Vojenská pomoc za vzácné kovy je ztrátou pro Ukrajinu i USA, míní expert

Ukrajinské zdroje vzácných surovin se v posledních dnech dostaly do popředí světového zájmu.

Americký prezident Donald Trump minulé pondělí vzkázal, že chce od Ukrajiny výměnou za vojenskou podporu přístup k rozsáhlým zásobám průmyslových nerostů a energeticky důležitých prvků. O pár dní později přišel s konkrétním požadavkem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ za pomoc napadené zemi si řekl o vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč).

„Američané pomohli nejvíce, a proto by měli získat nejvíce,“ vzkázal v pátečním rozhovoru pro agenturu Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a na návrh Washingtonu kývl.

Dohoda o výměně nerostných surovin za vojenskou pomoc by mohla padnout už tento víkend, kdy se šedesátka světových lídrů setká na každoroční bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Zelenskyj po středeční schůzce s americkým ministrem financí Scottem Bessentem prozradil, že Spojené státy předložily návrh dohody. Server RBK-Ukrajina a agentura Reuters pak v pátek s odvoláním na vyjádření členů ukrajinské delegace napsaly, že Kyjev dokončil práci na návrhu a předal jej Spojeným státům k posouzení.

Uzavřít dohodu by mohl Zelenskyj během schůzky s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, která se odehraje v pátek navečer.

Jak by mohla finální dohoda vypadat a jakých surovin by se týkala, zůstává v tuto chvíli otázkou. Podle amerického experta na ekologickou bezpečnost Roda Schoonovera je ovšem jakákoliv dohoda, která USA podmiňují vojenskou pomoc přístupem k cenným surovinám, od podstaty špatná a nevýhodná nejen pro Kyjev, ale i pro Washington.

„(Dohoda) podkopává suverenitu Ukrajiny a její dlouhodobé hospodářské oživení a zároveň krátkozrace omezuje podporu USA na transakční výměnu, nikoli na strategickou investici do demokracie a stability,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Schoonover, který působí na americké Georgetown University a je zakladatelem Ecological Futures Group.

Připomíná, že Spojené státy byly v minulosti schopné vytvořit „aliance založené na společných bezpečnostních zájmech, jejichž návratnost je mnohem vyšší než peněžní hodnota těchto vkladů“.

Ukrajinská média připomínají, že s návrhem přišel sám Kyjev a byl součástí „plánu vítězství“, se kterým Zelenskyj seznámil Trumpa ještě předtím, než se znovu stal prezidentem.

Zelenskyj v rámci něj slíbil, že každé zemi, která Kyjevu pomůže, se investice vrátí. Připomněl tehdy, že Ukrajina oplývá bohatými přírodními zdroji, které představují „životně důležité kovy v hodnotě bilionů amerických dolarů“. Experti ovšem varují, že skutečná hodnota je těžko odhadnutelná, jelikož některá ložiska jsou v tuto chvíli nepřístupná.

Do jaké míry byl návrh Kyjeva ovlivněn strachem, že bez nabídky protislužby přijde Ukrajina za Trumpovy vlády o americkou pomoc, zůstává otázkou.

Ukrajina se pyšní bohatými zásobami lithia, urania a titania, které jsou zásadní pro výrobu celé řady produktů, včetně motorů elektrických aut či větrných turbín. Je proto důležitá pro Spojené státy i EU, které se snaží snížit závislost na Číně a jejich rozsáhlých zásobách.

Server Deutsche Welle upozorňuje, že Čína ve světě drží lví podíl industriálně využívaných vzácných surovin. Podle nedávné zprávy Světového ekonomického fóra pokrývá přibližně 40 % potřeb EU v oblasti těchto zdrojů. Mezi další klíčové dodavatele patří Austrálie, Jihoafrická republika, Kanada a Brazílie.

Podle Schoonovera mohou ukrajinské zdroje v tomto ohledu sehrát pozitivní roli. Jejich efekt je ale do značné míry omezený. „Čína je nejen významným těžařem vzácných zemin, ale také světovým lídrem v oblasti zpracování a rafinace,“ vysvětluje.

Experti NATO poznamenali, že „strategický význam ukrajinských kritických materiálů nelze přeceňovat“.

Ukrajina by se podle nich mohla stát klíčovým dodavatelem cenných kovů a průmyslových nerostů. Kromě lithia i titania, beryllia, manganu, gallia, uranu, zirkonia, grafitu, apatitu, fluoritu a niklu. Tyto rozsáhlé zásoby by podle nich mohly „významně přispět ke globálnímu dodavatelskému řetězci mnoha, ne-li všech“ významných průmyslových odvětví.

Jednou z ostře sledovaných surovin je lithium, které hraje klíčovou roli ve snížení závislosti Západu na fosilních palivech a může usnadnit přechod evropského kontinentu na zelenou energii.

Lithium, kterému se přezdívá též „bílé zlato“, je důležitým materiálem na výrobu baterií, které se využívají ve smartphonech, laptopech i elektrických vozidlech. Používá se i k výrobě žáruvzdorného skla nebo keramiky.

Ukrajina by se díky svým značným zásobám a geografickou blízkostí mohla stát pro Evropu perspektivním partnerem.

„Přírodní zdroje každé země mohou nabízet strategické příležitosti, ale pouze pokud je lze rozvíjet, zpracovávat a integrovat do globálních dodavatelských řetězců za konkurenceschopné ceny,“ vysvětluje Schoonover s tím, že válka v podstatě zastavila jakýkoli pokrok ve využívání ukrajinských rezerv.

Naleziště lithia jsou navíc v neustálém ohrožení ruskou okupací. Boje s nepřátelskými jednotkami se v lednu přiblížily k ložiskům Ševčenkovské v Doněcké oblasti, které obsahují okolo 90 % celkových zásob suroviny v zemi. Informace o tom, zda se ruským silám podařilo ložiska ovládnout, se různí.

Po tom, co Rusko v roce 2022 odstartovalo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, získalo pod kontrolu cenná ložiska lithia Kruta Balka v Záporožské oblasti. Zbylá dvě klíčová naleziště lithia –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Polochivske a Dobra Block –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ leží dále od frontové linie a nadále zůstávají v rukou Kyjeva.

Stanice Rádio Svobodná Evropa s odkazem na experty podotýká, že ačkoliv Rusko samo disponuje významnými zásobami vzácných kovů, právě nerostné bohatství, které se na Ukrajině nachází, je jedním z důvodů, proč je pro Moskvu toto území tolik důležité.

Experti varují, že zabrání ložisek lithia Ruskem by zabrzdilo ukrajinský hospodářský rozvoj. Negativní dopad by mohlo mít i na evropskou energetickou nezávislost.

Ukrajina má jedny z největších zásob lithia v Evropě. Z geologických průzkumů vyplývá, že země disponuje zhruba půl milionem tun nezpracovaného lithia a je na páté příčce, za Německem, Českou republikou, Srbskem a Ruskem.

„Evropa je již nyní velmi závislá na zahraničních zdrojích lithia, neboť zhruba 97 % dováží z Austrálie, Chile a Číny. Tato závislost představuje pro Evropu nespornou strategickou zranitelnost ve světle téměř jistého nárůstu poptávky po lithiu, který je způsoben ambicemi regionu v oblasti ekologické transformace,“ vysvětluje Schoonover, proč je důležité, aby zásoby lithia nepadly do rukou Ruska.

Upozorňuje ovšem, že přínos Ukrajiny nelze přeceňovat. „K rozvoji ložisk na Ukrajině nebo v Srbsku nedojde ze dne na den a některé státy raději vyvážejí lithium do jiných zemí kvůli ekologické zátěži při jeho zpracování,“ shrnuje.