Článek
V Bělorusku ve čtvrtek začalo desetidenní vojenské cvičení ruské a běloruské armády. Západní země jejich počínání kritizují, Bílý dům mluví o „eskalační“ akci, píše server BBC.
„Dne 10. února začala na kombinovaných vojenských cvičištích ozbrojených sil Běloruské republiky druhá etapa prověřování sil reakce svazového státu v rámci společného cvičení Spojenecké odhodlání 2022,“ cituje ruská agentura RIA Novosti prohlášení ruského ministerstva.
Podle Spojených států cvičení vyvolá jen další napětí při jednáních o krizi na Ukrajině. Rusko opakovaně popírá, že by se chystalo vtrhnout na Ukrajinu, u jejích hranic však shromažďuje desetitisíce vojáků a vojenskou techniku. Podle USA a dalších západních zemí může Rusko zaútočit každým dnem.
Rusko přesunulo do Běloruska 30 000 vojáků, dva prapory protiletadlových systémů S-400 a několik stíhaček. Satelitní snímky ukazují, že většina techniky byla přesunuta do oblastí v blízkosti ukrajinských hranic, upozorňuje deník The Guardian s tím, že cvičení představují novou frontu pro případný ruský útok na Ukrajinu.
Manévry se konají v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou – členskými státy NATO – a také u jižních hranic s Ukrajinou. V rámci první etapy cvičení, která již skončila, vojáci trénovali ochranu důležitých státních a vojenských objektů nebo obranu vzdušných hranic. Do cvičení jsou podle agentur zapojena i čtyři vojenská letiště v Bělorusku.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina. Když v roce 2020 v Bělorusku vypukly protesty, většina západních zemí uvalila na zemi sankce a odmítla uznat výsledky voleb, které měly být zfalšovány ve prospěch dlouholetého vůdce. Od Putina se mu ovšem dostalo podpory.
Současná cvičení ukazují, že běloruský režim souhlasí s Putinovou politikou vůči Ukrajině. V roce 2014 přitom Lukašenko odmítl uznat anektovaný Krym za ruské území a sliboval podporu ukrajinským lídrům, nejdříve Porošenkovi, pak i Zelenskému.
Obavy narůstají, diplomatické řešení je stále ve hře
Mluvčí Kremlu označil čtvrtkem začínající cvičení za závažná. Důvodem jsou podle něj „bezprecedentní hrozby“, kterým Rusko i Bělorusko v současné době čelí.
Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov ovšem ve středu pro stanici BBC uvedl, že Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny. Vojáci se po skončení cvičení vrátí na své stálé základny, dodal Čižov.
Také ruský prezident v tomto týdnu francouzskému prezidentovi Emmanueli Macronovi několikrát slíbil, že ruští vojáci Bělorusko 20. února opustí. Spojenectví Běloruska a Ruska ale nadále vzbuzuje obavy.
„Lukašenko se nebude moci ubránit tomu, poskytnout běloruské území Rusku k jakýmkoliv účelům, ať už jde o pochodování, využívaní běloruských vojenských zařízení, leteckých základen a možná i systémů protivzdušné obrany,“ domnívá se běloruský politický analytik Artyom Shraibman.
Obavy vyjádřil také Bílý dům. „Když se podíváme na přípravu těchto vojenských cvičení, opět to vidíme spíše jako eskalační, nikoli deeskalační akci,“ uvedla jeho mluvčí Jen Psakiová.
Do popředí diplomatických snah o utišení nynější krize se tento týden dostali evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten v posledních dnech navštívil Moskvu, Kyjev a Berlín.
Francouzský prezident Macron ohlásil, že jednání o konfliktu na Ukrajině budou znovu pokračovat už ve čtvrtek. Vedle Německa a Francie se jich zúčastní Rusko i Ukrajina.
Při pondělním jednání v Rusku Macron podle svých slov dostal ujištění od prezidenta Vladimira Putina, že Moskva nebude přispívat k vyostření situace. Kreml oponoval, že žádnou takovou záruku neposkytl.
Macron zároveň uvedl, že se ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj i Putin zavázali dodržovat minské dohody z let 2014 a 2015, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině. Po jednání s oběma prezidenty Macron řekl, že „od nynějška existuje možnost, jak pokročit v jednáních“ o míru.
