Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V neděli zhruba půl milionu lidí v ulicích, v pondělí generální stávka.
Izrael zažívá v těchto hodinách a dnech masivní protesty, při nichž statisíce lidí žádají dohodu vedoucí k propuštění rukojmích Hamásu. Teroristé zadržují od 7. října ještě zhruba stovku rukojmích, z nichž třetina je už po smrti.
Centrem protestů byl v neděli i pondělí Tel Aviv. Tisíce lidí blokovaly hlavní křižovatky, ochromeno zůstalo i Ben Gurionovo letiště. Jak informoval server Ynetnews, pouze sedm letů do USA dostalo od stávkujících výjimku a bylo odbaveno.
Podle šéfů odborářského svazu Histadrut bude stávka trvat až do šesté hodiny večerní, soud nicméně rozhodl, že musí skončit do 14:30 a odboráři toto rozhodnutí přijali.
Poslední šance na dohodu
Rozhodnutí ke generální stávce předcházel nález šesti zavražděných izraelských rukojmích. Armáda je objevila v sobotu a pitva ukázala, že je teroristé z Hamásu zblízka zastřelili během posledních dvou až tří dnů.
Mezi oběťmi byl i 23letý Hersh Goldberg-Polin, mladík s izraelským a americkým pasem, jehož rodiče nedávno vystoupili s emotivním poselstvím na nominačním kongresu americké Demokratické strany.
Policie použila i „skunk water“
Izraelská policie nasadila při rozhánění protivládních demonstrací i tzv. skunk water. Tuto zbraň používají vedle slzného plynu a gumových projektilů izraelské pořádkové jednotky proti Palestincům.
Vynález firmy Odortec je odporně páchnoucí tekutina, která způsobuje intenzivní nevolnost, zvracení a vyrážku na kůži. Nyní ji vláda Benjamina Netanjahua použila i proti občanům Izraele - včetně příbuzných obětí masakru ze 7. října.
Deník The Washington Post s odvoláním na nejmenovaného představitele administrativy prezidenta Joea Bidena napsal, že Američané pracují na konečném návrhu o příměří a propuštění rukojmích ve stylu „ber, nebo nech být“.
Po nalezení zavražděných rukojmích také administrativa uspořádala online setkání s rodinami sedmi zbývajících amerických rukojmích. Zúčastnili se ho poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a americký zmocněnec pro Blízký východ Brett McGurk. „Sullivan řekl rodinám, že příštích několik dní bude rozhodujících v úsilí o osvobození zbývajících 101 rukojmích,“ uvedly rodiny rukojmích ve společném prohlášení.
Poslední dva návrhy na příměří sice hnutí Hamás odmítlo, řada expertů i politiků je ale přesvědčena, že vláda premiéra Benjamina Netanjahua mohla pro dosažení dohody udělat mnohem více. Spor o podmínky dohody ostatně probíhá i přímo v kabinetu – posledním kontroverzním bodem je izraelský požadavek na kontrolu nad silnicí Philadelphi, která odděluje Pásmo Gazy od Egypta.
Dvoustátní řešení nechce ani Hamás, ani naše vláda
Přečtěte si rozhovor s Izraelcem, jehož 79letý strýc je i více než půl roku stále zajatcem teroristického hnutí Hamás:
Zatímco Netanjahu a jeho krajně pravicoví spojenci trvají na tom, že jediným způsobem, jak osvobodit rukojmí, je vyvíjet vojenský tlak na Hamás, odpůrci této taktiky poukazují na to, že za 11 měsíců války se takto podařilo osvobodit pouze osm rukojmích.
Teroristé nezměnili své smýšlení ani po atentátu na šéfa hnutí Ismaíla Haníju nebo po zabití vůdce vojenského křídla Hamásu Muhammada Dajfa. Protestující v ulicích i opoziční politici jsou naopak přesvědčeni, že teroristé pozabíjejí i další zajaté Izraelce ve chvíli, kdy se k nim budou blížit vojáci. Víkendový nález těl jim dává za pravdu.
„Netanjahu zpečetil osud rukojmích“
„Byli to teroristé z Hamásu, kdo stiskl spoušť, ale byl to Netanjahu, kdo zpečetil jejich osud. Premiér se rád považuje za pana Bezpečnost, ale do dějin se zapíše jako pan Smrt a pan Opuštění, napsaný krví rukojmích,“ napsal ve svém pondělním úvodníku liberální list Haarec.
O odpovědnosti premiéra za smrt šesti rukojmích mluvil i opoziční lídr Jair Lapid. Ministr pro bytovou výstavbu Jicchak Goldknopf na to reagoval slovy, že ti, kteří nazývají Netanjahua vrahem, by měli jít do vězení. „Lapidovi nelze odpustit, když říká, že Netanjahu je zodpovědný za vraždu unesených,“ řekl.
Další z ministrů označovali pondělní stávku za ilegální a požadovali soudní proces s jejími organizátory.
Když svolal ve čtvrtek Netanjahu bezpečnostní kabinet k hlasování o výše zmíněné vojenské kontrole nad pruhem země mezi Gazou a Egyptem, hlasoval proti tomuto požadavku komplikujícímu dohodu pouze ministr obrany Joav Gallant. Ministr argumentoval tím, že nový izraelský požadavek dohodu znemožní. „Důležité je, že s tím Hamás nebude souhlasit, takže nedojde k dohodě a nebudou propuštěni žádní rukojmí,“ řekl Gallant ministrům.
Stanovisko podporují i náčelník generálního štábu armády Herzi Halevi a šéf Mosadu David Barnea. Oba jsou přesvědčeni, že armáda je schopná silnici Philadelphi po uplynutí šestitýdenního příměří opět ovládnout.
Gallant se pak podle televizní stanice Channel 12, která se dostala k přepisu ministerské schůzky, obrátil na Netanjahua s dotazem, zda preferuje životy 30 rukojmích, které by měl Hamás podle návrhu propustit, nebo kontrou nad silnicí. „Trvám na Philadelphii. Pouze razantní jednání donutí Sinvára (Jahjá Sinvára, šéfa Hamásu, pozn. red.) ustoupit,“ odpověděl Netanjahu.
„Premiér si může dělat, co chce,“ odporoval osamocenému Gallantovi ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer. „Byla to nejintenzivnější hádka mezi Gallantem a Netanjahuem, co pamatuji. Premiér Gallanta úplně izoloval,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z účastníků hlasování.
Netanjahu už přitom v minulosti Gallanta jednou odvolal, když se ministr postavil proti Likudem prosazované a kontroverzní justiční reformě. Po tlaku veřejnosti si ale svůj krok rozmyslel a ministr se do vlády vrátil.
Komu naopak výsledek čtvrtečního hlasování vyhovuje, je extremistický ministr veřejné bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Ten v projevu před členy pravicového fóra Gvura Forum (Fórum hrdinství) podle serveru The Times of Israel prohlásil, že „využívá svou moc ve vládě, aby zabránil neuvážené dohodě“.