Vojáci UNIFIL s Hizballáhem bojovat nemůžou, podléhají Radě bezpečnosti

„Mírové síly a prostory OSN nikdy nesmí být cílem útoku,“ usnesla se v pondělí Rada bezpečnosti (RB) a jednomyslně podpořila jednotky UNIFIL rozmístěné na jihu Libanonu. Ty se v posledních dnech staly hned několikrát terčem útoků izraelské armády.

Prohlášení, na němž se shodlo všech 15 členů RB, vyzývá k respektování bezpečnosti mírových jednotek a také k implementaci rezoluce číslo 1701, která byla přijata v roce 2006 s cílem udržet mír v hraničním pásmu mezi Izraelem a Libanonem.

Spojené národy upřesnily, že od začátku izraelské pozemní operace v Libanonu byly jednotky UNIFIL zasaženy celkem dvacetkrát. V některých případech šlo o přímou palbu proti nim, v neděli pak dva izraelské tanky prorazily bránu jedné ze základen mírové mise.

„Při těchto incidentech bylo zraněno pět příslušníků mírových sil, včetně jednoho, kterého trefila kulka,“ citovala agentura Reuters mluvčího OSN Stephana Dujarrice. „Zdroj té střelby musí UNIFIL ještě potvrdit,“ dodal.

Náměstek generálního tajemníka OSN pro mírové mise Jean-Pierre Lacroix pak potvrdil, že jednotky se stahovat nebudou. Právě s tímto požadavkem přišel izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v prohlášení adresovaném generálnímu tajemníkovi světové organizace Antóniu Guterresovi vzkázal, že „nastal čas, aby se jednotky UNIFIL stáhly“.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí zdůraznil, že síly UNIFIL spadají pod Radu bezpečnosti OSN.

„Chci všem připomenout, že to není generální tajemník OSN, kdo rozhoduje o tom, zda tato mise zůstane, nebo nezůstane. Je to Rada bezpečnosti, kdo musí přijmout taková rozhodnutí. Přestaňte obviňovat Guterrese, protože toto rozhodnutí přijímá Rada bezpečnosti, ne on osobně,“ připomněl Netanjahuovi, jak funguje světová organizace, jejímž je Izrael členem.

Na pondělním zasedání unijních ministrů zahraničí pak nejčastěji padaly o izraelském postupu v Libanonu výrazy jako „nepřijatelný“. A to i od rakouského ministra Alexandera Schallenberga, tedy politika jedné z nejvíce proizraelských zemí v EU.

„Útoky, které jsme v posledních dnech viděli na modré přilby UNIFIL, jsou prostě nepřijatelné; žádáme všechny strany, aby respektovaly mandát OSN. Nejsme diváci, máme 120 vojáků na základnách. Jsme velmi znepokojeni a volali jsme do Izraele, abychom jasně vysvětlili naši pozici: nestahují se, budou pokračovat ve své misi a očekáváme, že všechny strany zajistí jejich bezpečnost,“ dodal ministr citovaný agenturou ANSA.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský později dementoval zprávy německé agentury DPA, že Česko blokovalo přijetí společného stanoviska kritického k Izraeli. Lipavský tvrdil, že schválení trvalo déle, protože text nebyl dobře připraven.

Kromě diskuze o tom, kdo mírové síly může a nemůže odvolávat, se v Česku objevila i kritika za jejich nečinnost. To, co mohou v Libanonu dělat, jim ale striktně určuje mandát daný Radou bezpečnosti. A ten v žádném případě neopravňuje modré přilby k boji s libanonským hnutím Hizballáh.

Rada bezpečnosti jednotky UNIFIL pouze zmocnila, aby pomáhaly libanonské armádě při zajištění toho, aby byl jih země „prostý jakéhokoli ozbrojeného personálu, majetku a zbraní jiných než těch, které má libanonská vláda“.

Náměstek pro mírové mise Lacroix zopakoval, že implementace rezoluce 1701 nikdy nebyla úkolem UNIFIL a že její role je pouze podpůrná.

Na sociálních sítích se už také objevila videa s tunely Hizballáhu pořízená izraelskými vojáky s cílem poukázat na neschopnost mírových jednotek. Některé tunely i odpalovací místa podle nich ležely jen několik stovek metrů od základny UNIFIL.

Dokumenty mírové mise ukazují, že vojáci o nich věděli a upozornili na ně jak OSN, tak zejména libanonskou vládu a žádali o povolení k zásahu. To ale nepřišlo.

V úterý by se Lacroix měl sejít s izraelským velvyslancem při OSN Dannym Danonem, který volá po „silnějším mandátu UNIFIL pro odstrašení Hizballáhu“.

Jakoukoliv změnu mandátu by ale nejdřív musela schválit Rada bezpečnosti a tam se zatím o ničem takovém nejedná.