Článek
Zatímco si Ukrajina před týdnem připomněla třetí výročí od začátku plnohodnotné ruské invaze, Spojené státy stupňují tlak na současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby urychleně uspořádal volby, které byly kvůli přetrvávajícímu válečnému stavu odloženy na neurčito.
Na hlasování tlačí hlavně americký prezident Donald Trump, který neváhal Zelenského nazvat „diktátorem bez voleb“. A obvinil ho, že se konání voleb záměrně vyhýbá a že jeho podpora dosahuje sotva čtyř procent (ve skutečnosti podle dat z února dosahuje 57 procent).
„Jak můžeme vyhlásit volby, kterých se nebude moci zúčastnit polovina obyvatel země?“ reagoval Zelenskyj v projevu z 23. února.
Faktem podle serveru The Kyiv Independent nicméně je, že tlak ze strany Washingtonu a intenzivní debaty posledních týdnů odstartovaly na Ukrajině neformální předvolební kampaň.
„Panuje volební horečka. Očekávání konce války vyvolalo očekávání voleb,“ okomentoval politickou situaci v zemi ukrajinský analytik Volodymyr Fesenko.
Tlak z USA i plusové body pro Zelenského
Slova o diktátorovi bez voleb zazněla z úst amerického prezidenta Donalda Trumpa ve slovní přestřelce s Volodymyrem Zelenským, kterou odstartovalo americko-ruské vyjednávání v Rijádu. V souvislosti s ním si totiž ukrajinský prezident povzdechl, že u stolu by měl být zastoupen i Kyjev, který se brání agresi Kremlu.
„Jak můžeme normálně hlasovat, když dnes (na Ukrajinu) zaútočilo 267 dronů?“ reagoval Zelenskyj 23. února na americký tlak ohledně voleb. Připustil nicméně ochotu stáhnout se. „Jsem připraven odstoupit z funkce prezidenta Ukrajiny, pokud to přinese mír. Nebo výměnou za členství v NATO,“ uvedl.
Snaha oslabit soupeře
Kyiv Post za známku zahájení volebního boje považuje i Zelenského rozhodnutí uvalit sankce na svého předchůdce Petra Porošenka, který je jednou z nejvýraznějších figur současné ukrajinské opozice. Ačkoliv prezident tvrdí, že tak učinil z bezpečnostních důvodů, podle mnohých se jedná o ryze politické gesto.
Porošenko v rozhovoru pro server Censor.net z poloviny února vzkázal, že jeho majetek byl obstaven s cílem zabránit mu ve financování předvolební kampaně. Podle něj ukrajinské orgány v tuto chvíli podnikají kroky k tomu, aby mohly uspořádat volby ještě letos. Kyjev ovšem tyto informace popřel.
Exprezident, který stojí v čele opoziční strany Evropská solidarita, prozradil svůj záměr kandidovat v příští volbách už v dubnu loňského roku. Ačkoliv hlavou státu není už od roku 2019, kdy prohrál se Zelenským, dodnes má mnohdy tendenci vystupovat, jako by jím byl, a vyjednávat po vlastní ose. Příkladem může být jeho prosincová cesta do USA, která kopírovala oficiální návštěvu ukrajinské delegace, a Porošenko během ní představil svůj vlastní plán na ukončení války.
Porošenko, jehož ukrajinská tajná služba obvinila z uzavírání dohod, které zemi uvrhly do energetické závislosti na Rusku, má kolem sebe stále malou skupinu oddaných podporovatelů, jeho šance na úspěch ve volbách jsou ovšem velmi omezené, píší ukrajinské média.
Velká část společnosti v Porošenka ztratila důvěru a jeho preference jsou hluboko pod těmi, kterých dosahuje Zelenskyj. „Porošenko pro Zelenského není soupeřem. Bude jedním z významných účastníků nadcházejících voleb, ale Porošenko nemá šanci nad Zelenským zvítězit,“ myslí si analytik Fesenko.
Zelenskyj, pak dlouho nic
Podle Antona Hrušeckého, výkonného ředitele Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KMIC), by mohl Volodymyr Zelenskyj v příštích prezidentských volbách prohrát ze stejného důvodu, díky němuž v roce 2019 triumfoval – očekávání veřejnosti, že „nová síla“ přinese pozitivní změny.
Průzkum provedený mezi listopadem a lednem, který ve spolupráci s KMIC vypracoval projekt Identity and Borders in Flux (IBIF), každopádně ukazuje, že podpora Zelenského mezi Ukrajinci dosahuje zhruba 63 %.
A co se týče potenciálních voleb, mezi politiky by současné hlavě státu dalo hlas 31,7, resp. 41 % Ukrajinců (v závislosti na tom, zda jde o celou populaci, nebo rozhodnuté voliče). Až daleko za ním by skončil jeho někdejší spojenec (a nyní výrazný kritik) Dmytro Razumkov (7,4, resp. devět procent). Zmíněného Porošenka by pak volilo 6,1, resp. osm procent lidí.
Víra v „novou sílu“
Do ringu ale mohou vstoupit i hráči, kteří se aktuálně politicky neangažují, byť se jim přisuzuje nemalý vliv na ukrajinskou společnost.
„Hodně se mluví třeba v souvislosti s případnou prezidentskou volbou o bývalém náčelníku generálního štábu Valeriji Zalužném,“ řekl v neděli Seznam Zprávám Michal Lebduška, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, který se specializuje na Ukrajinu.
Průzkum Centra sociálního monitoringu z loňského listopadu ukázal, že by Zalužnému svůj hlas dalo 27 % Ukrajinců, zatímco Zelenskému jen 16 %. Zda – a jak – s preferencemi zamíchá výše popsaná hádka v Bílém domě, zatím není známo.
Valerij Zalužnyj, který momentálně působí jako ukrajinský velvyslanec v Londýně.
Obránce národa
Zalužného, který v čele ozbrojených složek skončil před rokem po rostoucím napětí mezi ním a Zelenským, podle sociologů společnost stále vnímá jako obránce národa a otcovskou figuru.
Sám velvyslanec v Londýně spekulace o případné kandidatuře nepotvrdil ani nevyvrátil, jak připomněl server Ukrajinska pravda. „Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, vytvořme nejprve podmínky, za kterých bude taková otázka zcela na místě. Věřím, že až tyto podmínky nastanou, budu jako člověk ve státní službě a pracující přímo pro stát připraven na tuto otázku odpovědět,“ vzkázal s tím, že státníci mají nyní „jediný úkol: přežít a zachovat náš stát“.
Podobně se k možnosti konání voleb v dobách války staví i ti nejostřejší kritici ukrajinského prezidenta, včetně Porošenka, bývalé premiérky Julije Tymošenkové či starosty Kyjeva Vitalije Klička, u něhož se také spekulovalo o kandidatuře.
„Volby během války jsou nemožné a amorální, protože naše armáda se jich nebude moci účastnit. A bez nich volby nikdy nebudou legitimní,“ zastala se Tymošenková, která stojí v čele opoziční strany Baťkivščyna, na sociálních sítích Zelenského po tom, co jej Trump nazval diktátorem.
Někdejší premiérka tvrdí, že se Ukrajina už začala chystat na volby. „Politický proces rozhodně započal,“ uvedla již v zářijovém rozhovoru pro The Economist. Tymošenkovou spatřili v USA během jedné z akcí, které doprovázely Trumpovu lednovou inauguraci. Zda dostala oficiální pozvání či zda během návštěvy jednala s americkými představiteli, není jasné.
