Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Irsko, Norsko a Španělsko ve středu oznámily plán formálně uznat Stát Palestina. Oficiálně se tak podle představitelů jednotlivých zemí stane 28. května.
Cílem pravděpodobně koordinovaného kroku je především přispět v otázce izraelsko-palestinského konfliktu k dlouhodobě udržitelnému řešení, které podle mnohých představuje především existenci dvou států.
Izrael oznámení ostře odsoudil s tím, že jde o podporu terorismu. Šéf jeho diplomacie připomněl brutální útok Hamásu z loňského října a uvedl, že si předvolá velvyslance států.
Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na klíčové otázky, které se s oznámením vážou.
Proč zrovna Španělsko, Irsko a Norsko?
„Jsou to státy dlouhodobě kritické vůči izraelským politikám směřovaným na Palestince, okupaci nebo například výstavbě osad,“ říká pro Seznam Zprávy Jakub Záhora z pražského Centra pro výzkum míru na IMS FSV UK.
„V kontextu dlouhodobých politik ale o šokující rozhodnutí nejde. Je to snaha dospět k politickému řešení jinou cestou… Jde o vyjádření nespokojenosti s politikami Izraele a snahu nastartovat politický proces s ohledem na sliby staré už 30 let,“ pokračuje.
Na poli Evropské unie patří právě Španělsko a Irsko mezi nejhlasitější zastánce práv Palestinců. Obě země například hlasovaly pro přijetí rezoluce vyzývající k příměří na Blízkém východě.
Hledat kořeny španělského postoje vůči Palestincům není jednoduché, jak Seznam Zprávám už před časem vysvětloval Jan Daniel z Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty UK. „Myslím, že rozhodnutí vychází z podoby současné španělské vlády, ale i z toho, že Španělsko vždycky chtělo hrát silnou roli ve Středomoří a má dlouhodobý vztah s palestinskou samosprávou,“ podotkl.
Dále připomněl, že Madrid hrál v minulosti roli v mírových jednáních a i nyní se snaží být jakýmsi prostředníkem, který akcentuje pohled obou znepřátelených stran.
O humanitární krizi v Gaze
Příběhy dětí, které umírají na podvýživu
Svědectví českého lékárníka, jenž strávil měsíc v Gaze
Práva Palestinců dlouhodobě akcentuje také Irsko. „U Irska hraje poměrně silnou roli, z toho, co víme, vlastní historická zkušenost s britským kolonialismem a útlakem ze strany Velké Británie. V irské veřejné debatě se propojuje palestinský boj a boj Irů za nezávislost na Británii,“ vysvětlil dále Daniel.
Během studené války podle něj tato vazba nabrala i podobu tajných vztahů mezi Irskou republikánskou armádou a Organizací za osvobození Palestiny. Zdůraznil, že Irsko má zároveň silnou pacifistickou tradici.
I v případě Norska jde podle Jakuba Záhory o symbolické gesto. Roli ale může hrát rovněž skutečnost, že právě v Oslu před 30 lety vznikl v rámci mírových dohod palestinský stát.
Válka mezi Izraelem a Hamásem v datech
Výběr hlavních událostí kolem bojů mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, které loni 7. října zaútočilo na Izrael (izraelská armáda dnes zahájila evakuaci části Rafahu na jihu Pásma Gazy; Hamás podle médií přistoupil na návrh dohody o příměří):
2023:
7. října – Hamás, který vládne v Pásmu Gazy od roku 2007 a neuznává existenci Izraele, ráno zaútočil na jihu Izraele pomocí raket, podnikl ale i pozemní útok a pokusil se o výsadek z moře. Palestinští radikálové zabíjeli izraelské civilisty i vojáky, další unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Ozbrojenci Hamásu povraždili podle izraelských zdrojů asi 1200 lidí, včetně kojenců, žen a starých lidí (z toho bylo na 300 izraelských vojáků a asi 200 cizinců). Jednalo se o největší hromadnou vraždu Židů od holokaustu. Symbolem teroru Hamásu se stal útok na hudební festival, kde zemřelo na 360 lidí. Uneseno bylo na 250 osob, kromě Izraelců i cizinci.
– Izrael odpověděl téhož dne bombardováním Pásma Gazy. Izraelská vláda o den později vyhlásila válečný stav a 9. října bylo do izraelské armády povoláno na 300 000 záložníků (největší odvod v historii země) a byla oznámena totální blokáda Pásma Gazy.
O jak významný krok se jedná?
Podle experta Záhory se zásadní změna čekat nedá. „Určitě to nebude mít dopad na válku v Gaze ani na dění na Západním břehu Jordánu. Jde sice o symbolické gesto, ale na Valném shromáždění OSN proběhlo hlasování o tom, že by se Palestina měla stát členským státem, a většina států pro to hlasovala. Nejde tedy o blesk z čistého nebe,“ říká.
Pro palestinskou samosprávu to pak může mít i hmatatelnější dopady. „Vztahy s těmi zeměmi se povýší, jak z mezinárodně-právního hlediska, tak diplomatického. Je to také především uznání, že palestinské snahy o samostatnost jsou vnímány jako legitimní a nutné.“
Stát Palestina a OSN
- Podle nedávno zveřejněné zprávy Organizace spojených národů uznalo Stát Palestina nejméně 140 zemí. Patří mezi ně členové skupiny 22 arabských zemí v OSN, Organizace islámské spolupráce (57 zemí) a Hnutí nezúčastněných zemí, které má 120 členů, píše britská BBC.
- Dosud jedinou zemí Evropské unie, která uznala palestinskou státnost jako členská země, bylo Švédsko. Některé tak učinily ještě před vstupem do EU.
- Česko palestinský stát neuznává. A to i navzdory skutečnosti, že „nezávislý palestinský stát“ uznalo v listopadu 1988 bývalé Československo, uvádí agentura ČTK.
Co se bude dít dál?
Podle zpravodajského serveru Euronews by se k podobnému kroku mohly v následujících týdnech uchýlit také další členské státy sedmadvacítky – Slovinsko a Malta. Podobně jako Španělsko, Irsko a Norsko, i tyto státy uvádějí, že jako nejzásadnější vnímají především ustanovit v regionu mír.
Obě členské země navíc v březnu podepsaly společné prohlášení, že jsou se španělskými a irskými protějšky připraveny uznat Palestinu v rámci summitu v Bruselu.
Že se přidají další členové EU, se domnívá i Jakub Záhora. Podle něj se také dají čekat další debaty na úrovni EU. „Snahy uznat Palestinu přicházejí z většiny světa, a kdyby mezinárodní systém fungoval demokraticky, už je dávno uznaná. Neděje se tak ale kvůli vetování ze strany USA,“ poznamenává.
Situace je podle něj neudržitelná a za uplynulých 30 let se nikam neposunula. „Teď je s ohledem na rozsah devastace potřeba v rámci možností udělat aspoň něco.“
Jak reagoval Izrael?
Tamní ministr zahraničí Israel Katz se nechal slyšet, že rozhodnutí je vzkazem Palestincům a světu, že „se terorismus vyplácí“. Dále řekl, že uznání palestinského státu povede k „dalšímu terorismu, nestabilitě v regionu a ohrozí jakékoliv vyhlídky na mír“. Kroky států také považuje za „nespravedlivé vůči památce obětem 7. října“.
„Historie si bude pamatovat, že Španělsko, Norsko a Irsko se rozhodly udělit zlatou medaili vrahům a násilníkům z Hamásu, kteří znásilňovali dospívající dívky a upalovali děti,“ narážel na krveprolití, kdy teroristé z Hamásu zavraždili na 1200 lidí a stovky dalších odvlekli do zajetí v Pásmu Gazy.
Velvyslanci trojice evropských zemí podle Katze budou předvoláni. Součástí setkání pak bude i promítání videozáznamu únosu izraelských vojákyň ze 7. října, dodal ministr.
Jak bude soud rozhodovat o tom, jestli Izrael páchá v Gaze genocidu?
Margaret Satterthwaiteová v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že genocidní prohlášení izraelských představitelů jsou pro Mezinárodní soudní dvůr relevantní. JAR i Izrael podle ní v Haagu předložily „velmi přesvědčivé argumenty“.
Co zaznělo od Palestinců?
Ministerstvo zahraničí palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu uvedlo, že rozhodnutí vítá. „Tímto významným krokem Španělsko, Norsko a Irsko znovu prokázaly svůj neochvějný závazek vůči dvoustátnímu řešení a zajištění dlouho očekávané spravedlnosti pro palestinský lid,“ stojí v prohlášení.
Vyjádření poskytlo také hnutí Hamás, podle něhož jde o „statečný odpor“ palestinského lidu. Podle experta Záhory se od politického vedení hnutí Hamás dá čekat, že rozhodnutí evropských zemí využije v rámci své propagandy.
Co Česko?
Praha dlouhodobě stojí na straně židovského státu. „K uznání palestinského státu ze strany ČR zatím nedošlo a tento krok v současné době nechystáme. Koncepce dvoustátního řešení, tedy izraelského a palestinského státu žijících v míru vedle sebe, je určitě dobrý cíl. K tomu se však dá dospět jen jednáním a vzájemným uznáním obou stran,“ uvedl pro Seznam Zprávy premiér Petr Fiala (ODS) prostřednictvím mluvčí vlády Lucie Ješátkové.
Obdobně reagovalo také Ministerstvo zahraničních věcí vedené Janem Lipavským (Piráti). „Je na každé zemi, koho uzná, či neuzná. Do toho rozhodně česká diplomacie mluvit nebude. Na českém postoji se nic nemění,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv mluvčí resortu Daniel Drake.
„Česko v souladu s Koncepcí zahraniční politiky ČR podporuje cíle blízkovýchodního mírového procesu směřujícího k uspořádání ve formě dvou samostatných států. tj. Státu Izrael a budoucího palestinského státu. Partnerem Česka je Palestinská národní správa,“ dodal.
