Článek
Polsko po nedělních volbách do Sejmu a Senátu i po hlasování v referendu nadále sčítá hlasy.
Státní volební komise k poledni na svém webu hlásí, že jsou sečteny výsledky z 42 procent volebních okrsků. Podle nich vede Právo a spravedlnost (PiS) s 38,41 procenta, Občanská koalice (KO) zaostává s 26,54 procenta. Sama komise ale upozorňuje, že výsledky nejsou reprezentativní, protože převažují malé venkovské okrsky.
Sčítání volebních okrsků v Polsku je pomalé standardně, říká pro Seznam Zprávy analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška. Podle něj bude v následujících hodinách posilovat především Tuskova Občanská koalice.
Pokud by se liberální opozici podařilo sestavit vládu, dá se podle experta na Polsko Lebdušky očekávat především obnovení úsilí dostat se do jádra Evropské unie nebo řešení domácích socioekonomických otázek. Boj by ale mohl převládat o hodnotové směřování země, dodává.
Podle aktuálního sčítání volebních hlasů vede v parlamentních volbách strana PiS. Co z toho zatím vyplývá?
Trend, který vidíme, napovídá, že se výsledky od exit pollů moc lišit nebudou. S přibývajícími hlasy bude sílit opozice, především Občanská koalice, která je silná především ve městech.
Něco podobného jsme viděli i v minulých volbách v roce 2019, kdy postupně posilovala právě tato strana.
V neděli večer se nicméně slavilo ve volebních štábech obou favoritů – vítězství oslavovali ve volebním štábu Práva a spravedlnosti Jarosława Kaczyńského, v Občanské koalici Donalda Tuska zase oslavovali změnu, která v Polsku nastane. Jak si to vysvětlujete?
Ve štábu Práva a spravedlnosti byly oslavy spíše z povinnosti. Strana sice možná zvítězí a skončí na prvním místě, ale bylo vidět, že je to trochu hrané. Navíc jim bylo jasné, že pro ně výsledek příznivě nevypadá.
V případě Občanské koalice Tuska byla radost upřímná. Jak z výsledků, tak ze změny, která evidentně nastane.
Přichází také první zprávy o možném povolebním vyjednávání. Šéf volebního štábu PiS Joachim Brudziński v pondělí ráno potvrdil nedělní informaci, že se pokusí vyjednat vládní koalici s lidovci z Polské lidové strany. Probíhají i nějaká další vyjednávání?
Žádné konkrétní zprávy jsem zatím neviděl. Rétorika je ale směrem k tomu, že tři opoziční strany chtějí koalici a vytvořit vládu, jasná. Tam je to dané.
Pokud jde o lidovce, tak Právo a spravedlnost se z povinnosti o něco pokusit musí. Lidovci jsou jasná volba, protože jde o stranu, která v minulosti dokázala tvořit koalici s kdekým. Je to taková konzervativní venkovská strana, která má k PiS blíže než celý zbytek koalice.
Touha odstavit PiS je nicméně silná, a proto vnímám tyto možné pokusy o (sestavení vlády PiS) jako neúspěšné. Možná jde ale o snahu zasít aspoň trochu neshodu v koalici, protože lidovci jsou součástí Třetí cesty.
Volby minutu po minutě
Sčítání volebních výsledků je pomalé. Několikahodinové zpoždění měly například i noční exit polly. Čím si to vysvětlujete?
Sčítání výsledků je v Polsku pomalé vždycky. Nevnímám to tedy jako překvapení, ale jako standardní situaci.
Máme také první zprávy o tom, co by mohlo možné výsledky voleb rozhodnout. Exit polly OGB uvedly, že největší vliv na rozhodování polských voličů mělo pravděpodobně téma ekonomické situace. Následně také práva žen, bezpečnost a stav právního státu. Proč zrovna tato témata?
Socioekonomická témata jsou obecně ta, která lidi zajímají. Přestože se kampaň v Polsku točila hodně kolem bezpečnosti, lidi stejně nejvíce zajímá ekonomika, inflace nebo ceny pohonných hmot. To jsou témata, se kterými PiS vítězí. Například skutečnost, že dokázali mezi lidi na periferiích dostat víc peněz, to je dělalo tak úspěšnými.
Pokud jde o další témata, tak ta hodně rezonovala v určitých skupinách a měla potenciál mobilizovat voliče, aby šli k urnám. Například ženská práva. Téma evidentně mobilizovalo část ženského lektorátu, který volí jinak než muži.
Jaká je aktuálně v Polsku nálada? Převládá napětí, nebo Poláci věří volebním odhadům?
Nemohu hovořit za Poláky, ale na sociálních sítích je vidět u podporovatelů opozice již teď nadšení. Vnímají to, že jsou v podstatě výsledky voleb jasné i vzhledem k tomu, jak probíhá sčítání hlasů.
Můžeme také vidět změnu v rétorice státní a provládní televize Telewizja Polska (TVP), která se snaží zachránit si tvář, ale to se jí dle mého názoru asi nepovede.
Jaký způsobem?
Už jen tím, že po zveřejnění exit pollů ukázala projev Donalda Tuska a dalších lídrů opozice. To vnímám jako obrovskou změnu, protože TVP se v předvolebním období opozici vyhýbala – nepřenášela žádné televizní vstupy a naopak vládní akce v sebemenším městečku šly vždy živě.
Pokud by se podařilo zvítězit Tuskově Občanské koalici, co by to pro Polsko znamenalo?
Po osmi letech by přišla velká změna. V opozici je po ní totiž velká touha. Byla by tedy tendence dělat některé věci jinak, co se týká například médií nebo soudnictví. Možná by proběhly i pokusy o liberalizaci práva a hodnotových témat.
Je ale otázkou, jak by se to dařilo. I tato možná vláda bude muset koexistovat s prezidentem Andrzejem Dudou, který má silné právo veta. To opozice nedokáže přehlasovat. Bude tedy otázkou, co bude možné prosadit, a myslím si, že bude docházet k velkým kompromisům.
Problémem by tedy mohly být hodnotové otázky, už méně ty socioekonomické.
Jak by se podle vás proměnily zahraniční vztahy Polska s Ukrajinou a Evropskou unií?
Minimálně nebudou tak ostré a nedocházelo by k takovým konfliktům, které předvádí PiS.
Kaczyński v diplomacii moc silný není. Navíc zahraniční politiku podřizuje vnitropolitickým tématům, což právě vytváří konflikty. Například právě ve vztahu s Ukrajinou zdůrazňuje historické spory a podobně v souvislosti s Německem. To si myslím, že by mohlo s vládou Tuska odpadnout.
Kritika by ale například vůči Německu mohla zůstat, protože i opozice nesouhlasí s některými politikami země. Domnívám se ale, že by mohla být snaha být více v jádru Evropské unie a zařadit se do mainstreamu, aby se Polsko stalo silným hráčem.
