Článek
Po dvouletém válčení s Ruskem ukrajinské bojové řady prořídly. Tamní armáda tak vítá zocelené bojovníky z Kolumbie, kteří posilují řady dobrovolníků z různých koutů světa, napsala agentura AP.
Kolumbijská armáda bojuje desetiletí s drogovými kartely a povstalci, což z jejích vojáků činí jedny nejzkušenějších na světě. Kolumbie, která disponuje 250 tisíci vojáků, má druhou největší armádu v Latinské Americe hned po Brazílii. Každý rok pak kolumbijskou armádu opouští víc než 10 tisíc vojáků. Stovky z nich pak míří bojovat na Ukrajinu, kde mnozí berou i čtyřikrát více než v Kolumbii.
„Kolumbie má velkou armádu s velmi dobře trénovanými vojáky, ale jejich platy nejsou tak velké ve srovnání s armádami v jiných zemích,“ popsal Andrés Macías z univerzity v Bogotě. Héctor Bernal, bývalý vojenský zdravotník, který vede středisko taktické medicíny u Bogoty, řekl, že v posledních osmi měsících zaučoval více než 20 Kolumbijců, kteří se chystali jít bojovat na Ukrajinu. „Nejsou to dobrovolníci, kteří chtějí bojovat za nějaký národ, jejich motivace je finanční,“ míní Bernal.
Zatímco generálové v Kolumbii mají plat včetně bonusů a prémií kolem 6000 dolarů měsíčně – zhruba 140 tisíc korun – stejně jako ministři, řadoví vojáci mají mnohem méně. Desátníci v Kolumbii dostávají základní plat kolem 400 dolarů měsíčně, což odpovídá necelým 9,5 tisíce korun. Zkušení seržanti si pak mohou vydělat až 900 dolarů – zhruba 21 tisíc korun.
Na Ukrajině má ale každý příslušník ozbrojených sil, bez ohledu na státní občanství, nárok na měsíční plat až 3300 dolarů – což je přibližně 77 tisíc korun. Výše výdělku se odvíjí od hodnosti a typu služby. Pokud jsou zraněni, mají nárok až na 28 660 dolarů – necelých 700 tisíc korun – podle závažnosti zranění. Když padnou v boji, jejich rodinám náleží odškodné ve výši 400 tisíc dolarů, což je asi 9,2 milionu korun. Pokud se vojákům ve válce stane něco vážného, jejich rodiny se to ale jen těžko dozvědí.
Ukrajina se chystá na mobilizaci
Pokud chce Kyjev nadále odolávat ruské agresi, musí zahájit rozsáhlou mobilizaci. Ukrajinští politici to vědí, k chystanému zákonu se ale příliš nehlásí. „Uvědomují si, že není příliš populární,“ uvádí pro SZ ukrajinská novinářka.
Například Diego Espitia ztratil kontakt se svým bratrancem Oscarem Trianou, který se k ukrajinské armádě připojil loni v srpnu. Šest týdnů nato o sobě vysloužilý voják Triana přestal dávat zprávy. Jelikož v Bogotě není ukrajinská ambasáda, Trianova rodina shání informace přes ukrajinskou ambasádu v Peru či kolumbijský konzulát v Polsku, odkud se Triana dostal na Ukrajinu. Nikdo ale neodpověděl.
„Chceme, aby nám úřady v obou zemích poskytly informace o tom, co se stalo, aby odpověděly na naše e-maily,“ řekl Espitia. Dodal, že neví, co přimělo jeho třiačtyřicetiletého bratrance jít bojovat na Ukrajinu. V kolumbijské armádě strávil více než 20 let a odejít z ní bylo pro něj „psychicky těžké“. „Možná to udělal kvůli penězům nebo proto, že potřeboval adrenalin z boje,“ řekl Espitia.
