány.“

Představitelé vojenské junty uvedli, že se armáda pouze bránila. Na školu prý zaútočila, protože na vrtulníky předtím neznámá skupina střílela zevnitř areálu kláštera, kde se škola nacházela. Armáda také obvinila povstalce, že používají vesničany jako lidské štíty, a uvedla, že v důsledku následné prohlídky byly zabaveny zbraně, včetně 16 ručně vyrobených bomb.

O útoku a smrti studentů informoval také internetový zpravodajský server Myanmar Now a další nezávislá myanmarská média. Dobrovolník z Tabajinu, který pomáhá vysídleným lidem a který si kvůli obavám z vládních represí nepřál být jmenován, pro Myanmar Now uvedl, že těla mrtvých dětí vojáci zpopelnili v nedalekém městečku.

Od konce loňského roku armáda v oblasti provedla nejméně deset leteckých útoků. Při vojenských taženích proti povstaleckým skupinám a prodemokratickým silám v Myanmaru často umírají civilisté, počet zabitých dětí při pátečním útoku je ale zřejmě nejvyšší od loňského února, kdy se vojenská junta při převratu ujala moci, píše agentura AP.

Podle nevládní organizace Save the Children se počet zdokumentovaných útoků na školy v roce 2021 zvýšil na přibližně 190 oproti 10 v předchozím roce. Podle zprávy organizace armáda i povstalci využívají školy po celé zemi jako základny, což narušuje vzdělávání a ohrožuje děti.

Ozbrojená opozice proti úřadům zesílila, když vojenská junta loni svrhla legitimní vládu vůdkyně Aun Schan Su Ťij. Armáda tehdy proti povstalcům tvrdě zakročila. OSN od té doby zdokumentovala 260 útoků na školy a jejich personál.

Asociace pro pomoc politickým vězňům se sídlem v Thajsku, která monitoruje dodržování lidských práv v Myanmaru, uvádí, že od převzetí moci armádou bezpečnostní síly zabily nejméně 2 298 civilistů.

Snahy o dosažení míru v Myanmaru vede Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jehož je země členem. Státy vytvořily takzvaný „pětibodový mírový plán pro Myanmar“, jeho implementace však zatím nebyla úspěšná.

„Do listopadového summitu ASEAN musí vážně přezkoumat, zda je pětibodový mírový plán stále relevantní a zda by neměl být nahrazen něčím lepším,“ řekl podle agentury Reuters malajsijský ministr zahraničí Saifuddin Abdullah.

„Myanmarská junta se v uplynulém roce dopouštěla krutostí a naprosto ignorovala své závazky vůči ASEAN,“ uvedla Elaine Pearsonová, úřadující ředitelka lidskoprávní organizace Human Rights Watch pro Asii. „Země ASEAN, které mají vedoucí postavení – Indonésie, Malajsie a Singapur –, by měly okamžitě změnit svůj kurz a zaměřit se na ochranu práv a svobod lidí, a ne pomáhat juntě, aby se udržela u moci.“

Rada bezpečnosti OSN momentálně projednává rezoluci o Myanmaru vypracovanou Brity. V té stojí požadavek na ukončení veškerého násilí v Myanmaru a výzva k okamžitému zastavení dodávek zbraní do země.

Pokud by tyto požadavky nebyly po případném schválení rezoluce dodržovány, OSN by zvažovala uvalení sankcí. Vyzvala by také myanmarskou juntu, aby propustila všechny politické vězně včetně svržené vůdkyně Aun Schan Su Ťij a realizovala mírový plán sdružení ASEAN.

Rada bezpečnosti OSN je však v otázce Myanmaru dlouhodobě rozpolcená a podle diplomatů by Čína a Rusko zemi pravděpodobně chránily před jakýmikoliv razantními kroky. Aby byla rezoluce Rady bezpečnosti přijata, musí pro ni hlasovat nejméně devět členů a Rusko, Čína, Spojené státy, Francie ani Velká Británie ji nesmí vetovat.