Článek
Z východu Ukrajiny stále častěji přicházejí zprávy o případech plynaté sněti, onemocnění spojovaného se zákopy první světové války a v Evropě považovaného za téměř vymýcené.
„Vidíme komplikace zranění, jaké žádný žijící člověk ve válce neviděl,“ popisuje pro deník The Telegraph lékař Alex, který jako zahraniční dobrovolník pomáhá v Záporožské oblasti.
„O plynové gangréně se učíte ve škole, na Ukrajině ji ale vidíte, protože lidé sedí s těmito typy zranění a nedostávají řádnou péči.“
Bez léčby téměř stoprocentní úmrtnost
Plynatou sněť způsobuje bakterie Clostridium, která napadá svalovou tkáň a šíří se nebývalou rychlostí. Způsobuje otok, hnisání a při pohmatu je cítit plyn pod kůží, jakoby třaskání.
Podle mikrobioložky Lindsey Edwardsové z londýnské King’s College je plynatá sněť extrémně smrtelná.
„Běžně se léčí chirurgickým odstraněním infikované tkáně a velmi silnými dávkami antibiotik. Jde o extrémně život ohrožující infekci, bez léčby je úmrtnost téměř stoprocentní,“ vysvětluje.
I v běžných nemocnicích je záchrana pacientů složitá a výsledek nejistý, v ukrajinských polních podmínkách pak téměř nemožná.
„Do nemocnic přivážejí vojáky, kteří byli zraněni už před týdny a mezitím přežívali v podzemních stabilizačních místech,“ říká Alex.
Reportéři Seznam Zpráv se pravidelně vracejí na Ukrajinu, aby přinesli aktuální reportáže a zprostředkovali příběhy lidí, kteří trpí kvůli ruské agresi. V říjnu 2025 se do země vydal zkušený zpravodaj Martin Novák.
„Prostě to nestihneme“
Snahy o záchranu zraněných komplikují všudypřítomné drony, které bez ustání sledují bojiště a logistické trasy a znemožňují tak evakuace raněných. „Když vyjdete na povrch, zabije vás dron. To není přehánění,“ upozorňuje lékař.
Kvůli bezpilotním letounům se podle něj a dalších zdravotníků vojákům stávají osudnými i zranění, která by jindy přežili.
„Máme pacienty, kteří potřebují jen amputaci nebo krevní transfuzi, a přesto umírají v poli,“ přibližuje. „Nedostaneme je do nemocnice včas. Prostě to nestihneme.“
Zdravotní péče se na východě země přesunula pod zem – do sklepů, bunkrů a provizorních stanovišť v opuštěných budovách.
„Operujeme v nečistých podmínkách, často bez sterilního vybavení, jen abychom je udrželi při životě,“ líčí Alex tristní situaci.
Antimikrobiální rezistence
Drony nejsou jediným problémem. Zdravotníci na Ukrajině upozorňují na prudce rostoucí antimikrobiální rezistenci (AMR), tedy schopnost bakterií stát se odolnými vůči antibiotikům a jiným lékům, které nezabírají.
Vědci se domnívají, že překvapivě odolné, virulentní a četné rezistentní bakterie se na Ukrajině objevují především kvůli válečným podmínkám, které pro jejich šíření i vývoj nabízí ideální podmínky.
Válka totiž zvyšuje nadbytečné užívání antibiotik, a to zejména kvůli jejich častému podávání zraněným ve snaze řešit infekce.
Důležitým faktorem jsou i přeplněné nemocnice, kde se bakterie snadněji šíří, jelikož není možné infikované řádně izolovat. Stejného problému si ostatně všímali i v jiných konfliktech v minulosti.
Jak Seznam Zprávy napsaly už dříve, v omezenější míře se toto začalo dít už od vypuknutí války na Donbase v roce 2014. Východoevropské země, Ukrajinu nevyjímaje, navíc patří tradičně ke státům, kde je nadbytečné užívání antibiotik vysoké i bez ohledu na válečné podmínky.
